Středověké klenuté konírny v podhradí, nad nimi poválečné kanceláře okresního stavebního podniku s tanečním sálem, kde místní ještě pamatují besídky. Dům, toho času zapomenutý a prázdný, objevený krátce po založení ateliéru a společnými silami s fotografem a restaurátorem znovu postavený na všechny čtyři, a nejen pro nás čtyři. Postupně přibudou uživatelé další.
V křídle s tanečním sálem jsme pod linem objevili dubovou podlahu, očistili ji i celou dispozici od nánosů času a vestavěli tři nové pohyblivé dělicí konstrukce, které nás spojují: posuvné dveře do dílny, otočné dveře do kanceláře a průsvitnou skládací stěnu v kanceláři mezi pracovní místa a volný prostor pro focení. Snažili jsme se umožnit průchod světla všemi směry v původním rozsahu a z části tak ukázat velikost tanečního sálu, který byl postupně stavebním podnikem rozpříčkován až do míst, kde bývalo pódium. Po letech opět v interiéru úřaduje kružítko doplněné vůní šelaku, cvakáním závěrky a samozřejmě všech našich klávesnic…
Většinu materiálů a původních konstrukcí jsme využili včetně nalezených umyvadel a svítidel. Dům se následně i v dalších částech začal postupně za nevelkých nákladů zaplňovat, v tuto chvíli v něm sídlí městské organizace, podnikající osob i zájmové kroužky.
Autorská zpráva
Foto: Tomáš Loutocký
Autoři: Pavel Martinka, Ondřej Spusta; spolupráce Tomáš Loutocký, Petr Oliva
ROZVODY TOPNÉ VODY POD RADIÁTORY JSOU STRAŠNÉ
Líbí se mi použití neprůhledných stěn jen do běžné výšky a čiré sklo mezi nimi a stropem. Můžete říct, jak je kotveno?