Brno funkcionalistické, industriální a otevřené

Brno funkcionalistické, industriální a otevřené

(28. 2. 2020) Nejen díky  Brno Open House

   
 
 
 
 

Brno funkcionalistické, industriální a otevřené

Brno je unikátním místem s autentickou atmosférou a v oblasti architektury je známé především tou funkcionalistickou. Ta i letos městem rezonuje a k ní se přidává architektura industriální. V roce 2020 oslaví 90 let od své dostavby vila Tugendhat a připomeneme si 150 let od narození významného architekta a brněnského rodáka Adolfa Loose. TIC BRNO připravil projekt Brno INdustrial a spolu se Spolkem Kultura & Management pořádá v Brně již potřetí architektonický festival Open House Brno.

Brno funkcionalistické

Brno je ve světě známé především svou funkcionalistickou architekturou v čele s vilou Tugendhat. Narodil se zde Adolf Loos a působili Ernst Wiesner a Bohuslav Fuchs. Všem těmto architektům se letos věnuje TIC BRNO v tištěných průvodcích do kapsy, které jsou či v brzké době budou k dispozici na infocentrech. „Architekturu považujeme za jednu z hlavních komunikačních linek a na přípravě průvodců spolupracujeme s těmi nejlepšími v jednotlivých olastech. Na tu funkcionalistickou jsme nemohli vybrat nikoho jiného než BAM – Brněnský architektonický manuál, který je průvodcem nejen po brněnském funkcionalismu. Po Loosovi, Wiesnerovi a Fuchsovi budou následovat dvě brožurky obecnější, věnující se moderní a současné architektuře.  A již tradičně zveme také na vyhlídkovou jízdu minibusem za funkcionalistickými památkami,“ popisuje Jana Janulíková, ředitelka TIC BRNO.

Brno industriální
TIC BRNO letos doplňuje téma brněnské architektury o industriální linku – zkoumá fungující i zaniklé industriální stavby, příběhy slavných rodin a také současné kreativní průmysly. Město Brno stálo totiž téměř tři sta let v čele světového textilního průmyslu. „Z tohoto období nám zbylo několik budov, několik příběhů, které v roce 2020 představíme. Téma pojmeme rozmanitěji a kromě historie textilního průmyslu navážeme současností, kreativními průmysly a průmyslovými stavbami v Brně, které nám denně pomáhají v plynulém fungování města,“ popisuje nový projekt Brno INdustrial Janulíková.  

České země patřily k těm nejprůmyslovějším v Evropě. V Brně nenajdete žádné doly, hutě či železárny, přesto město stálo v čele světového průmyslu téměř tři století. V čele textilního průmyslu. Díky jeho budování a rozvoji Brno vzkvétalo a stala se z něj kulturní metropole s unikátní architekturou. Přelomové události 20. století pozici města i jeho tvář významně poznamenaly, všechna vlákna ale zpřetrhat nedokázaly. Do dnešní doby tak v Brně zůstaly některé klíčové průmyslové stavby a především silné příběhy rodin, které slávu Brna budovaly. Na tomto základě v posledních letech vyrůstají úspěšné kreativní průmysly. Čerpají z bohaté historie a inspirují se současnou uvolněnou atmosférou, která v Brně panuje.

Pojem Industrial ze své definice označuje nejen všechny průmyslové památky a brownfields, ale také veškerou kulturní a estetickou zkušenost s touto tematikou spojenou. Brno INdustrial, za kterým stojí TIC BRNO spolu s partnery, v roce 2020 představí město přesně touto optikou. Nabídne mix historických souvislostí, průmyslových památek a fungujících staveb, příběhů i současného kreativního dění. Prozkoumáte díky němu Brno od podzemí až po komíny a od zakladatelů textilního průmyslu až po současné módní značky. Již nyní se můžete projít stezkou Poznejte moravský Manchester nebo si Moravský Manchester zahrát jako poznávací hru. V tisku je průvodce Designový kousek z Brna, ve kterém mimo současného textilu najdete třeba i doplňky, v plánu jsou přednášky, komentované prohlídky, vyhlídková jízda na téma Paláce průmyslové aristokracie, tematické tiskoviny včetně autentického průvodce TO JE BRNO III., otevření Industriální stezky u řeky Svitavy nebo revitalizace či otevření nových prostor brněnského podzemí.

Open House Brno 2020
Výraznou industriální linku bude mít také letošní ročník festivalu Open House Brno. Tento architektonický festival poslední dubnový víkend již potřetí zpřístupní lidem stavby a místa, která jsou jim běžně zavřená, a ta známá ukáže jinak, než je lidé znají.

Loni festival nabídl 70 míst a zaznamenal bezmála 20 tisíc návštěv. Letos bude pozornost věnována mimo jiné právě průmyslovým objektům a technickým památkám. Festival otevře útroby industriálních staveb a areálů, například historicky hodnotnou parní elektrárnu Mahenova divadla v ulici Vlhká nebo Starou huť“ u Adamova, která bude nejvzdálenější a zřejmě i nejstarší lokací.

Open House Brno 25-26/4/2020
Vyhlídkové jízdy minibusem 22/5-1/11/2020
Dny evropského dědictví 09/2020

www.brnoindustrial.cz
www.openhousebrno.cz
www.GOtoBRNO.cz

tisková zpráva


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz