Autobusové nádraží v Kloboukách u Brna

Autobusové nádraží v Kloboukách u Brna

Horizontála nádraží leží pod zeleným svahem, střecha se vznáší nad halou a jako by z tohoto svahu vyrůstala. Kromě toho je v ní otvor pro vzrostlý strom, který se tak stal součástí budovy.

Nové nádraží v Kloboukách u Brna zlepšilo komfort cestování v uzlu autobusové dopravy, kde se sbíhá několik významných linek. Jaromír Walter, Jan Vojtíšek a Petr Hýl je do náměstí začlenili tak, aby pomohlo definovat jeho funkční i prostorovou orientaci. Svým nízkým objemem vytváří protiváhu protější škole a zvýrazňuje postavení zámku, resp. radnice. Kromě toho tato stavba reflektuje morfologii terénu. Autoři ji usadili podélně ve směru sever-jih, takže ji před sluncem chrání zelený svah. Prolínají se tu vnější a vnitřní prostory, které sjednocuje monolitická střecha.
Nádraží má pět bezbariérových autobusových stání ve dvou řadách. Nejsou krytá, ale tři z nich jsou v blízkosti terminálu. Z krytého venkovní ho prostoru, který je vlastně na celé stavbě nejdůležitější, vedou vstupy do prosklené čekárny s novinovým stánkem a k občerstvení.

Stavební řešení
Nosnou konstrukci tvoří monolitické železobetonové stěny, ocelové sloupy a železobetonová střešní deska. Vnější půdorysné rozměry objektu jsou 36,15 x 6,15 m, jeho výška po římsu střechy je 4,5 m. Modulově je dělen v rastru 6 x 7 m. Stěny autoři řešili jako sendvič - mezi železobetonovými stěnami je vložena tepelná izolace tloušťky 100 mm. Zadní stěna čekárny byla dimenzována na tlak zeminy přilehlého svahu. Příčky a vnitřní přizdívky železobetonových stěn jsou zděné z Porothermu, výplně otvorů mají izolační dvojskla v hliníkových rámech.
Budova byla založena na betonových základových pasech a patkách. Základovou půdu tvoří jílovitá hlína tuhé konzistence, která je náchylná ke ztrátě pevnosti vlivem zvýšené vlhkosti. Bylo tedy třeba zabránit vnikání srážkových vod na staveniště a po provedení výkopu pro pasy se ihned provedla betonáž a po dokončení střechy se okapy zaústily do kanalizace. Základová spára byla provedena až na rostlý terén. Pod podlahou 1. NP je podkladní beton, vyztužený sítí. Dělicí a obvodové stěny jsou v tl. 150, 300 a 400 mm z pohledového samozhutnitelného betonu tř. C 20/25 s nosnou výztuží sítí KARI. Obvodové stěny byly ve vnitřních prostorách opatřeny termopláštěm. Kruhové vnější ocelové sloupy jsou z bezešvých trubek, osazené do kalichů v základových patkách hl. 600 mm. Prosklené stěny byly kotveny do základu a stropu a opatřeny výztužnými sloupky.
Stropní konstrukci tvoří monolitická, křížem vyztužená deska z vodostavebného betonu tř. C30/37 XC 2 a oceli v tl. 220 mm. Podhled střešní desky byl realizován v pohledové kvalitě, její horní výztuž autoři navrhli jako celoplošnou s ohledem na omezení trhlinek. Stropní deska je provedená ve spádu směrem od okraje desky k vnitřním svodům. V místě úžlabí střechy je v horním líci spádovaná drážka směrem ke střešním svodům. Vnější líc desky je vykonzolován oproti vnějším sloupům o 1,2 – 2,5 m. Tepelná izolace střechy je umístěna na podhledu stropu. Krytí výztuže stropní desky je 25 mm, na horním líci byla střecha opatřena vodovzdornou stěrkou.
V části půdorysu stropů je na táhlech zavěšený ocelový nosný rošt pro uchycení podhledu. Tepelná izolace je pouze nad interiérovými částmi budovy v rámci roštu zavěšeného z horní železobetonové desky, která je od stavby zcela oddělená. Mezi roštem a střechou vznikla větraná mezera 600 mm, po obvodu krytá panely z tahokovu. Rošt kromě podhledu kotví také prosklené stěny a má vlastní hydroizolaci jako pojistku kvůli případnému průniku vody střechou.

Hovoříme s Jaromírem Walterem a  Petrem Hýlem:
Když jste s investorem mluvili o budoucí podobě náměstí, jaké byly jeho priority? A jaké vaše?
K zakázce jsme se dostali na základě soutěže na rekonstrukci náměstí a zámeckého nádvoří. Tento záměr pak byl rozdělen do tří etap. K první etapě, která byla dosud jako jediná realizována, přibyly ještě příjezdové komunikace k náměstí. V rámci první etapy tedy bylo postaveno autobusové nádraží, zrekonstruována půlka náměstí včetně výměny inženýrských sítí a přemístění regulační stanice plynu.

Neškodí nádraží centru městečka, kde je i škola, fara a zámek s radnicí?
Autobusový provoz je nárazový, přijede vždy několik linek jednou za půl hodiny či za hodinu a zase se rozjedou, proto skutečnost není taková, že by autobusy náměstím projížděly neustále a vytvářely tu dopravní zátěž. Klidný prostor oživují spíše lidé, kteří tudy procházejí nebo čekají na autobus. Navíc město nedisponuje jinou plochou, kde by bylo možné terminál odpovídající velikosti postavit.

Stavbu jste oživili prosklenými plochami a střechou z pohledového betonu. Nakolik náročné bylo projednávání projektu s investorem?
Projekt vzešel z veřejné architektonické soutěže, později se pouze optimalizovala dispozice budovy, zatímco výtvarný, konstrukční a urbanistický koncept se již neměnil. Investor nám od začátku fandil, asi také proto, že si byl vědom potřeby nového impulzu v centru města.

 A nakolik komplikovaná byla realizace?
Stavba zahrnovala také rekonstrukci příjezdových komunikací a značné části náměstí, kde se objevily například komplikace vzešlé z odlišného stavu inženýrských sítí, ale samotnou realizaci budovy můžeme označit v podstatě za bezproblémovou....

Nádraží má také příznivé parametry spotřeby tepla a elektřiny. To také bylo v zadání stavby?
Přímo ne, ale investor sledoval i tuto stránku velmi pozorně. V dnešní době je to zkrátka aktuální téma.
Hana Vinšová
Foto: Libor Teplý
 

Autobusové nádraží v Kloboukách u Brna
Autor: Atelier Walter - Jaromír Walter, Jan Vojtíšek, Petr Hýl
Statik: Ing. Leoš Gurka
Investor: Město Klobouky u Brna
Generální dodavatel: IMOS Brno a.s.
Plocha pozemku: 5276 m²
Obestavěný prostor: 1800 m³
Realizace: 2012 - 2013
Náklady: 44 250 000 Kč (Cena zahrnuje kromě samotné budovy také rekonstrukci části náměstí, příjezdových komunikací, související přeložky inženýrských sítí a regulační stanice plynu.)