Betonový dům u Prahy

Fotogalerie ke článku (4)

Betonový dům, foto: Ester Havlová

Betonový dům, foto: Ester Havlová

Betonový dům, foto: Ester Havlová

Betonový dům, foto: Ester Havlová

Betonový dům, foto: Filip Šlapal

Betonový dům, foto: Filip Šlapal

Čelný pohled

Čelný pohled
Celá fotogalerie (4)

Rodinný dům je situován v prostředí pražského satelitu. Monumentální solitér zde žije svým vlastním životem a nesnaží se do okolí zapadat, nýbrž v něm funguje jako samostatné umělecké dílo.

Autor: Fránek Architects - Zdeněk Fránek
Prováděcí projekt: Fránek Architects — Jiří Topinka
Zastavěná plocha: 279 m²
Plocha pozemku: 885 m²
Obestavěný prostor: 1150 m³
Projekt: 2000, realizace: 2000-01
Autor fotografií: Ester Havlová (exteriéry), Filip Šlapal (interiéry)


Stavbu na čtvercovém půdorysu zastřešují dvě pultové střechy, které umožňují prosvětlit střed dispozice. Dům je rozvinut v jednom podlaží: jeho východní část je vyhrazena soukromým místnostem obyvatel, na západní straně se nacházejí společenské prostory. Obě části odděluje rozměrná vestavěná skříň. Nejplastičtější fasádou je ta, která je obrácená k jihu. Je do ní zahloubena lodžie s dřevěnou podlahou. Naopak severní fasáda je minimalisticky holá.
Bělostný nátěr vnitřních omítek v kombinaci s polyuretanovou podlahou odkazuje na moderní japonský interiér s akcenty dřeva a ušlechtilého kovu. Interiér domu se během dne proměňuje díky hře světla.


Beton, izolace a YTONG
Zdeněk Fránek je obdivovatelem japonského architekta Tadaa Anda. Po shlédnutí jeho realizací se pro pohledový beton a minimalistické interiéry nadchnul také investor rodinného domu u Prahy. Řemeslná přesnost při návrhu a realizaci domu z pohledového betonu se mu velice zamlouvala. Architekt Fránek přiznává, že bez tohoto typu investora by se nepodařilo dům dokončit v tak perfektní podobě.
Realizace stavby nebyla jednoduchá a vyžadovala zkušenost a šikovnost provádějící firmy. Užití pohledového betonu na fasádě má především estetický důvod. Beton zajišťuje současně i statiku celého domu. Sám o sobě mu ale nezajistí komfortní vnitřní prostředí, zejména kvalitní mikroklima. Proto bylo nutné z vnitřní strany doplnit obvodové stěny o další vrstvy.
Autoři projektu to vyřešili netradičním sendvičem s tepelnou izolací uprostřed skladby a přizdívkou z pórobetonu YTONG. Deset centimetrů polystyrenu na vnitřním líci betonové monolitické stěny (tloušťka betonu 20 cm) zajistí dostatečnou tepelnou izolaci stěn, kterou ještě zvyšuje přizděná stěna z příčkových tvárnic YTONG třídy P3-550 o tloušťce 150 mm. Variantu sádrokartonu na vnitřním líci obvodových stěn zavrhli hned v počátku investoři domu. Použití pórobetonu na vnitřním líci považovali z hlediska dlouhodobého užívaní za praktičtější a příjemnější. Spojením betonu, polystyrenu a bílého pórobetonu vznikla unikátní skladba obvodové stěny se zajímavými vlastnostmi. Tepelná izolace s bezpečnou rezervou nad požadavky normy je u podobného domu samozřejmostí. Stěna ale svým uživatelům nabízí i další výhodné tepelně technické parametry.
Pórobeton je materiál s vysokou tepelnou izolací, který má zároveň velmi nízkou tepelnou jímavost. Vnitřní povrch obvodové stěny má díky skladbě stěny v zimním období vysokou teplotu a nepůsobí pocitově chladně. Ani při dotyku neodebírá tělu teplotu jako materiály s vyšší jímavostí. Mezi tepelnou izolací a pórobetonovou stěnou je navíc osazena parozábrana, která brání difusi vodních par a jejich kondenzaci v tepelné izolaci. Protože Ytong je difusně velmi otevřeným materiálem, dokáže přirozeně regulovat vlhkost vzduchu v interiéru a eliminovat její výkyvy. Díky parozábraně na svém vnějším líci je z vlhkostního pohledu pórobetonové zdivo prakticky součástí interiéru, se kterým průběžně dýchá. Příliš vysokou vlhkost vzduchu je schopné částečně absorbovat a naopak ji vypouštět zpět při vysušení vzduchu.

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Dobrý den,
    studuji vysokou školu stavební a momentálně řeším bakalářskou práci na téma Obvodový plášť z litého betonu. Přečetla jsem si tento článek a rozhodla jsem se vyřešit skladbu obvodového pláště, tak jak je uvedena v článku. Mohla bych poprosit o bližší informace o skladbě? Jaká byla použita tepelná izolace a jakým způsobem byl pohledový beton spojen s tvárnicemi Ytong? Předem děkuji za odpověď.

  2. Čtenář Stavbawebu says:

    Dobrý den,
    studuji vysokou školu stavební a vždy se mi líbili domy z pohledového betonu a daná skladba s ytong, tep. izolace plus beton je velmi zajímavá. Tak se chci zeptat jestli je možnost sehnat někde daný projet či nějaký technologický postup.
    Děkuji.

    • Čtenář Stavbawebu says:

      Dobrý den, tento projekt bohužel v tuto chvíli podrobně nemáme – asi bude nejlepší dotázat se přímo architektonické kanceláře. My jsme vám pak plně k dispozici v otázkách přímo k našemu materiálu – naši techničtí poradci Vám mohou upřesnit konkrétní dotazy na toto řešení, případně Vám mohu zaslat konkrétní informace o stavebních postupech či použitých komponentech. S pozdravem podpora Ytong

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*