Autorská zpráva

Fotogalerie ke článku (6)

NTK

NTK

NTK

NTK

NTK

NTK

Celá fotogalerie (6)

Národní technická knihovna
Místo / Location: Praha - Dejvice, areál vysokých technických škol
Klient / Client: Státní technická knihovna, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Architekt / Architect: Projektil architekti, s. r. o., R. Brychta, A. Halíř, O. Hofmeister, P.Lešek
Spoluautor interiéru / Co-author of the interior: Hipposdesign, R. Babák, O. Tobola
Vizuální styl, infosystém / Graphic designer: Laboratoř, P. Babák
Centrální umělecké dílo / Main art work: Pas, Dan Perjovschi
Generální projektant / Planning: Helika, a. s.
Generální partner výstavby / General partner of construction: Sekyra Group, a. s.
Generální dodavatel / General constructor: Sdružení Metrostav, a. s., a OHL ŽS, a. s.
Soutěž / Competition: 2000
Autoři soutěžního návrhu / Competition entry authors: R. Brychta, A. Halíř, V. Králíček, P. Lešek
Projekt / Planning time : 2004-2006
Realizace / Complation: 2006-2009
Celková plocha pozemku / Total ground area: 11 740 m²
Zastavěná plocha parteru / Built-up area — groundfloor: 4740 m²
Zastavěná plocha podlaží celkem / Total floor space: 51 434 m²
Obestavěný prostor nadzemních pater / Enclosed volume of the elevated floors: 115 613 m³
Obestavěný prostor celkem / Total enclosed volume: 168 187 m³
Celkový počet čtenářských míst ve studovnách a učebnách / A number of readers‘ seats: 1200
Celkový počet svazků ve volném výběr / A number of books on shelves: 500 000
Celkový počet svazků ve skladu / A number of books in stocks: 600 000
Orientační celkový počet návštěvníků ročně / An estimated number of visitors per year: 900 000

Projekt Národní technické knihovny v Dejvicích zvítězil v anonymní architektonicko urbanistické soutěži v roce 2000. Knihovna je navržena v obrysu oválného čtverce o vnějších rozměrech cca 75x75m. Objekt má šest nadzemních podlaží a tři podzemní podlaží. 1.NP a 2.NP má charakter veřejný s doplňkovými funkcemi (kavárna, přednáškový sál, výstavní prostor, pobočka městské knihovny, noční studovna) a je prostorem volné komunikace a setkávání návštěvníků areálu vysokých škol a knihovny. Vlastní provoz knihovny začíná na úrovni 2.NP. V dalších nadzemních podlažích jsou umístěny především volné výběry fondů, studovny, učebny a administrativní zázemí knihovny. V podzemí je střed vyhrazen zázemí knihovny (sklady knih, technologie) a obvod parkovišti.

