Brno funkcionalistické, industriální a otevřené

Brno funkcionalistické, industriální a otevřené

(28. 2. 2020) Nejen díky  Brno Open House

   
 
 
 
 

Brno funkcionalistické, industriální a otevřené

Brno je unikátním místem s autentickou atmosférou a v oblasti architektury je známé především tou funkcionalistickou. Ta i letos městem rezonuje a k ní se přidává architektura industriální. V roce 2020 oslaví 90 let od své dostavby vila Tugendhat a připomeneme si 150 let od narození významného architekta a brněnského rodáka Adolfa Loose. TIC BRNO připravil projekt Brno INdustrial a spolu se Spolkem Kultura & Management pořádá v Brně již potřetí architektonický festival Open House Brno.

Brno funkcionalistické

Brno je ve světě známé především svou funkcionalistickou architekturou v čele s vilou Tugendhat. Narodil se zde Adolf Loos a působili Ernst Wiesner a Bohuslav Fuchs. Všem těmto architektům se letos věnuje TIC BRNO v tištěných průvodcích do kapsy, které jsou či v brzké době budou k dispozici na infocentrech. „Architekturu považujeme za jednu z hlavních komunikačních linek a na přípravě průvodců spolupracujeme s těmi nejlepšími v jednotlivých olastech. Na tu funkcionalistickou jsme nemohli vybrat nikoho jiného než BAM – Brněnský architektonický manuál, který je průvodcem nejen po brněnském funkcionalismu. Po Loosovi, Wiesnerovi a Fuchsovi budou následovat dvě brožurky obecnější, věnující se moderní a současné architektuře.  A již tradičně zveme také na vyhlídkovou jízdu minibusem za funkcionalistickými památkami,“ popisuje Jana Janulíková, ředitelka TIC BRNO.

Brno industriální
TIC BRNO letos doplňuje téma brněnské architektury o industriální linku – zkoumá fungující i zaniklé industriální stavby, příběhy slavných rodin a také současné kreativní průmysly. Město Brno stálo totiž téměř tři sta let v čele světového textilního průmyslu. „Z tohoto období nám zbylo několik budov, několik příběhů, které v roce 2020 představíme. Téma pojmeme rozmanitěji a kromě historie textilního průmyslu navážeme současností, kreativními průmysly a průmyslovými stavbami v Brně, které nám denně pomáhají v plynulém fungování města,“ popisuje nový projekt Brno INdustrial Janulíková.  

České země patřily k těm nejprůmyslovějším v Evropě. V Brně nenajdete žádné doly, hutě či železárny, přesto město stálo v čele světového průmyslu téměř tři století. V čele textilního průmyslu. Díky jeho budování a rozvoji Brno vzkvétalo a stala se z něj kulturní metropole s unikátní architekturou. Přelomové události 20. století pozici města i jeho tvář významně poznamenaly, všechna vlákna ale zpřetrhat nedokázaly. Do dnešní doby tak v Brně zůstaly některé klíčové průmyslové stavby a především silné příběhy rodin, které slávu Brna budovaly. Na tomto základě v posledních letech vyrůstají úspěšné kreativní průmysly. Čerpají z bohaté historie a inspirují se současnou uvolněnou atmosférou, která v Brně panuje.

Pojem Industrial ze své definice označuje nejen všechny průmyslové památky a brownfields, ale také veškerou kulturní a estetickou zkušenost s touto tematikou spojenou. Brno INdustrial, za kterým stojí TIC BRNO spolu s partnery, v roce 2020 představí město přesně touto optikou. Nabídne mix historických souvislostí, průmyslových památek a fungujících staveb, příběhů i současného kreativního dění. Prozkoumáte díky němu Brno od podzemí až po komíny a od zakladatelů textilního průmyslu až po současné módní značky. Již nyní se můžete projít stezkou Poznejte moravský Manchester nebo si Moravský Manchester zahrát jako poznávací hru. V tisku je průvodce Designový kousek z Brna, ve kterém mimo současného textilu najdete třeba i doplňky, v plánu jsou přednášky, komentované prohlídky, vyhlídková jízda na téma Paláce průmyslové aristokracie, tematické tiskoviny včetně autentického průvodce TO JE BRNO III., otevření Industriální stezky u řeky Svitavy nebo revitalizace či otevření nových prostor brněnského podzemí.

Open House Brno 2020
Výraznou industriální linku bude mít také letošní ročník festivalu Open House Brno. Tento architektonický festival poslední dubnový víkend již potřetí zpřístupní lidem stavby a místa, která jsou jim běžně zavřená, a ta známá ukáže jinak, než je lidé znají.

Loni festival nabídl 70 míst a zaznamenal bezmála 20 tisíc návštěv. Letos bude pozornost věnována mimo jiné právě průmyslovým objektům a technickým památkám. Festival otevře útroby industriálních staveb a areálů, například historicky hodnotnou parní elektrárnu Mahenova divadla v ulici Vlhká nebo Starou huť“ u Adamova, která bude nejvzdálenější a zřejmě i nejstarší lokací.

Open House Brno 25-26/4/2020
Vyhlídkové jízdy minibusem 22/5-1/11/2020
Dny evropského dědictví 09/2020

www.brnoindustrial.cz
www.openhousebrno.cz
www.GOtoBRNO.cz

tisková zpráva


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz