Architekti - A

A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Z 0-9

Brno

Tel. +420 542 210 101

Praha 9

Tel. + 420 224 826 753

Brno

Tel. +420 604 577 362

Praha 6

Tel. +420 226 209 040

Bratislava

Tel. 0905 920 616

Brno

Tel. +420 545 233 928

Praha 14

Tel. 775 903 277

Praha 14

Tel. +420 777 219 783

A2F

Berlin

Praha 4

Tel. +420 222 322 422

Praha 4

Tel. +420 222 322 422

Praha 4

Tel. +420 257 214 451

Praha 8

Tel. +420 284 693 356

Praha 1

Tel. +420 222 221 420

Praha 7

Tel. +420 603786433

Brno

Tel. +420 776 660 360

Praha 6 - Břevnov

Tel. +420 724 950 999

Brno

Tel. +420 545 216 939

Praha 1

Praha 13 Stodůlky

Tel. +420 602 748 626

Praha 13 Stodůlky

Tel. +420 602 748 626

Brno-Bohunice

Tel. +420 539 010 070

Pardubice

Tel. +420 604 969 894

Hradec Králové

Tel. +420 606 636 763

Praha 6

Tel. +420 604 579 081

Praha 8

Tel. +420 222 366 940

Praha 7

Tel. +420 220 876 201

Brno

Tel. +420 541 420 910

Brno

Tel. +420 777 193 021

Praha 6 - Dejvice

Tel. +420 776 725 259

Brno

Tel. +420 778 478 881

Praha 7 - Holešovice

Tel. +420 266 317 616

Praha 4

Tel. +420 271 192 180

Praha 6

Tel. +420 775 959 275

Plzeň-Lochotín

Praha 2 Nové Město

Tel. +420 224 910 832

Brno

Tel. +420 542 215 008

Praha - Holešovice

Tel. +420 244 444 049

Bratislava

Tel. +421 905 365 324

Bratislava

Tel. +421 910 355 894

Ostrava 1

Tel. +420 599 527 839

Plzeň

Tel. +420 377 455 722

Praha 4 - Michle

Tel. +420 261 226 947

Praha 6

Tel. +420 603 460 537

Tel. +420 571 442 580

Brno-Královo Pole

Tel. +420 549 256 396

Praha 10

Tel. +420 777 117 575

Telč

Tel. +420 776 073 176

Tel. +420 608 955 891

Brno

Tel. +420 725 841 242

Praha 7 - Holešovice

Tel. +420 603 955 244

Praha 7

Tel. +420 283 114 212

Považská Bystrica

Tel. +421 424 321 094

Praha 7

Tel. +420 725 813 752

Liberec

Tel. +420 777 136 729

Praha 7

Tel. +420 608 020 166

Praha 7 - Holešovice

Tel. +420 266 710 377

Bubeneč, Praha 7

Tel. +420 775 046 746

Ostrava 1

Tel. +420 608 814 526

Hradec Králové

Tel. +420 602 485 879

Jablonec nad Nisou

Tel. +420 483 311 561

Litomyšl

Tel. +420 608 377 375

Praha 3

Tel. +420 222 590 946

Praha 4 – Podolí

Tel. +420 702 068 856

Praha Holešovice

Tel. +420 604 170 377

Praha 6

Tel. +420 283 891 570

Hradec Králové

Tel. +420 495 580 340

Ústí nad Labem

Tel. +420 475 601 888

Brno

Tel. +420 542 213 672

Praha 7

Tel. +420 777 250 460

České Budějovice

Tel. +420 387 412 325

Praha 2

Tel. +420 608 421 721

Brno

Tel. +420 602 586 095

Praha 5

Tel. +420 608 484 484

Praha 5

Tel. +420 737 239 670

Bratislava

Tel. + 421 903 461 380

Praha 4

Tel. +420 261 222 339

Praha - Staré Město

Tel. +420 604 445 876

Valtice

Tel. +420 604 834 527

Praha 8

Tel. +420 602 367 448

Mokrá

Tel. +420 604 708 334

Olomouc

Tel. +420 739 016 898

Nová Paka

Tel. +420 603 441 813

Brno

Tel. +420 777 790 495

Bratislava

Tel. +421 908 610 401

Praha 7 - Holešovice

Tel. +420 605 769 001

Brno

Tel. +420 541 242 908

Praha 4 - Braník

Tel. +420 223 001 670

Tel. +420 721 459 229

Praha 5

Tel. +420 773 171818

Praha 5

Tel. +420 251 612 585

Plzeň

Tel. +420 377 223 236

Praha 5

Tel. +420 603 281 719

Brno

Tel. +420 541 245 109

Brno

Tel. +420 541 245 109

Náchod

Tel. +420 491 401 611

Brno

Tel. +420 547 221 936

Brno

Tel. +420 720 993 564

Olomouc

Tel. +420 585 226 427

Trutnov

Tel. +420 499 859 011

 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz