Na hlavní návsi se nacházela zastávka, která měla své již za sebou. Územní studie lokality stanovila hlavní principy dalšího rozvoje, měli jsme tedy definovanou pozici pro zastávku novou. Nuže, začínáme!
Vzhledem ke skladbě objektů, které přiléhají k návsi (domy se sedlovými střechami a klasickým obytným tvaroslovím i proporcemi), bereme tento atribut za klíčový. Navrhli jsme tedy objekt se sedlovou střechou, ale s disproporčně malou délkou traktu. Svým objemem tak může evokovat hodinový strojek „kukačka“, známý od našich babiček. Abychom objekt uchopili citlivě i po materiálové stránce, zvolili jsme za hlavní stavební materiál lokální smrkové dřevo: trámy, latě, prkna, šindele. Zpevněné plochy jsme realizovali ve skládané žulové kostce. Vše jaksi účelně, trvanlivě a v souladu s nevelkým rozpočtem.
Stavba je vybavena lavicí, poličkou na knihy, košem a lipovým listem pro štěstí. V rámci procesu návrhu jsme kladli důraz na bezpečnost, trvanlivost a dobrou udržitelnost. Nechť tato zastávka tvoří malou milou dominantu skromné návsi nevelké vesničky v kraji Vysočina.
Autorská zpráva
Architektura moje neumožděná studia.
Architektura je moje hoby a neskutečná láska.
Pánové, děláte mi radost. Světlíky, jako na Vinohradech a split level v garážích, jako pod Dostavbou národního divadla. Děkuji
Tak do toho rozhodně jděte. Určitě nebudete litovat ;)
Dost uvažujeme o tom smaltovaném skle.