Chtěl jsem, aby se interiér stavbě přiblížil
(21. 9. 2021) Hovoříme s architektem
Otakarem Binarem

Chtěl jsem, aby se interiér stavbě přiblížil
Otakar Binar a Michal
Krejčík k příležitosti 55. výročí položení základního kamene horského hotelu a
televizního vysílače na Ještědu.
Večer posledního lednového
dne roku 1963 vyhořela chata na Ještědu. Už v únoru se uskutečnila regionální
soutěž na návrh nového hotelu a televizního vysílače. I vy jste se tenkrát
účastnil. Jak to probíhalo? A kdo vlastně rozhodl o vítězném návrhu?
Soutěže se zúčastnili nejenom
pracovníci Stavoprojektu Liberec, ale myslím, že i městský architekt. Porota
nebyla, sešli jsme se ve Stavoprojektu.
Tedy v současném hotelu
Praha na náměstí Dr. Edvarda Beneše?
Ano, v suterénu, byla tam
kavárna nebo bar nebo něco podobného a takový větší prostor, společenská
místnost, tam jsme se všichni sešli a práce se probíraly. A bylo to
jednoznačné, protože to bylo opravdu jiné. Dotvoření kopce.
Zajímavé, účastníci soutěže
vybrali vítězný návrh.
Vybrali Karla Hubáčka.
A pak se návrh futuristického
hotelu a vysílače představil veřejnosti. Jaká byla reakce jen několik měsíců po
tom, co shořela horská chata?
Ještěd je jakousi
dominantou města, uplatňuje se v různých pohledech. Proto jsme uspořádali
výstavu ve foyer spořitelny. A byla tam, jako na každé výstavě, kniha, kde se
návštěvníci vyjadřovali. No tak ta byla plná odporu. Protože na Ještědu byla
romantická stavba a najednou tam stála nějaká špička, nějaký hrot… Nikdo si to
neuměl představit. A samozřejmě byly taky pochybnosti o technologii výstavby.
Pro publikaci Vzpomínky na
Ještěd jste uváděl, že stavba měla přes 70 subdodavatelů. Vedoucí subdodávek
Miroslav Jirásek, v téže publikaci píše, že jich bylo až 132. To je neskutečné
číslo! Proč tolik subdodavatelů?
To byl právě ten problém.
Podniky měly plán a vy jste přišel s něčím jiným. Pro ně to znamenalo
nebezpečí, že si přivodí nepříjemnosti. Víte, vedení každého podniku chtělo mít klid a ještě aby bylo "nahoře" dobře zapsané. A najednou přijde někdo, kdo chce něco, co
nedělají a ani si neumějí představit, co k tomu budou potřebovat, jaké ceny a
já nevím, co všechno. Takže když se podívám třeba na madlo u baru, to dělali v
dílnách na vysoké škole. Zkrátka, kde se co sehnalo.
Židle v restauraci měly
zase koncovky nohou z nátrubků trumpet.
Ano. Opravdu, tohle vedlo k
hrozným situacím. Víte, když chtěl projektant něco dotáhnout, když to nebyly
paneláky, tak musel opravdu přistoupit na to, že si ty věci zajistí sám. Z
dnešního pohledu je to nepochopitelné.
Jak tedy bylo vůbec možné,
že v době, která potírala jakoukoliv odlišnost, vzniklo něco tak originálního
jako je Ještěd a interiér Ještědu?
To je třeba právě přisoudit
síle Karla Hubáčka. Když se do něčeho zakousl, jak se říká, tak to nepustil, i
když mu spousta lidí říkala: „Jak to zvládneš? Kde to seženeš?“ – „Jen se
neboj, jen se neboj,“ odpovídal. Samozřejmě, využil různé příležitosti, a kromě
toho on měl také dar přesvědčit. Někdo zkrátka o někom řekne: „To je pitomec, s
tím se nebudu…“ To jsem nikdy od Hubáčka neslyšel. To byla jeho síla. Řada
dalších by to vzdala, kdyby byli v jeho situaci a před takovým těžkým úkolem.
V metodě vzniku celé stavby
můžeme vidět dokument doby. Člověk si to musel celé udělat sám. Bylo to
východisko z nouze. Z toho, že nic nebylo. Nebylo například ani žádné
originálnější oblečení, takže když chtěl člověk něco jiného, musel si uplést
svetr, ušít kalhoty. To samé bylo i s architekturou.
Máte pravdu.
V duchu uceleného
architektonického díla jste do interiérů začlenili spoustu výtvarných objektů.
V hotelové hale jsem si vždy všimnul kovové mříže, kterou navrhl Jaroslav Klápště.
Jak se tohle umělecké dílo vlastně objevilo na Ještědu?
V té době bylo stanoveno,
že podle významu díla mu bude příslušet určité procento kumštu. Takže
jsme věděli, že můžeme začlenit do interiéru nějaké výtvarné dílo. Klápště byl malíř z Turnova. Malíři to neměli jednoduché, lidi si nekupovali
obrázky domů, tak to nefungovalo. Ceny byly nízké, tak jsem si myslel, že si
přivydělá. Zeptal jsem se ho, jestli by neudělal mříž a on řekl, že ano. Mříž
si nakreslil a zadal kováři v Turnově. Kovář ji zpracoval a jemu se nelíbila.
Tudíž nakonec sbíral po sběrných surovinách, ve starém železe, různé součástky,
kovové prvky, které sestavil a společně se svým synem je začal svařovat. Takhle
to vzniklo. A opravdu to vypadá zajímavě, protože prostor je bílý a mříž černá.
Je to úžasné a má to
vlastně i statickou funkci, jsou tam zakomponovaná táhla.
Ano, táhla.
Jaká měla být ta atmosféra
pokojů? Měli jste koncepci?
K interiéru jsem se dostal
přes kreslení perspektiv. Tenkrát nebyl známý ještě ani dodavatel. Takže z
dnešního pohledu, jsem tam udělal i určité chyby, protože jsme neměli nikoho, s
kým by se to konzultovalo. A ještě bych zdůraznil jednu věc, že mě to uvádělo
do velkého stresu, ale opravdu, to jsem upřímný. Víte, třeba v minulém století
bylo samozřejmé, že architekt, když dostal zadanou stavbu, tak ji pojal i s
interiérem. Já jsem si tohoto byl vědom a nějak se snažil pochopit celou tu
technologii. Proto v interiéru nenajdete dřevo. Je tam kov, umělá hmota a tak
dále. A takhle jsem se nějakým způsobem snažil, aby se interiér stavbě
přiblížil. Pak byl ovšem problém, kdo to všechno vyrobí.
Mezi hotelovými pokoji byl také jeden atypický apartmán, vybavený stylovým, ke stavbě kontrastním historickým nábytkem. Jaký je jeho příběh tohoto pokoje v duchu Ludvíka XIV.? Jak se něco tak kontrastního na Ještědu objevilo?
Budete se smát. Vzniklo to tak, že Stavoprojekt měl svého právníka. Byl to takový decentní pán, prvorepublikový, jak vystřižený, opravdu právník velice důstojný. A ten pán žil s dámou, která měla byt stylově zařízený. Chtěli ho zmodernizovat, takže jednou přišel za Hubáčkem a ptal se, jestli neví, kdo by to koupil. Já jsem byl svědkem, a tak jsme se s Karlem Hubáčkem domluvili. Přesvědčil jsem ho, že to bude zajímavé, takové překvapení. A ono to opravdu vyšlo (smích).
Evidentně to vyšlo, protože ten pokoj byl velice žádaný. Ředitel Severočeského muzea, pan magistr Křížek říkal, že to bylo takzvané novomanželské apartmá, že to byl ve své době nejžádanější pokoj na Ještědu a že byl na měsíce dopředu zarezervovaný.
Ano, ano. Má to svoji logiku, pochopitelně… Je to zážitek. Vždy, když je něco atypického k celku, tak je život pestřejší.
Dnešní podoba restauračního a potažmo i hotelového patra je už poněkud vzdálená představě, o které jste uvažoval a kterou jste zrealizoval. Není to už tak dokonalé. Mobiliář se vyměnil, nástěnné panely s mechově zeleným potahem ze Škodovky, prokládané kontrastní kovovou lištou, byly někdy v devadesátých letech přestříkány na stříbřitou. Na podlaze je praktické lino. To vše se může navrátit do původní podoby. V dokumentaci jsem si všiml, že v restauračním patře bylo navrženo broušené teraco. Proč se nerealizovalo?
V té době nebyl velký výběr podlahových krytin. A předpokládalo se, že tady na Ještědu bude komplikovaný provoz. Ne všichni přijdou v normální obuvi. Přijdou třeba v lyžařských botách a ty jsou velice tvrdé. Krytina měla být odolnější. A teraco se kdysi běžně dělalo, každá druhá stavební firma to uměla. Prvorepublikové vily, a tak. Jenomže v té době se už nenašel žádný dodavatel, opravdu ne. Nejjednodušší pak bylo položit koberec.
Osvětlení jste také navrhoval individuálně?
Také, ano. Ale víte, pane architekte, ono v té době nic nebylo. Pro dnešní generaci je to nepochopitelné.
Na druhou stranu to mohlo být nějakým způsobem jednodušší. Dnes byste potřeboval spoustu peněz na různé atesty, splňovat normy. Tenkrát jste si to navrhl tak, jak jste chtěl. Jaký to byl pocit, když jste celý interiér viděl v kompletním osazení?
Řekl bych, že to byl hrozný kvapík. Víte, když dnes designér nakreslí sedací nábytek, tak se vyrobí prototyp, vyzkouší se… A já jsem finální výrobky viděl všechny až tady. Opravdu.
Jednou jste mi říkal, že to na Ještědu bylo poprvé, co jste kdy kreslil mobiliář. To jste asi neočekával, že jednou bude vaše dílo takto ceněné?
Ještě když si uvědomím, v jaké to bylo všechno rychlosti, protože to bylo na poslední chvíli. V tom jsou noci práce, opravdu. Ale já toho nelituju, naopak, udrželo mě to ve formě. Když se na ty věci dívám dnes, tak bych třeba něco udělat jinak, ale tehdy na to nebyl čas a tu zkušenost jsem neměl.
Máme 48 let po otevření veřejnosti. Jak vnímáte Ještěd nyní?
Je to pro mě hezká vzpomínka. Mám příjemný pocit, když tady sedím.
V porovnání s tím, jaké byly na začátku na Ještěd odmítavé reakce, dnes je přijímán a obdivován. Stalo se z něj, skoro bych řekl, novodobé poutní místo.
Ano, ano. Ale já si myslím, že to tak je vždycky, protože ty vršky, ty nějak lákají.
Někteří památkáři zastávají názor, že by Ještěd měl být zakonzervován jako muzeum. Setkal jsem se i s takovými názory, že by měl být uzavřen a na parkovišti před vstupem by se prodávaly vstupenky a dovnitř by se chodilo s průvodcem, podobně jako je to třeba v Brněnské vile Tugendhat. Co si o tom myslíte?
Ne! Já, si myslím, že by měl fungovat.
Doplním ještě, že Vědecká rada ředitelky Národního památkového ústavu podporuje obnovu Ještědu jako unikátní fungující národní kulturní památky. Nepřetržitá funkce vysílače a hotelu je jednoznačně vnímána jako kvalita. Není mnoho národních kulturních památek, které by byly nepřetržitě funkční od svého vzniku.
Pochopitelně. Když mluvíte o Tugendhatu, to je něco jiného, byl stavěný jako obytný dům. Samozřejmě, kdyby tam byla jedna rodina, tak nebude přístupný interiér, který je zajímavý.
Ještěd téměř padesát let odolává povětrnostním podmínkám, které jsou velice náročné. Současný stav stavby je na jednu stranu obdivuhodný, ale na druhou stranu, pokud se o Ještěd někdo zajímá hlouběji, je mu jasné, že současný stav je už neudržitelný. Bude nutná kompletní rekonstrukce. Máte radost, že se bude obnovovat?
Samozřejmě, nesmírnou radost! Nesmírnou! Ale k té povětrnosti. Architekt Hubáček neměl rád mráz, takže neznal zimní sporty a také – a tím se ho nechci dotknout – nějakým způsobem nedomyslel funkci ochozu. Ochoz samozřejmě navrhl proto, aby bylo možné věž obejít dokola, rozhlédnout se po krajině. Ale neuvědomil si, jak to bude vypadat v zimě. Proto vlastně hned, nevím, jestli za rok, nebo za dva roky, se pokusil zakrýt nebo chránit diváka. Dala se tam konstrukce se sklem a přistavilo se vřetenové schodiště. Takže teď v projektu jste vypracovali, že zasklení bude bez konstrukcí, že výhledy budou nerušené – tak to je báječné, opravdu. Tím ten objekt získá.
O vás, o architektu Hubáčkovi a architektu Masákovi vznikla divadelní hra. Samozřejmě mám na mysli SIALská trojčata. Jaký je to pocit?
Pane architekte, to je pro mě nepochopitelné, ale opravdu. Dodnes nechápu, čím jsou pitomečkové z Liberce zajímaví. Byl jsem na premiéře. Tak to chápu, že na premiéru chodí lidi, který chodí na premiéry, samozřejmě, vede je k tomu nejenom zvídavost, ale chtějí být zkrátka informovaní. Takže tam byl zájem. Že se tleská, to chápu. Ale, že je vyprodáno i nadále, tak to opravdu nechápu. Na té premiéře jsem také zaregistroval, že jsem tam jako neschopný lyžař (smích), zatímco Hubáček suverénně sjíždí šusem… Tak to jsem si říkal, že to je nespravedlivé. (smích)
To je nějaká autorská úprava… (smích)
Protože na lyžích jsem stál! Ale Hubáček nelyžoval. Ne, ten ani nevěděl, co to jsou lyže. Neměl rád zimu.
Myslím, že můžeme popřát divadelní hře i nadále úspěch a Ještědu rekonstrukci, obnovení do původního lesku. A vám, pane architekte, velice děkuji za rozhovor.
Já se k vaší představě, vaší snaze přidávám a děkuji vám, že věnujete spolu s otcem práci na Ještědu. Opravdu dokonalou práci. Mohu říct, že jsem spokojen a že z toho mám opravdu radost.
Rád bych… jestli to můžu říct… rád bych se dožil obnoveného Ještědu. Samozřejmě ale vím, že to bude ještě nějaký čas trvat.
Produkce: ARN STUDIO
Foto: Katuše Krejčíková
Základní informace o objektu
Kategorie
Interiéry/design
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

7. 6. 2023 16:46:45
Pujcky
Mám kapitál, který bude sloužit k poskytování krátkodobých a dlouhodobých zvláštních půjček od 50000 Kč do 500.000.000 Kč pro každého, kdo chce, aby byl tento úvěr vážný. Zájem ve výši 3% ročně v závislosti na půjčené částce, protože zejména nechceme porušovat zákon. Můžete splácet až 3 až 25 let v závislosti na výši úvěru. Je na vás, abyste prováděl měsíční platby. Požaduji pouze uznání certifikovaného ručně dlužného dluhu a některé části jsou také potřebné Email: kdfin11@gmail.com
7. 6. 2023 13:11:53
Re: Rodinný dům Tribuna
Děkuji paní Ivetě Cákové za plodnou diskusi k tématu. Ale k věci: Prezentovat stavbu bez situace a možnosti posouzení vnějších vazeb je nesmysl. I když i fotografie samotné vypovídají o urbanistické kvalitě mnohé. A mimochodem - schodiště musí mít madlo. Ale je vidět, že autoři netrpí úzkoprsostí a stavební úřad také ne.
5. 6. 2023 16:30:04
Re: Rodinný dům v Mníšku pod Brdy
Dobrý den, někde jsem četl, že parapety musí být vysoké 90 cm. V podkroví ale určitě tak vysoký není. Jak je možné, že to takto architekti nevědí a že to stavební úřad zkolaudoval?
31. 5. 2023 19:54:12
Re: Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražskéh...
Mně by se nejvíc líbil návrh týmu 15. Fasáda svou tektonikou i barevností perfektně zapadá mezi původní stavby a přitom je nekopíruje. Navíc krásně otevírá "vnitrobloky", které jsou vlastně náměstími. Tým 11 má na první pohled velmi atraktivní fasádu se zámecky působícími vstupními oblouky, ale právě ty ve mě vyvolávají spíš pocit "tady už je to naše", než "pojď dál". A stejné je to u průchodů do vnitrobloků - nejsou to ulice.
31. 5. 2023 19:33:03
Re: Studenti architektury představí vizi Česka na výstavě CZ2
Studentská představa, že cyklistika plnohodnotně nahradí automobilovou dopravu, je naivní. Na kole nerozvezete děti do škol, nepřivezete nákup, nedojedete čistý v každém počasí. A to ještě nemluvím o rychlosti, která je zejména mimo centra měst nesrovnatelná.
31. 5. 2023 07:18:08
Re: Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražskéh...
... ilustrační foto ?
30. 5. 2023 14:49:13
Re: Byt výtvarnice a architekta
Byt je krásně rozvolněný, nicméně stále nechápu, jak je možné, že zde není dodržena norma ohledně nepřípustnosti přímého vstupu z kuchyně / obytné místnosti na WC. Tento precedens mne trápí, protože pokud projekt byl předložen na stavební úřad a vyjádřila se němu i Hygienická stanice, pak něco není v pořádku.....
25. 5. 2023 19:47:02
Re: Rozšíření kanceláří Price f(x)
Zaujaly mě ty "černě přestříkané technologické rozvody". Jaké technologie se tím myslí? Copak nemají rozvody podle druhu média z bezpečnostních důvodů svou předepsanou barvu?
25. 5. 2023 18:31:36
Re: Rezidence nad zatopeným lomem
Nádhera.
8. 5. 2023 18:56:36
Re: Rekonstrukce bytu: Tři boxy z Packwallu
Proč ve většině nových dispozic architekti ignorují požadavek, aby WC nebylo přímo přístupné z prostoru pro přípravu a konzumaci jídel? Jinak hezké, hlavně jak je to barevné.
5. 5. 2023 11:38:19
Re: Rekonstrukce bytu: Tři boxy z Packwallu
Vypadá to úžasně! Mohu se k Vám pozvat na kávu a prohlídku rekonstruovaného bytu? Moc děkuji a těším se Karel Klátil 777979743 karel.klatil@flexibau.cz
27. 4. 2023 20:00:04
Re: Rekonstrukce stodoly v Pošumaví
Tak tohle se mi opravdu líbí. Taková obytná/neobytná stodola/nestodola. Paráda.
27. 4. 2023 19:15:46
Re: Re: Rozhledna Vysoké Pole.
Tak zkuste žít v jeskyni. A běda, jestli někde vyšlapete pěšinku.
27. 4. 2023 19:08:53
Re: Zlínská zrcadla
Pěkné instalace pro lidi, ale kolik ptáků už se o ta zrcadla zabilo? Nebo je ten povrch pro ptáky nějak zviditelněn?
24. 4. 2023 11:27:21
Re: Re: Ostrava se v realizaci koncertního sálu posunula o další...
...stejně jako kdysi nepotřebovala Praha Národní divadlo... Stavby pro kulturu de facto nejsou zapotřebí nikdy, člověk se obrazů nebo hudby nenají, přece, není-liž pravda?
22. 4. 2023 13:59:36
Re: Ostrava se v realizaci koncertního sálu posunula o další kro...
Pokládám od počátku tento plán za nesmírné plýtvání veřejnými prostředky a v souvislosti se současnou fiskální situací státu i podnikatelských kruhů v MS kraji ze vrcholně nezodpovědné jednání primátora a jeho nohsledů, zejména paní Bajgarové. Koncertní sál Ostrava nepotřebuje. Pro Tomáše Macuru to má být jen jeden z hlavních pomníků jeho mocenského megalomanského působení ve vedení Magistrátu. Podobně jako Andrej Babiš, i Macura finanční stránku města řídí jak svoji privátní firmu. Najde se nějaký dobrý spolek, který tohoto odiozního politického podivína požene k hmotné odpovědnosti?
19. 4. 2023 00:10:45
Re: Rozhledna Vysoké Pole
Vylepšování krajiny rozhlednami je zcela nevhodná záležitost. Příroda je dokonalá bez našich zásahů. Navíc je to skutečně nevkusné,
18. 4. 2023 22:46:43
Re: Rozhledna Vysoké Pole
Pro mě je to nádhera. Těším se na návštěvu a gratuluji!
16. 4. 2023 18:25:26
Re: Re: Rekonstrukce kulturního domu a kina v Chlumci.
Adresa: Muchova 267, 403 39 Chlumec
13. 4. 2023 18:14:08
Re: Rekonstrukce kulturního domu a kina v Chlumci
jedná se o obec Chlumec na jihu Čech, nebo o Chlumec nad Cidlinou, či nějaký jiný Chlumec ?