CBRE Art of Space Awards

CBRE Art of Space Awards

(22. 5. 2020) Výsledky soutěže

   
 
 
 
 

CBRE Art of Space Awards

Soutěž CBRE Art of Space Awards vyhlásila nejlepší kancelářské, maloobchodní a industriální prostory v ČR. Kam budou směřovat trendy komerčních nemovitostí v post-koronavirové době?
CBRE Art of Space Awards, volně navazující na pět úspěšných ročníků soutěže CBRE Zasedačka roku, vyhlásila vítěze. Desetičlenná odborná porota v čele s renomovanou architektkou Evou Jiřičnou o nich rozhodla z téměř 250 přihlášek v 6 hlavních kategoriích napříč celým spektrem komerčních nemovitostí. Hodnotícími kritérii byly současné trendy, odrážející se v praktickém využití, designu, nových technologiích a vstřícnosti k životnímu prostředí. Tituly vybojovaly projekty z různých oborů napříč celou Českou republikou. CBRE již nyní plánuje další ročník – a bude zajímavé sledovat, jak současná pandemie koronaviru ovlivní trendy, jimiž se komerční nemovitosti budou dále ubírat. Nejen z pohledu architektů, majitelů a pronajímatelů v ekonomickém kontextu, ale také běžných uživatelů s ohledem na jejich zdraví a bezpečnost.

Organizátorem soutěže je česká pobočka společnosti CBRE, světového lídra v oblasti komerčních realitních služeb. Clare Sheils, generální ředitelka CBRE, k letošnímu ročníku Art of Space uvedla: „Plánovali jsme uspořádat velký galavečer s vyhlášením vítězů a předáním ocenění, soutěž by si to bezesporu zasloužila. Počet i kvalita přihlášených předčily naše očekávání – a to i v kategoriích maloobchodních a industriálních nemovitostí, o které jsme soutěž nově rozšířili. Je potěšující vidět zvyšující se zájem firem vytvářet v České republice opravdu kvalitní a inspirativní prostředí. Podle našeho názoru se toto nezmění ani v časech po koronaviru, pouze se ukáže jakým směrem se design a funkčnost komerčních nemovitostí budou muset posunout, aby uspokojily nové potřeby a požadavky svých uživatelů.“

„Výraznější změny v řešení komerčních prostor budou diktovat nové standardy ve stylu práce. Dojde k výraznému nárůstu práce z domova a firmy budou své kanceláře přizpůsobovat novým potřebám. Předpokládáme, že dojde k akceleraci práce s tzv. big data z mobilních telefonů a že také přibude další senzorika v samotných prostorách. Ještě více se bude sledovat kvalita vnitřního prostředí, pohyb jednotlivých osob a jejich návyky či základní zdravotní údaje jako třeba tělesná teplota. Potenciál s velkým přínosem pro firmy i uživatele je obrovský. Na druhé straně to s sebou nese i mnoho výzev, které se nutně promítnou do designu komerčních prostor. A to již velmi brzy,“ dodává Filip Muška, workplace konzultant CBRE.

Desetičlenná porota neměla při rozhodování o vítězích lehkou úlohu. Eva Jiřičná, předsedkyně poroty, k výsledkům soutěže uvedla: Soutěž CBRE Art of Space Awards je skvělým počinem ukazujícím, jak se v Česku přístup ke komerčním prostorám neustále mění tak, jak se vyvíjí celý náš způsob života. Každý rok je vidět posun, jak přistupujeme k designu a vnitřnímu prostředí budov, v nichž pracujeme. V jejich interiérech tráví většina z nás mnohem více času, než kdekoli jinde. Mnohdy i včetně domova. Přitom se jim dlouho věnovala jen malá pozornost. Naše zdraví a kvalita místa pro práci je nyní důležitější než kdykoliv předtím. Letošní vítězné projekty soutěže jsou toho dokladem.“ Všichni vítězové včetně architektů získali originální designové ceny od české společnosti Sans Souci, která se zaměřuje na dekorativní svítidla a světelné objekty a zajišťuje originální výzdobu interiérů v nejluxusnějších destinacích světa.

Design pracovního prostoru
V kategorii Design pracovního prostoru v segmentu kanceláří porotci postavili nejvýše prostory společnosti Deloitte v Praze 2 (autor konceptu: Atelier Kunc Architects). Ty jsou kombinací pracovního a domácího prostředí. Zaměstnanci mají k dispozici několik kaváren, coworkingové prostory, klidné zóny pro nerušenou práci i venkovní relaxační zónu. Nezapomíná se tu ani na klienty – setkávání s nimi se často koná na prostorné terase. Ve stejné kategorii v segmentu industriálu si vítězství odnesla firma Kloboucká lesní v Brumově-Bylnici (autor konceptu: Ing. Pavel Srba, Arch. Ivan Bergmann). Její výrobní hala, která je součástí celého dřevozpracovatelského areálu společnosti, myslí na ekologii i okolní krajinu. A díky jedinečnému architektonickému řešení do ní také výborně zapadá. Nechybí dřevěná treláž na fasádě, štěpka na vytápění či fotovoltaický systém jako zdroj energie.

