Bourání Mila začalo, v Olomouci vyroste nová čtvrť Šantovka

Bourání Mila začalo, v Olomouci vyroste nová čtvrť Šantovka

(7. 4. 2008)

 
 
 
 

Bourání Mila začalo, v Olomouci vyroste nová čtvrť Šantovka

Fotogalerie ke článku (1)

Milo Olomouc - foto Jana Králová

Milo Olomouc - foto Jana Králová
Celá fotogalerie (1)

Bývalou továrnu Milo mají nahradit bytové domy včetně administrativního, nákupního a zábavního zázemí.

Areál bývalého Mila v Olomouci se začal bourat. Renáta Kodadová z investiční společnosti ING Real Estate Development ČTK řekla, že jde o přípravné demoliční práce. Do roku 2015 se z bývalé továrny vyrábějící mýdlo a rostlinné tuky stane rezidenční čtvrť v těsné blízkosti historického centra města s názvem Šantovka. Projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí má mít investor k dispozici na podzim.

Bývalou továrnu Milo mají nahradit bytové domy včetně administrativního, nákupního a zábavního zázemí. Náklady přesáhnou deset miliard korun. "Stále počítáme i s tím, že tuty povede také nová tramvajová linka," uvedla Kodadová.

Stavebnímu ruchu bude předcházet archeologický průzkum. Podle Pavla Michny z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu začne první etapa v nejbližších dnech. "Vzhledem k mimořádnému rozsahu vykopávek a množstvím dalších nezbytných úkolů se musíme obrátit o pomoc na společnost Archaia Olomouc, která se po dohodě průzkumu ujme," uvedl. Archeologové očekávají především nálezy fragmentů tereziánské pevnosti z 18. století. Nelze prý ani vyloučit, že se pod základy Milo závodů ukrývají pozůstatky středověké osady, která zanikla v 17. století právě kvůli budování olomoucké pevnosti.

Olomoucká radnice potvrdila, že odkládá stavbu protipovodňové hráze v přiléhající Šantově ulici. Náměstek primátora Martin Major řekl, že radnice čeká, jak bude vypadat projekt celé oblasti. "Nemá smysl, aby hráz ústila do některé z budov, nebo se dokonce ocitla daleko od koryta Mlýnského potoka," řekl Major. Hráz za 5,6 milionů korun má mít na svém vrcholu cyklostezku.

V sousedství dvanáctihektarového areálu byl loni dokončen obtokový kanál Moravy. Investice, jejíž součástí byla stavba nových mostů a kruhových objezdů, si vyžádala 539 milionů korun. Náklady hradilo především Povodí Moravy a Olomoucký kraj. Milo přestalo v této lokalitě definitivně vyrábět v roce 2004.

Zdroj: Zpráva ČTK 4.4.2008

Doplněno Stavbaweb:
Související články:
Fotoreportáž: Milo - město duchů jen pár minut od centra
Zajímavá fotoreportáž - čb
Zajímavá fotoreportáž - foto v barvě

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

6. 8. 2020 16:56:21

Re: Nový koncertní sál v Ostravě

Byť to bude vypadat trochu přízemně, ale nemohu najít investiční náklady. Mělo by to být 2 mld. Kč. Jistě díky dobrému rattingu, jak nám sděluje primátor, si město může dovolit dost vysoké půjčky, zejména když uvážíme, že mezi investice s účastní rozpočtu města patří i parkovací plochy P+R, nový kampus-dílčí sportovně vzdělávací areál Ostravské Univerzity na Černé louce, stavba Černé kostky (technická knihovna) naproti Domu kultury v podzemními parkovišti a postupná modernizace tramvajových tratí v celém obvodu města s dodávkou nových švýcarských tramvajových souprav (jsou skvělé). Zatím jsem nečetl souhrnný investiční plán na příští roky s tím, jak se budou tyto úvěry splácet, a jak jsou plánovány příjmy města. Jak se s tímto neúplným výčtem (chybí několik miliardových akcí pro sport a další společenské účely, např. v Krásném Poli nebo v bývalém areálu Ostravské rafinérie u Fifejd) velkých akcí porovná pokus prosadit tragické prodloužení tramvajové trati od Slovanu kolem Duhy až ke Globusu a s tratí kolidující projektově rozpracovaný Severní spoj od D1 do Poruby. To nemá veřejnost tušení. A má ho Magistrát, tedy ambiciózní primátor? Není už postaveno nebo nachystáno dost památníků, které nám budou jeho "Macurovskou éru "vlády nad městem navždy připomínat? Musí to vše snad i dobré, co napáchal, zhatit jednou zbytečnou investicí i proti potřebám města a proti zásadnímu nesouhlasu dotčených městských obvodů v Porubě? I za cenu obrovského zadlužení města na roky dopředu? Doufám, že ho okolnosti včas zastaví, aby přestal vyhazovat peníze města na předem ztracenou a jasně hloupou akci, jako je tato tramvajová trať ke Globusu skrz plně urbanizované a přírodně skvěle stabilizované prostředí 3 městských obvodů! Jediným motivem k rozjetí této monstrakce v roce 2017 byl dnes již propadlý příslib 1,5 mld. Kč z evropských fondů. Dnes to hodlá primátor financovat jinak, ale možná sám neví, jak. Osobně si myslím, že ten záměr bude nakonec zrušen. Investovaných 30 až 40 milionů Kč do přípravy stavby město hravě odepíše. To jsou přece drobné proti již výše uvedeným stavbám.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz