Adolf Loos – Viktor Bauer. Konfiskované vzpomínky.

KDY:
Výstava: 12. 4. 2018 – 17. 6. 2018
Přednáška Jany Kořínkové a Markéty Žáčkové – 25. 4. 2018,  od 17:00 hod
KDE: Studijní a dokumentační centrum Norbertov

Výstava prezentuje výsledky průzkumu, díky němuž byly objeveny nové realizace Adolfa Loose (1870–1933) v interiérech klasicistního zámečku v areálu brněnského výstaviště navržené pro průmyslníka Viktora rytíře Bauera von Rohrfelden (1876–1939). Náplň výstavy vychází z dochovaných konfiskačních soupisů, které dokumentují v současnosti nezvěstné vnitřní vybavení a šíři architektových zásahů při úpravách Bauerova zámečku. Díky propojení informací ze soupisů s obrazovým materiálem vyvlastněných fotografií lze dnes definovat původní podobu Loosem navržených úprav, jejichž rozsah je nepoměrně větší, než se dosud předpokládalo.

Viktor Bauer přitom Loose angažoval již poněkolikáté: kromě rodinné vily v Drážďanech, vídeňského bytu na Friedrichstrasse a vily ředitele cukrovaru v Hrušovanech u Brna, se spekuluje také o jeho spoluúčasti při zařizování interiérů zámku v Kuníně, který rodina zdědila v roce 1915, nebo o autorském podílu na obnově hrušovanského cukrovaru, který v témže roce vyhořel. Prostřednictvím snímků mimořádně nadaného amatérského fotografa, jímž byl zcela netradičně sám stavebník, výstava představuje nejen architekturu, ale i životní styl jejích uživatelů.
www.muzeumprahy.cz

Přednáška Jany Kořínkové a Markéty Žáčkové představí výsledky výzkumu věnovaného známým i dosud nepublikovaným zakázkám, které Viktor Bauer svěřil Adolfu Loosovi.
Až donedávna se zdálo, že jsou zakázky architekta Adolfa Loose realizované pro brněnského cukrovarníka Viktora Bauera dobře probádanou oblastí. Díky výzkumu historika architektury Zdeňka Kudělky, který provedl v 60. a 70. letech, a jeho prohloubení, k němuž přispěli Dagmar Černoušková a Jindřich Chatrný v roce 2010, je dnes přesně vročen Loosův návrh rekonstrukce budovy Bauerovy cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna (1916–1922), projekt vily ředitele cukrovaru tamtéž (1913–1914) a také adaptace hlavního sídla rodiny, Bauerova zámečku na Starém Brně (1924–1928), který je dnes součástí areálu brněnského výstaviště. Nezodpovězenou otázkou zůstával jeho možný podíl na úpravě interiérů zámku v Kuníně, který Viktor Bauer zdědil po smrti svých rodičů v roce 1911. Portréty Viktora Bauera od významných představitelů vídeňské moderny, Loosova přítele Oskara Kokoschky (1914) a malíře Egona Schieleho (1918), svědčí o úzkých kontaktech brněnského průmyslníka s kulturní scénou ve Vídni v druhém desetiletí 20. století. Nedávné otevření tématu ukázalo, že vztah dvou brněnských rodáků, Loose a Bauera, byl ve skutečnosti mnohem intenzivnější, než se dosud předpokládalo a že i cukrovarníkovy aktivity na kulturní scéně byly početnější.
Nutná rezervace z důvodu omezené kapacity sálu – rezervovat místo si můžete ZDE.

Podle podkladů pořadatele