Vysokoškolský kampus technických škol je komponován na základě urbanistické koncepce Antonína Engela z 20. let 20. století. Výstavba kampusu však probíhala a probíhá postupně a je zde sledovatelný různorodý koncepční přístup k využití stavebních parcel. Každá budova však má svůj orientovaný vstup v souvislosti s vazbou na původní Engelův zastavovací plán. Stavební parcela knihovny se nachází přímo v ohnisku všech budov kampusu u Technické ulice. Z toho vyplývající určitá rozporuplnost a neuchopitelnost místa nás vedla k přijetí vcelku konzervativní polohy respektující dejvický blokový koncept. Navržený objem budovy NTK je tak reakcí na místo, kde je navrhován, a na typologii, kterou v sobě skrývá. Zvolení uzavřené formy je pro nás výrazem soustředění a symbolem pevného bodu. Tvar hranolu na půdorysu sférického čtverce jsme pro budovu knihovny zvolili pro jeho charakter osově orientované centrály. Je to tvar, který navozuje pocit ochrany a soustředění, pro knihovnu velice důležitý. Oproti čistému čtverci nebo kruhu je možné se uvnitř dispozice chovat naprosto svobodně a přitom neztratit pocit dobré orientace. Ten navíc podporujeme vložením podélné dvorany s horním osvětlením. Knihovna je centrem informací nejen okolních budov vysokých škol, je společným servisem pro různé technické vědy. Proto budova není jasně orientována, nemá hlavní fasádu (geometrie kulatého čtverce nám dovoluje navrhnout jednu fasádu). Do budovy se vstupuje čtyřmi vchody — není definován hlavní vstup, i když se dá předpokládat že vstup z hlavní ulice Technické bude nejpoužívanější.
Fasáda knihovny je neprodyšně, i když průhledně až průsvitně uzavřena obíhajícím skleněným pláštěm, který je přízemí průhledný, aby dal bez překážky nahlédnout do veřejné vstupní haly knihovny, přesněji řečeno aby nevytvářel pocit bariéry a odtažitosti. Konstrukční řešení je jedním z důležitých momentů objektu. Vzhledem k celkové kompaktnosti, která je výhodná z energetických a provozních důvodů, je potřeba aby veškerou snahu investovanou do kvality budovy jejím tvarem a pláštěm nezrušilo banální konstrukční řešení. Pro vyznění fasády jako jasné hranice je potřebné posunout tak podstatnou věc, jako je nosný systém, co nejhlouběji do dispozice. Tak vzniká výrazný dojem lehkých plovoucích stropních desek. To je jeden z důvodů uplatnění velkorozponové konstrukce 15x15m. Dalším důvodem zvolené konstrukce je výrazné zvýšení variability vnitřního prostředí, které tato konstrukce umožňuje. To je důležité zejména pro velkou knihovnu s opakujícími se moduly studijních míst a knižních regálů volného výběru. Při výběru této konstrukce se vycházelo i z aktuálních zkušeností z výstavby zahraničních knihoven a komerčních obchodních center. Konstrukční systém je tak soudobý a není anachronismem odpovídajícím prvorepublikovým zkušenostem a možnostem.
Při osazení budovy jsme postupovali v souladu s přesvědčením, že by neměla být umístěna slepě jen na základě uličních regulací, a s vírou, že jednou bude urbanistický koncept (tak, jak byl uvažován ve vítězném soutěžním návrhu) dopracován dostavbou u Flemingova náměstí. Po opětovném urbanistickém rozboru okolí jsme se rozhodli budovu umístit na osu VŠCHT a na osu podélného komunikačního objektu Fakulty strojní a elektrotechnické, na které jsou navlečeny objekty přednáškových sálů učeben a kanceláří. V této poloze je objekt mírně zasunut za uliční čáru v ul. Technické, avšak za budovou NTK je ještě dostatečný prostor pro relaxační plochu.
Veřejný parter budovy je otevřený provozně i vizuálně. Volný pohyb parterem uvnitř domu je doplňován i parterovou úpravou blízkého okolí knihovny. V prostoru k Technické ulici jsou plochy výsadby minimalizovány — aktivní prostor. Tato především pěší plocha může být využívána jako pobytová. V ploše bezprostředně navazující na kavárnu se uvažuje s její expanzí. Kontrast k reprezentačnímu prostoru před budovou NTK tvoří relaxační plocha za budovou NTK, kde je navržena parková úprava. Součástí návrhu je též úprava střechy — páté fasády objektu (zejména díky pohledu z okolních výškových staveb). Střecha bude „zabydlena“ extenzivní zelení, z které budou vyplouvat jasné kubusy skrývající obslužné technologie a prosklené atrium. Kubusy budou okapotovány předzvětralým titanzinkovým plechem. Ve střešní krajině se uplatní též zapuštěná relaxační atria 6.NP s pochozí dřevěnou palubovou podlahou (možnost studia pod nebem) a dále zasklená horní hrana atiky odlehčující ukončení objektu.
Dopravní obsluha budovy NTK je řešena jednosměrnými rampami s vjezdem z ulice Studentské a výjezdem do ulice Thákurovy.

Ekologické aspekty budovy
Pod ekologickými aspekty rozumíme to, jakým způsobem objekt nakládá se zdroji a svým okolím během výstavby i během svého užívání. Od počátku uvažování o návrhu byl pod vedením architekta ustaven kvalitní tým odborných specialistů. Již ve fázi soutěžního návrhu tak byla ekologická problematika jedním ze zásadních směrů úvah o návrhu budovy a již od počátku jej ovlivnila. Ekologický aspekt tak není roubován na budovu dodatečně, ale naopak je její integrální součástí po celou dobu projektu. Na výsledném řešení je možné označit řadu konkrétních výsledků, do nichž byly obecné úvahy na počátku navrhování vtěleny. Patří k nim zejména: tvar domu, dispozice, technologie (způsob topení, chlazení a větrání), konstrukční řešení, fasáda, zelená střecha a socioekologické poslání budovy.
Specifický tvar domu ukazuje dva ekologické aspekty. Návrhem jednoho „hutného“ objektu došlo k minimalizaci zastavění pozemku, který tak může být použit v přední části pro sociální aktivity a v zadní části jako park se vzrostlými stromy a plochami zeleně. V druhém směru pak vnější obvod, který se blíží kružnici, vykazuje minimalizaci ochlazované plochy při maximálním vnitřním objemu. Již silueta domu tak úspornost „vyzařuje“.
Vnitřní řešení kompaktnost budovy využívá a doplňuje. Studijní a administrativní místa s potřebou dobrého osvětlení jsou soustředěna v místech s přirozeným osvětlením, knihy v regálech jsou naopak umístěny v hloubce dispozice. Omezuje se tak potřeba umělého osvětlení a tím i potřeba energie. Noční studovna je navržena jako samostatný prostor v přízemí. Díky tomu může knihovna sloužit i v nočních hodinách a je používána pouze nezbytně velká část budovy.
Návrh technologie byl veden snahou o omezení jejího rozsahu, používání jednoduchých trvanlivých systémů a maximálního využití přirozených principů. Díky uspořádání do velkých vzdušných prostor, včetně administrativního open space, bylo možné zjednodušit návrh a rozsah technologie a maximalizovat efektivitu jejího používání. K samozřejmostem patří rekuperace tepla v zimním období. Jednoduchou a chytrou specialitou je užití přirozeného provětrávání a předchlazení. Budova tak ve srovnání s podobnými soudobými stavbami vyžaduje minimum samostatných chladících jednotek. Vytápění a chlazení je navrženo především pomocí technologie aktivace betonového jádra, kdy stropy slouží jako sálavé nebo chladící plochy a s výhodou se tak využívá akumulační schopnost konstrukce. Celá budova je pak ovládána integrovaným řídícím systémem, který díky zohlednění vzájemných vazeb znásobí možnosti technologie.
Použité konstrukční řešení jednak podporuje použití technologií (navržené odkryté stropy) a zejména, díky malému počtu vertikálních prvků (stěny, sloupy) a jejich pravidelnému umístění, je flexibilní pro současné řešení interiéru i jeho budoucí úpravy.
Návrh fasády je, kromě architektonického významu, výsledkem intenzivního kritického hodnocení účinku fasádního pláště na vnitřní prostředí objektu. Oproti dnes už překonanému schématu dvojité fasády nabízí výbornou regulaci energetických zisků budovy jednak vyváženým procentem pevné části a zejména mobilním stíněním, krytým vnějším pláštěm, které je napojeno na celkový řídicí systém budovy a může tak reagovat i v potřebném předstihu.
Střecha je navržena nikoliv jako bezútěšná krajina technologií, ale jako přirozená „pátá“ fasáda objektu. Použití extenzivní zeleně je využito pro akumulaci a zpomalení odtoku dešťové vody.
Velmi důležitým aspektem budovy je její socioekologický účinek. Návrh budovy vyhrál transparentní anonymní architektonickou soutěž v jejíž porotě mimo známých architektů a knihovníků byli přítomni i technologičtí odborníci. Knihovna sama je přirozeným místem setkávání, což je o to více důležité, že bude jediným místem zcela otevřeným studentům všech technických škol i odborné a neodborné veřejnosti (obsahuje i pobočku městské knihovny). Vybavení sálem a galerií umožní při pronájmu nejen zvýšení rentability provozu, ale i zatraktivnění její základní vzdělávací funkce. Výjimečným aspektem NTK je pak koncept „učebnice techniky“, který byl použit pro návrh interiéru. Díky němu budou jednotlivé použité technologie a materiály jednoduše popsány a vysvětleny návštěvníkům. Důležitým aspektem návrhu bylo též vědomí kontextu, které znamená navázaní na přirozené tendence místa a jejich využití.