Veřejný prostor/landscaping

Praha a Středočeský kraj budou propojovat veřejnou dopravu. Blízko do škol, pohodlně do práce a bezpečně doma. Tak se dají shrnout cíle Prahy a Středočeského kraje pro příštích 10 let. Vyplývá to ze strategie Pražské metropolitní oblasti, která definuje, kam budou společně oba kraje cílit investice z fondů EU. Veřejnost nyní může připomínkovat pracovní verzi dokumentu, který vypracovali experti Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

(ČTK) – Nové stavební předpisy, které nedávno schválili pražští radní, nastavují pravidla výškové regulace budov, omezují rozšiřování města na úkor volné krajiny, kladou důraz na zástavbu proluk a nevyužívaných území a účinněji chrání přírodní lokality. V rozhovoru s ČTK to 9. září řekl autor předpisů, architekt Petr Hnilička. O stavebních předpisech se v posledních dnech bouřlivě debatuje hlavně v souvislosti s regulací reklamy. Platit mají od začátku října.

Zakončení landscape festivalu na NNŽ symbolickým spálením českého "řešení problémů u piva" 9. 9. 2014 v 9 hodin večer
pořádá Galerie Jaroslava Fragnera a architektonická huť ARCHWERK

Porota urbanisticko-architektonické soutěže na řešení náměstí Emila Škody v Plzni rozhodla o vítězích. První cenu získal čtyřčlenný autorský tým z Prahy ve složení Petr Bouřil, Sandra Gulázsiová, Magdalena Nováková a Filip Fišer. Vítězný návrh vychází z vývoje území a navrhuje stávající veřejný prostor z větší části zastavět. Zároveň přináší možnost etapizace zástavby v území. Na zástavbě prostoru se shodly také návrhy, kterým porota udělila druhou a třetí cenu.

Ústí říčky Couesnon v zálivu Mont-Saint-Michel působí svou rozlehlostí a krásou světla a barev přírodních prvků. Středověké městečko Mont-Saint-Michel stojí na skále uprostřed zálivu. Vrchol jeho siluety tvoří opatství, které je významnou kulturní památkou a jedním z nejnavštěvovanějších míst ve Francii. Klášter a celý záliv jsou od roku 1979 na seznamu kulturních památek UNESCO. Výstavba silnice (1879) umožnila spojení ostrova s pevninou, ale nový splav zabránil volnému pohybu moře, protože přerušil spojení vod říčky Couesnon se zátokou. Ostrov pomalu mizel. Nové molo dlouhé 760 metrů nahrazuje masivní vozovku a obnovuje izolovanost Mont-Saint-Michel.