KDY: 6. 11. 2019, 19:00
KDE: Galerie VI PER, Vítkova 2, Praha 8
Individualizace
je jednou z implicitních, utajených hybných sil diskusí o architektuře
minimálně již od 60. let 20. století. Pohled na tento fenomén se však od
té doby zásadně proměnil. V 60., 70. či 80. letech, a do velké míry
dokonce i dnes, byla individualizaci vnímaná jako něco, čeho je třeba
docílit. Hlavním úkolem progresivní architektury bylo nalézt a vytvořit
rozdíly v estetice či uspořádání anebo je dokonce
vyprovokovat. V současnosti a v dekádách, které jsou před námi, se
individualizace stává něčím, co je zapotřebí řešit, co je nutné
vstřebat. To představuje naprosto jiné zacílení a my se s tím potýkáme
již dnes. Některé z nejzásadnějších problémů v architektuře
a urbanismu, jako je například sídelní kaše či nejistota ohledně toho,
co vlastně je veřejný prostor, jsou s individualizací bezprostředně
spojené. Individualizace však přináší víc než jen to: ohrožuje samotnou
podstatu toho, co jsme se naučili vnímat jako
Architekturu s velkým A a městské plánování. To by samo o sobě nemusel
být problém, nicméně ve společnosti existují určité základní povinnosti a
úkoly, které by bylo třeba reorganizovat, a to zejména v oblasti
urbanismu a navrhování měst. To před nás klade
obrovský úkol, který je stále brán na příliš lehkou váhu, a to obzvlášť
ze strany architektů. Je to tak nezměrný úkol protože, jak píše Ulrich
Beck, „jakýkoli pokus přijít s novým konceptem, který by zajistil
společenskou soudržnost, musí vycházet z vědomí
toho, že individualismus, diverzita a skepse jsou v západní kultuře
hluboce zakořeněné“.
Bart
Lootsma je historik, teoretik, kritik a kurátor architektury, designu a
vizuálního umění. V současné době je profesorem architektonické teorie
na Fakultě architektury
v Innsbrucku. Byl hostujícím profesorem na několika předních
institucích, včetně Akademie der Bildenden Künste v Norimberku,
Universität für angewandte Kunst ve Vídni a Berlage Institute v
Rotterdamu, a také vedoucím vědeckého výzkumu na ETH Zürich, Studio
Basel. Působil jako hostující kurátor ArchiLabu 2004, pořádaného v
Orléans, a v roce 2016 byl spolukurátorem Pavilonu Černé Hory na bienále
v Benátkách. Lootsma publikoval mnoho článků a několik knih a působil
jako redaktor časopisů
Forum, de Architect, ARCHIS, ARCH+, l’Architecture d’Aujourd’hui,
Daidalos, Domus či GAM. Mezi jeho knihy mimo jiné patří:
Media and Architecture (1998, s Dickem Rijkenem), SuperDutch: New Architecture in the Netherlands (2000),
ArchiLab 2004: La ville à nu / The Naked City (2004), Reality Bytes: Selected Essays 1995–2015 (2016).
Přednáška se koná ve spolupráci s FA VUT v Brně. Přednášku podpořilo Velvyslanectví Nizozemského království v Praze.
Úvodní foto: Andreas Gursky, Montparnasse, 1993.
vipergallery.org
Myslím, že tvrzení "Počet a rozmístění parkovacích stání bude řešeno s ohledem na místní podmínky a potřeby." je nesplnitelný slib.…
Dobry den,mate prosim jeste v nabidce ronde block? Dekuji Sindelarova
Studie proveditelnosti je nezávazný dokument typu "slibem nezarmoutíš" a už vůbec se v něm nemluví o termínech. Železniční most je…
Tak doufám, že tímto projektem je zachráněn ikonický železniční most pod Vyšehradem - dvakrát za sebou vyhlášená kulturní a technická…
Tak tedy doufám, že tímto projektem je zachráněna (dvakrát za sebou vyhlášená) ikonická kulturní a technická památka - železniční most…