Praha 24. října (ČTK) – Víc než tři desítky let patřil mezi dominanty pražského Výstaviště také Bruselský pavilon, než jej 25. října 1991 zničil požár. Smutně tak dopadlo dílo architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného, které v roce 1958 hostilo na slavném Expu 58 v Bruselu československou expozici a od roku 1960 pak sloužilo zejména pro řadu krátkodobých výstav. Během Všeobecné československé výstavy 1991 byl v jeho prostorách například vystavený měsíční kámen.
Před 20 lety přišlo pražské výstaviště o jednu z dominant
Budova, podobně jako celá československá expozice v Bruselu, byla v době svého vzniku důkazem, že ani během let za železnou oponou neztratila československá kultura nebo průmysl kontakt se světem. Pavilon navenek působil přísně geometrickým rozvržením, uvnitř však architektura ustupovala do pozadí, aby vynikla pečlivě připravená expozice. Dnes je ale možné pojetí stavby vnímat jen z filmů či fotografií, po požáru totiž muselo být torzo budovy stojící u severního okraje Výstaviště strženo.
Doplněno Stavbaweb:
Československý pavilon se na výstavě EXPO 58 stal nejoblíbenější expozicí návštěvníků a získal hlavní cenu Zlatou hvězdu. Architektura československého pavilonu na půdorysu obráceného písmene L, doplněná o subtilní budovu restaurace, navazovala geometrickou střídmostí, světelností a propojením s okolní zelenína klady meziválečného funkcionalismu. Celek působil promyšlenou hrou kontrastů – jiskřící fasády z jantarového skla a průhledných stěn spojovacích chodeb s leskem plechové kapotáže dynamicky zaoblené restaurace.
Restaurace i pavilon byly po výstavě, kde československá expozice získala kromě nejvyšší ceny i dalších 13 cen, přemístěny do Prahy. Architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný si navíc odnesli dvě Velké ceny: jednu za architekturu československého pavilónu, druhou za projekt interiéru pavilónu a restaurace. Hlavní cenou porota ocenila použití nové techniky ocelové kostry konstrukce v kombinaci skla s umělými hmotami, líbil se také interiér s originálním nábytkem i uměleckými díly.
Na základě těchto úspěchů československá vláda v roce 1959 rozhodla, aby byly obě stavby přemístěny do Prahy. Pavilón dostal místo na holešovickém výstavišti, kde ale v roce 1991 vyhořel. Restaurace přenesená do Letenských sadů zažila zejména v 60. letech éru velké slávy, od té doby však nebyla opravována a upadala. Objekt restaurace v Letenských sadech byl v 90. letech vydražen v privatizaci a poté několikrát změnil majitele, dlouhou dobu nebyl využíván a naprosto zchátral. Současný vlastník, společnost A.I.V., restauraci získal v roce 1997. Od roku 2001 slouží jako sídlo reklamní agentury.
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,