Atlas modernismu

Atlas modernismu

(24. 2. 2020) Trojdílný cyklus přednášek v CAMPu

   
 
 
 
 

Atlas modernismu

14 let objevoval Adam Štěch moderní architekturu po celém světě, výsledky svého bádání představí v CAMPu
Teoretik designu a architektury, kurátor, novinář a především neúnavný cestovatel za architekturou 20. století Adam Štěch připravil ve spolupráci s Centrem architektury a městského plánování (CAMP) speciální trojdílný cyklus přednášek Atlas modernismu. Návštěvníky během něj vezme do kolébky evropského modernismu – Itálie, ale i do Austrálie, Uruguaye a Argentiny. Přednášky začínají 26. 2. 2020 a jejich pomyslným vyvrcholením se stane křest vůbec první Štěchovy samostatné autorské knihy mapující 14 let cestování za skrytými poklady modernismu v architektuře po celém světě.

Adam Štěch během cyklu Atlas modernismu představí návštěvníkům CAMPu nejen hvězdná jména světové architektury, ale i stavby mírně pozapomenuté či dříve nedoceněné. První únorová přednáška seznámí diváky s méně známými příklady modernismu třicátých až padesátých let v Itálii, druhá, březnová, se zaměří na proměnu modernismu v Austrálii, kam utekli mnozí talentovaní evropští architekti před druhou světovou válkou. Poslední dubnová přednáška pak pozve návštěvníky do Argentiny a Uruguaye na exotické variace modernistické architektury.

Baví mě psát o konkrétním domě a jeho příběhu. Necítím se být teoretikem klasického typu. Na autentickém objevování jsem vlastně závislý. Věci potřebuji vidět na vlastní oči. Třeba cesta do Jižní Ameriky mi ukázala budovy a architekty, na které bych jinak než například v ulicích Montevidea nebo Buenos Aires nenarazil. Modernismus je neskutečně pestrý. Není uniformní, není jednotvárný. Mám pocit, že je v něm pořád co objevovat,“ popisuje Adam Štěch.

Znovuobjevování dávno zapomenutých staveb či nacházení nečekaných souvislostí je pro Štěcha životním tématem. Zajímají ho lokální přístupy a dynamika či diverzita, s jakou se modernismus měnil v průběhu let. Během svých cest zkoumá, jaký vývoj styl zaznamenal se změnou kultury či klimatických, politických, sociálních i geografických podmínek v různých zemích světa. Nedávno si teoretik splnil sen. Chystá knihu Modern Architecture and Interiors, která na štědrém prostoru 880 stran představí neuvěřitelných téměř 900 staveb, jež sám navštívil a zdokumentoval.

„V CAMPu se snažíme Pražanům představovat architekturu z různých koutů světa. Často je to inspirace nejen pro ně, ale i pro Prahu samotnou. O to více mě těší, že nám právě Adam Štěch, který skoro celý svět procestoval, představí ty nejzajímavější modernistické stavby, které v Praze chybí,“ říká Štěpán Bärtl, vedoucí kanceláře CAMP.

Teoretik od roku 2005 procestoval značnou část Evropy, USA, Latinské Ameriky, Austrálie nebo Japonska, kde navštívil některá mistrovská díla modernistické tvorby 20. století. Výjimečné postavení mezi teoretiky architektury a designu si nezískal jen díky aktivní publikační činnosti, ale především zaujatostí a nekonečnou vírou v hloubku a rozmanitost modernismu.

Knihu připravuje renomované německé nakladatelství Prestel. Stavby jsou v ní systematicky řazeny podle jmen architektů. Nerespektují město, světadíl ani desetiletí. Čtenář tak v rukou drží průlet modernismem ve všech jeho rozmanitých podobách, od německého a italského racionalismu, přes radikální japonský metabolismus, kouzelná portugalská 30. léta až po belgický poválečný modernismus. Na dvou stranách se tak potkávají Art Deco a Brutalismus, stejně jako Montevideo a Melbourne. Jak série přednášek, tak kniha upozorňují na mnohotvárnost, různorodost a nevyčerpatelnost modernismu. Poslední dubnovou přednášku v CAMPu symbolicky zakončí křest publikace.

Seznam všech přednášek:
26/2/2020 Kořeny modernismu: Itálie
19/3/2020 Transformace modernismu: Austrálie
duben 2020 Tajemství modernismu: Uruguay a Argentina + křest publikace Modern Architecture and Interiors

tisková zpráva


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz