Bytový dům Barvy

Bytový dům Barvy

(27. 9. 2019) Minimalismus pro náročné

   
 
 
 
 

Bytový dům Barvy

Brněnská Lesná je sídliště s vynikající pověstí – jeden z mála povedených urbanistických projektů bývalé éry se těší oblibě i v současnosti a nemovitosti v této lokalitě jsou velmi žádané. Společnost All Inclusive Development navázala na ideu moderního a nadčasového bydlení v této městské části a postavila zde bytový dům Barvy. Vyznění projektu má téměř futuristický nádech – dům je postaven v pasivním standardu, tedy již se značným předstihem připraven na nové normy. Je vybavený fotovoltaikou a nejmodernějšími technologiemi. Po stránce estetické se drží toho, co Brnu dělalo vždy dobrou pověst – funkčního minimalismu a vysoké kvality materiálů. Projekt zpracovaný ateliérem Borák architekti proto právem získal první místo v soutěži Realitní projekt roku 2018. Pro výstavbu zvolili systém Ytong, který byl i nejvhodnější s ohledem na pasivní výstavbu, provádění stavby i výsledné užitné vlastnosti.

Stavět na Lesné pro současné developery není snadné – zdejší sídliště ze šedesátých let je mezinárodně známé a oceňované díky své estetické a promyšlené koncepci, která i po šedesáti letech splňuje nároky na moderní městské bydlení se zachováním přírodních prvků.

Bytový dům Barvy dokázal svou koncepcí tuto myšlenku rozvinout a ateliér Borák architekti přišel se životaschopnou koncepcí, založenou na praktičnosti, minimalistické estetice a pěkné poloze domu. Každý byt má vlastní zahrádku, krytý balkon nebo prostornou terasu, ze kterých se nabízí krásné pohledy na kopec Hády a vzdálenou Pálavu. „Dům jsme projektovali podle zásad navrhování energeticky pasivních a dlouhodobě udržitelných domů. Je velmi dobře izolovaný a důsledně jsme eliminovali tepelné mosty a vazby. Prosklené plochy na jižní straně zaručují vysoké pasivní solární zisky a vnější stínění elektricky spouštěnými žaluziemi zabraňuje přehřívání v letním období,“ vysvětluje architekt Dalibor Borák.

Developer kladl důraz také na kvalitu vybavení a všechny byty jsou doplněny nejmodernějšími technologiemi. „Příznivé vnitřní prostředí zajišťuje rekuperační větrání se samostatnou větrací jednotkou pro každý byt a elektrické podlahové vytápění. V každé místnosti je alespoň jedno okno pro přirozené větrání. Díky orientaci domu jsme mohli snížit spotřebu energie ohříváním teplé vody v bojlerech napojených na fotovoltaické panely na střeše objektu. V projektu byly mimo jiné použity vůbec nejdražší standardy povrchových úprav a vnitřního vybavení na brněnském developerském trhu,“ říká Ivor Ševčík, předseda představenstva All Inclusive Development.

Mezi prémiové materiály, které pro výstavbu zvolili, patřil stavební systém Ytong a vápenopískové tvárnice Silka od téhož výrobce, jimiž řešili požadavky na statické zatížení. „Ytong s oblibou používáme u domů navrhovaných podle zásad pro projektování energeticky pasivních domů, protože má vhodně vyvážený poměr tepelněizolačních vlastností a schopnosti tepelné akumulace. I při relativně menší mocnosti tepelněizolačního pláště domu lze snadno dosáhnout nejen menší spotřeby energie na vytápění, ale i požadované tepelné stability domu v létě. Zvolené tvárnice jsou velmi přesné, navíc jsou součástí uceleného stavebního systému, který zjednodušuje a urychluje práci na stavbě a eliminuje riziko dodatečných prací, způsobených nepřesností hrubé stavby. Pro stropy jsme zvolili železobetonové monolitické desky, které mají vynikající akustické vlastnosti a jejichž tuhost umožňuje variabilní umisťování lehkých příček ze zmíněných tvárnic Ytong,“ vysvětluje toto stavební řešení Dalibor Borák.

Jeho slova potvrzuje také technický dozor bytového domu Ing. Jan Procházka: „Tvárnice Ytong jsou lehké a dobře dělitelné, takže výstavba zdiva je velice rychlá. Tam, kde je nutné zvýšit statickou únosnost zdiva, například v úzkých pilířích mezi otvory, používáme vápenopískové tvárnice Silka. Díky tomu je možné na relativně subtilní zdivo 200 mm postavit dvě patra s masivními betonovými deskami.
 

Architekt: Borák architekti – Ing. arch. Helena Boráková, Ing. arch. Dalibor Borák
Investor: All Inclusive Development, a. s.
Dodavatel: Hrušecká stavební spol. s r. o.
Dokončení: 1. etapa – 06/2018, 2. etapa v průběhu roku 2019
Zastavěná plocha: 231 m²
Celková podlahová plocha: 614 m²
Konstrukční systém: Ytong, monolitické stropy, pultová střecha s dřevěnými sbíjenými vazníky

Publikováno v časopise Stavba č. 3/2019, str. 88-89
Podle podkladů společnosti Xella

Související články:
Bytový dům Barvy byl dokončen 27.6.2018 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Bytové domy

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz