Stavba 3/2025

V pondělí 8. září 2025 vyšlo letošní třetí číslo časopisu Stavba. Rozhovory jsme vedli s Martinem Kupkou, Petrem Stejskalem, Vladimírem Šlapetou, Markem Tichým a Jiřím Ortem. Představili jsme jedenáct staveb různého typu: hotel, bytové areály i chalupu; koupaliště, nádraží, most, pavilony i terminál na letišti. Podívejte se, co všechno všechno v tomto vydání najdete.

Zakoupit výtisk nebo předplatné můžete zde.

Rozum a cit nejsou v opozici
Třetí číslo časopisu Stavba se v předchozích ročnících pravidelně zabývalo téměř výhradně bydlením. Tentokrát jsme však zvolili typologicky pestřejší výběr realizací, které doplňuje několik tematických rozhovorů. Jeden z nich s ministrem dopravy Martinem Kupkou je právě o tom, jak architektura, které jsem přisoudila „cit“, a infrastruktura, jíž jsem přiřkla „rozum“, mohou koexistovat v produktivní harmonii.

Různé formy bydlení a ubytování představují první čtyři stavby. Hotel Fairmont Golden Prague, dříve familiárně nazývaný „Kontík“, byl otevřen v srdci Prahy po rozsáhlé několikaleté rekonstrukci podle návrhu studia TaK Architects a jeho fotografii najdete na titulní stránce tohoto vydání. Obnovy ikonických budov z období socialismu, kterým bývá často dáván přívlastek „brutalistní“, jsou předmětem vášnivých diskusí. Opravovat? A jak? V případě hotelu v Pařížské ulici převládá názor, že tady se to povedlo – nebo rozhodně v porovnání s jinými stavbami oné éry, které potkala buď rekonstrukce necitlivá a banální, nebo rovnou konečné řešení v podobě demolice. Samozřejmě, připomínky se najdou, ale určitě se sluší pochválit za krásnou práci celý tým – věci oddaného architekta, poctivého dodavatele a investora, který zde opravdu nešetřil. A s napětím můžeme očekávat, jak dopadne ostře sledovaná a hojně obeslaná mezinárodní soutěž na řešení tzv. piazzetty neboli přilehlého náměstí Miloše Formana, o níž se také dlouze a bouřlivě hovoří: je to náměstí, není to náměstí; patří tam dům, nebo nepatří? Že hotel nechce být honosným solitérem bez vztahu k okolí, nás autoři už teď přesvědčili tím, jak je propojen s náplavkou.

Dalším příkladem bydlení, který uvádíme, je revitalizace Nuselského pivovaru. Léta jsem poblíž bydlela a byla zarmoucená z toho, jak areál chřadne a je naprosto odtržen od veřejného prostoru.  Investor jej ve spolupráci s prověřenými týmy architektů ze studií CMC Architects a CHYBIK + KRISTOF opravil a dostavěl do podoby, která mě nadchla. Je tu moderní bydlení téměř v centru, kdy obyvatelé mají svůj díl soukromí; je tu komerční vybavenost, ze které profituje celé okolí, a je tu půvabné veřejné prostranství, dokonce s památníkem hrdinovi Pražského povstání. Tohle se skutečně podařilo – protože kolika developerským projektům se poštěstí, že je chválí i v sousedských skupinách na sítích? – a kéž by se více brownfieldů takto proměnilo.

Podobná ukázka zdařilého rozkvětu bývalé „vnitřní periferie“ poblíž centra města pochází z Brna. Jde o bydlení pro mladé Domeq II a III od Studia acht. Toto studio v současnosti pracuje na několika dalších projektech v brněnských i pražských transformačních plochách a zatím to vypadá, že se jim daří navrhovat domy, které poskytnou nejen dobré bydlení, ale také funkční veřejný prostor ve svém sousedství dobře navazující na širší okolí.
Poslední realizace zastupující v tomto čísle bydlení je chalupa na Šumavě od Atelieru SAD. Tým vedený Adamem Jirkalem a Jerrym Kozou už roky předvádí, že bydlení a zejména „druhé“ bydlení ovládá špičkově. Dokazuje to i novostavba rekreačního domu, který sice respektuje všechny regulativy i tradiční stavění a urbanismus na horách, zároveň je ale dokonale soudobý a i po letech bude každý hned vědět, v jaké době byl postaven.

Rozmarná i zodpovědná architektura
Do minulého čísla časopisu Stavba jsme zařadili tři stavby pro rekreační sport, do letního čísla jsme jako typologické pokračování vybrali dvě koupaliště. Letošní léto sice tuzemskému koupání příliš nepřálo, ale zapálení plavci se v rámci trendů do vody noří za každého počasí.
První z prezentovaných plaveckých areálů je revitalizované Lesní koupaliště v Liberci. Kouzelné místo s šarmem až severským fotografovali BoysPlayNice a výsledek mimo jiné dokazuje, jak produktivní je spolupráce architektů a fotografů, kteří jsou „naladěni na stejné vlně“. Příběh občanského aktivismu v té nejlepší podobě, který nakonec finančně podpořilo i město Liberec, zaujal také naše recenzenty a recenzentku.

Druhým vybraným koupalištěm je Kamencové jezero v Chomutově, jehož vybavenost se dočkala obnovy a doplnění podle vítězného soutěžního návrhu Refuel. Přestože všechny navržené úpravy ještě nejsou hotové a kolem samotné investice se odehrála nepříjemná kauza komunální politiky, i tato realizace je příkladem chvályhodné a zdařilé spolupráce samosprávy s architekty. Dílo je hodné následování a je přínosem pro obyvatele i návštěvníky severních regionů Česka. Podobných příkladů sice zatím u nás není mnoho, ale je radost je objevovat a těšit se na další.

Tam, kde se potkává infrastruktura s architekturou
Už v minulém čísle časopisu Stavba jsme se výrazně věnovali stavbám dopravní infrastruktury. A v tomto trendu pokračujeme, protože žijeme ve šťastných letech hojných na dopravní stavby, v nichž se funkce a forma vzácně mísí v architektonicky hodnotných a provozně vyladěných celcích.
O aktuálních dopravních stavbách a projektech, které vzešly buď z architektonických soutěží, nebo z přímé spolupráce s architektonickými kancelářemi, jsme mluvili i v rozhovoru s ministrem dopravy Martinem Kupkou na prvních stránkách tohoto čísla časopisu Stavba. Některým z diskutovaných realizací – shodou okolností jsou všechny v Praze – se věnujeme podrobněji.

Modernizaci Masarykova nádraží od studia Jakub Cigler Architekti představujeme zatím jen krátce jako projekt. Stavba bude dokončena až v roce 2026, nicméně pro kontext je dobré na ni upozornit. Právě na modernizovaném Masarykově nádraží bude začínat na nově vzniklé koleji trať na letiště. Přibude i rozlehlá platforma nad nástupišti, která propojí celou oblast a centrum metropole tím získá nové multifunkční veřejné prostranství přístupné jen pěším. Součástí tratě na letiště a do Kladna je i čerstvě otevřené nádraží Bubny také z dílny Jakub Cigler Architekti, které v rámci rozvoje lokality výhledově vyroste o několik pater. Zatím dvojpodlažní nádraží stojí v těsné blízkosti staveniště připravované „stavby století“, Vltavské filharmonie od studia BIG, a obě stavby jsou řízeny koordinovaně; v různé fázi vývoje jsou synergicky vedeny i další přilehlé záměry, převážně soukromých developerů. Právě tady v budoucnosti – a jsem nesmírně ráda, že mohu napsat, že v dohledné budoucnosti – vyroste jedno z „alternativních center“ Prahy, jaká jsou běžná v mnoha evropských metropolích. Prvním benefitem takových center je, že jsou smysluplně transformovány a rozvíjeny bývalé brownfieldy uvnitř měst; druhou výhodou je, že dochází k odlehčení historickému centru od overturismu.

Pražské mosty jsou fenoménem po staletí – co se týká stavebnictví, architektury i sentimentu lidí. Každý most, který propojí pravý a levý břeh Prahy, je dobrý – bez ohledu na to, pro které druhy dopravy je určen a jaký konstrukční systém a estetiku jeho autoři zvolili. Nakonec si každý most nebo lávku většina obyvatel a návštěvníků oblíbí. Snad proto, že most je synonymem dobra a elegance, představuje spojení, překlenutí bariér; ve vedutách velkoměst jsou mosty naprosto nenahraditelné. Nejnovějším realizovaným přírůstkem do rodiny pražských mostů je most Dvorecký od sdružení TUBES + ATELIER 6, který bude otevřen příští rok. Ve „vltavské partituře“ má své místo mezi Barrandovským a Vyšehradským (železničním) mostem. Zde jen doplním, že na opačné, severní straně Prahy se chystá další významné přemostění Vltavy v Suchdole. Ředitelství silnic a dálnic zveřejnilo návrhy, které získaly v soutěži první až pátou cenu, a do konce září 2025 slíbilo určit vítěze. První cenu obdržel společný návrh kanceláří Stráský, Hustý a partneři + Studio acht.

K dopravě patří také doprava letecká, a proto jsme do výběru zařadili i rekonstrukci terminálu 3 na Letišti Václava Havla od ateliéru ra15. Do této budovy se běžný cestující sice nedostane, protože je určena pro soukromé či jinak mimořádné lety. Za pozornost ale stojí, stejně jako radostná zpráva, že už se čile jedná o podobě podzemní železniční stanice, kterou ocení zejména obyčejní cestující z masových terminálů 1 a 2, v jejichž blízkosti bude vybudována. Poslední stavbou, kterou jsme do souboru infrastruktury zahrnuli, jsou rekonstruované Křižíkovy pavilony ve Stromovce. Neslouží sice dopravě, ale svým způsobem do infrastruktury metropole patří. Nové veřejně přístupné střešní zahrady s občerstvením doplňují veřejný prostor a samotné pavilony jistě přivítají mnoho společenských i jiných událostí – například letošní Designblok.

Fotografie v čísle: Ester Havlová, Petra Hajská, BoysPlayNice, Filip Šlapal, Lukáš Pelech, Kamil Saliba, Petr Polák Studio, Alex Shoots Buildings, Tomáš Souček, Tomáš Slavík, Alex Shoots buildings a archivy autorů, institucí, inzerentů a investorů

---

Zakoupit výtisk nebo předplatné můžete zde.

VYDÁVÁ
Hynek Paťorek, Business Media One s. r. o.
Klicperova 3208/12
150 00 Praha 5-Smíchov
tel.: +420 778 545 376
info@bmone.cz
www.bmone.cz
www.stavbaweb.cz

REDAKCE
Šéfredaktorka – Mariana Pančíková mariana.pancikova@bmone.cz
Art director – Matěj Kotrba matej.kotrba@bmczech.cz
Studio – Ilona Folprechtová ilona.folprechtova@bmone.cz
Jazykové korektury – Markéta Teuchnerová

REDAKČNÍ RADA: Petr Hlaváček, Jan Kasl, Radko Květ, Martin Lánský, Petr Stejskal, Jiří Tourek, Petr Volf, Markéta Žáčková

INZERCE
Jiří Ladman, tel.: +420 602 372 312 jiri.ladman@bmone.cz

MARKETING, VÝROBA A DISTRIBUCE
Kateřina Svoradová, tel.: +420 770 191 425 katerina.svoradova@bmone.cz

ZLOM A REPRODUKCE
DTP studio, Business Media CZ, dtp@bmone.cz

TISK
Triangl, a. s.

STAVBA 3/2025 OBSAH
3 EDITORIAL Mariana Pančíková
AKTUALITY A ROZHOVORY
4 Rozhovor s Martinem Kupkou MARIANA PANČÍKOVÁ
10 Bienále architektury JIŘÍ TOUREK
12 Rozhovor s Petrem Stejskalem MARIANA PANČÍKOVÁ
16 Film Brutalista PETR VOLF
18 Rozhovor s Vladimírem Šlapetou MARKÉTA ŽÁČKOVÁ
22 Rozhovor s Markem Tichým a Jiřím Ortem ADRIANA KRNÁČOVÁ
101 Krkonošská cena za architekturu MARTIN KLODA
ARCHITEKTURA
25 Hotel Fairmont Golden Prague v Praze TAK ARCHITECTS
32 Nuselský pivovar v Praze CHYBIK + KRISTOF, ELIŠKA PODHOLOVÁ VARYŠOVÁ, PETR ŠMÍDEK, JIŘÍ TOUREK, PETR VOLF
42 Bydlení Domeq v Brně STUDIO ACHT, PETR ŠMÍDEK
46 Chalupa na Šumavě ATELIER SAD, PETR VOLF
50 Rozmarná i zodpovědná tvorba MARIANA PANČÍKOVÁ
51 Lesní koupaliště v Liberci MJöLK ARCHITEKTI, ELIŠKA PODHOLOVÁ VARYŠOVÁ, PETR ŠMÍDEK, PETR VOLF
56 Kamencové jezero v Chomutově REFUEL, ELIŠKA PODHOLOVÁ VARYŠOVÁ, PETR VOLF
60 Tam, kde se potkává infrastruktura s architekturou MARIANA PANČÍKOVÁ
61 Platforma přes Masarykovo nádraží v Praze JAKUB CIGLER ARCHITEKTI, ELIŠKA PODHOLOVÁ VARYŠOVÁ
62 Nádraží Bubny v Praze JAKUB CIGLER ARCHITEKTI, PETR VOLF
70 Dvorecký most v Praze TUBES + ATELIER 6, ELIŠKA PODHOLOVÁ VARYŠOVÁ, PETR VOLF
79 Křižíkovy pavilony v Praze VÝSTAVIŠTĚ PRAHA, ELIŠKA PODHOLOVÁ VARYŠOVÁ, JIŘÍ TOUREK, PETR VOLF
84 Terminál 3 na letišti v Praze, RA15
REFERENCE
38 Revitalizace brownfieldu na moderní rezidenční a obchodní čtvrť KLINKER CENTRUM
40 Teracová dlažba v historických budovách i moderních stavbách CIDEMAT
68 Neviditelné atypické kompozitní poklopy MEA na nádraží Praha-bubny MEA
74 PERI systémy na Dvoreckém mostě: kombinace přesnosti a estetiky PERI
76 Dvorecký most – monolit z bílého betonu TBG METROSTAV
78 MEA dodala odvodnění pro Dvorecký most s atypickými žlaby na míru MEA
87 Z bývalého mlýna vznikl dům, který odpovídá dnešním potřebám WIENERBERGER
88 Cihla a příběhy: Proměna hostince na obecní dům HELUZ
90 Nová generace tepelných čerpadel hpnext je maximálně efektivní STIEBEL
92 Designová podsvětlená stěna z digitálně potištěného skla HELUZ IZOS
94 Pohledové zdivo Liapor v bytových domech LIAS
96 Fasádní systém PREFABOND v architektuře veřejných budov PREFA ALUMINIUMPRODUKTE
98 Vilu „Ozvěna moře“ zdobí české kliky M&T 1997
100 Střecha pro energeticky soběstačné budovy – iroof WIENERBERGER