Nejatraktivnější meeting point
V kategorii Nejatraktivnější meeting point v segmentu kanceláří triumfoval NN IT Hub v Praze 5 (autor konceptu: Ing. arch. Aneta Coufalová), kde o zasedačkách rozhodovali samotní zaměstnanci. Design zasedacích místností zahrnuje špičkové technologie a stimuluje produktivitu. V jedné se lze zabořit do oblak, v další čeká hrdina arkádových videoher, jinde zase živá stěna připomínající džungli. Ve stejné kategorii v segmentu retailu vyhrály prostory Food Courtu OC Olympia Plzeň (autor konceptu: neuvedeno). Zde interiér dotváří mech, živé květiny a industriální nádech, který odkazuje na místní průmysl.

Zdravé prostředí a udržitelnost
V kategorii Zdravé prostředí a udržitelnost titul získala společnost Doosan Bobcat v Dobříši (autor konceptu: Červený klobouk ateliér). Výrobce stavebních strojů do své nové evropské centrály zahrnul vše, co je mu blízké: např. hrubé materiály jako kov, beton a kámen. Důraz kladl mimo jiné na prostorovou akustiku, správné osvětlení a zeleň. Hodnocení kategorie se opíralo o expertní posouzení odborníků z České rady pro šetrné budovy, která byla odborným garantem této části soutěže a u přihlášených projektů prováděla audit vnitřního prostředí. Při porovnání s minulými lety je vidět, že ubývá interiérů, které pracují s prvoplánovým designovým wow efektem a přibývá kvalitních, koncepčně řešených prostor. Důkazem je právě letošní vítěz, který získal od poroty nejvyšší hodnocení za prostorový koncept a za dobrou kvalitu vzduchu. Kanceláře byly dobře zregulovány z hlediska koncentrací CO2 i vlhkosti vzduchu, což stále nebývá samozřejmostí. Porota zároveň vyzdvihla intenzivní zakomponování zeleně do konceptu kanceláře,“ uvedla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy, a dodala: „Poptávka po zdravém vnitřním prostředí zůstane vysoká. Exponovanou se stane dosud často opomíjená kvalita vzduchu. Právě jeho nedostatečná vlhkost intenzivně zvyšuje pravděpodobnost infekce. Věříme, že poučení z koronavirové pandemie povede k rozšíření zdravého vnitřního prostředí napříč všemi sektory komerčních nemovitostí.“

Coworking a flexibilní kancelář
V kategorii Coworking a flexibilní kancelář se na nejvyšším stupni umístily prostory společnosti WeWork v Praze 1 (autor konceptu: Krists Ernstsons). Sdílené kanceláře se staly hitem posledních let a ani postkoronavirová doba tento trend nezmění. V této krizi se naopak jasně projevilo, jak strategickou roli mohou flexibilní kanceláře sehrát v životě firem - nejen z hlediska finančního, ale i jako součást firemní politiky či možnosti rozprostření rizik. A v pětipatrovém coworkingu společnosti WeWork se představám o pracovním prostředí meze nekladou. Je zde možné si pronajmout celou kancelář, ale současně i jen pracovní stůl nebo třeba pouhé křeslo.

Design retailového prostoru
V kategorii Design retailového prostoru zvítězila Kovárna v Čeladné (autor konceptu: Ing. arch. Romana Mališ Bílková, RMBA Architekti). Její majitelé podle svých slov přivezli do Beskyd trochu pražského punku. Lze sem zajít na kávu nebo si užívat pohled na horská panoramata nad sklenkou vína. Současně zde mají svůj ateliér i architekti.

Revitalizace brownfieldů
V kategorii Revitalizace brownfieldu si vítězství odnáší bývalá výrobna uzenin přeměněná na kanceláře v Praze 4 (autor konceptu: Atelier Hoffman). Původní vyhlášenou uzenářskou výrobu Augustína Šebka nahradil moderní čtyřpatrový kancelářský objekt, jehož autorům se podařilo zachovat nejen původní komín, ale i celkový genius loci místa.

Zvláštní cena poroty
Speciální kategorií soutěže CBRE Art of Space Awards se stala Zvláštní cena poroty. Tu získal projekt Cyberdog v Praze 13 (autor konceptu: David Černý a Tomáš Císař). Je plný vytříbeného designu a ukazuje, co dokáže umělá inteligence. V baru si objednáte pomocí tabletu a skleničku vám připraví netradiční číšník – robot. Ten pak pošle na stůl vaši objednávku vozíkovou dráhou. „Některé stavby se prostě vymykají kategoriím i limitům. A právě takový projekt jsme se rozhodli ocenit. Hlavní roli tu hrají technologie, které mění svět. A s ním i komerční nemovitosti,“ okomentovala odborná porota.

Cena veřejnosti

Do soutěže byla zapojena i široká veřejnost. Ta v online hlasování, které probíhalo na webových stránkách soutěže, volila nejlepší projekt v kategorii Design retailového prostoru. Lidé mohli vybírat ze všech 50 kaváren, restaurací a obchodů, které se do kategorie přihlásily. Vítězem Ceny veřejnosti se stala Preciosa Lighting v Praze 1 (autor konceptu: Michael Vasku a Andreas Klug), která ve výjimečných prostorách v historickém centru Prahy představuje ikonické lustry a český křišťál v kombinaci s moderními trendy.
www.artofspace.cz

tisková zpráva

Příloha:
Mozaika názorů členů odborné poroty CBRE Art of Space Awards k vlivu pandemie Covid-19 na budoucnost a design komerčních realit

Alexandra Tomášková, výkonná viceprezidentka pro Maďarsko a Českou republiku, Skanska
Jsem přesvědčená, že po odeznění bezprostředních problémů a omezení způsobí současná situace další rozvoj flexibilních kancelářských konceptů. Vzhledem k nejisté budoucnosti budou společnosti vyžadovat mnohem větší flexibilitu v pronájmu prostor, kterou jim právě tyto koncepty včetně co-workingu mohou poskytnout. Firmy také začnou více dbát na zdraví svých zaměstnanců, takže kancelářské prostory čeká proměna z hlediska většího důrazu na kvalitu vnitřního prostředí.
Řada společností po zkušenostech s dobrým fungováním práce na home office opustí od potřeby pevného pracovního místa pro všechny zaměstnance a poměr pracovních míst k počtu zaměstnanců se tak pravděpodobně výrazně sníží. Při požadavku na velikost prostor se to ale vykompenzuje novými požadavky na vnitřní rozložení a zařízení kanceláří. Pracovních míst bude sice méně, budou ovšem umístěná ve větší vzdálenosti od sebe. Samozřejmostí budou dezinfekční gely a snadno omyvatelné materiály, kromě toho můžeme očekávat i automatické dveře nebo třeba jednorázové pracovní podložky na stoly. Všechny prostory budou uzpůsobené k tomu, aby mohli lidé dodržovat přiměřený odstup, čemuž bude napomáhat i značení pro doporučený směr pohybu. To všechno se může promítnout i do větších nároků na poptávané plochy kanceláří.

Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro ČR a Slovensko
Restriktivní opatření spojená s onemocněním Covid-19 zcela jednoznačně urychlila rozvoj e-commerce. I lidé, kteří dosud nebyli zvyklí nakupovat oblečení či potraviny na internetu, velmi rychle změnili své návyky. A po uvolnění opatření je už nebudou chtít vracet ve stejné míře zpět, protože zjistí, že je to pohodlnější. Již nyní registrujeme poptávky na rozšíření stávajících a výstavbu nových kapacit právě od e-shopů. Výroba a logistika bude však i nadále hledat prostory v blízkosti měst s dobrou dopravní infrastrukturou. V každém případě věřím, že téma udržitelnosti zůstane pro investory a nájemce i nadále prioritní oblastí. V českém kontextu očekávám rozvoj především městských brownfieldů. Ty jsou totiž výhodné nejen z ekologického hlediska, když minimalizují zábor zemědělských ploch, ale mají také ideální polohu pro výrobu a zásobování přímo v blízkosti spotřeby a dostupné pracovní síly. 

Petr Váša, manažer divize Microsoft 365 v Microsoft Česká republika a Slovensko
Firmy dnes čelí zvýšenému tlaku, aby zůstaly ve spojení a umožnily svým zaměstnancům možnost práce na dálku. Ti pak můžou nadále komunikovat se zákazníky a partnery. Jsme přesvědčeni, že tento okamžitý globální přechod na práci na dálku bude zlomovým bodem v tom, jak pracujeme a učíme se. Už nyní vidíme, jak se řešení, která umožňují práci a učení se z domova přes konferenční hovory a spolupráci díky sdílení dat a dokumentů, staly klíčovým prvkem našeho fungování. Tento trend potvrzují i čísla vztahující se k využívání naší platformy Microsoft Teams, která pomáhá zůstat ve spojení a být produktivní. V dubnu zaznamenala denní rekord 2,7 miliardy minut online schůzek v jednom dni. Na druhou stranu je patrná také touha po fyzickém spojení a očním kontaktu – lidé si nyní při schůzkách zapínají video až dvakrát častěji. Tato zkušenost bude mít vliv na další vývoj firemní kultury a spolupráce a určitě do budoucna ovlivní i požadavky na firemní prostory. 

 

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz