Zlatý lev za expozici v národním pavilonu „Architecture possible here? Home-for-all!“
Na výstavě v japonském pavilonu na mezinárodním Bienále v Benátkách 2012 představil Toyo Ito, komisař národní účasti Japonska, mladé japonské architekty Kumiko Inui, Sou Fujimotu, Akihisu Hiratu a fotografa Naoyu Hatakeyamu. Pod názvem „Architektura. Možná tady? Domov pro všechny“ se nabízí řešení pro lidi, kteří ztratili domovy během velkého zemětřesení v Japonsku v roce 2011, zejména ve městě Rikuzentakata.
organizátor: Japonská nadace
místo: Japonský pavilon v Giardini
podpora: nadace Ishibashi
komisař: Toyo Ito
vystavující architekti: Kumiko Inui, Sou Fujimoto, Akihisa Hirata
foto: Naoya Hatakeyama
Idea: Odpovědi architektury v moderní době skrze přehodnocení její estetiky a formální definice v rámci kontextu místa, které momentálně podstupuje revitalizaci.
Řada návrhů je předvedena na soklech z masivního dřeva. Sloupy z kmenů na předním dvorku vypadají, jako by pavilon podpíraly, a jsou ozvěnou schémat jednotlivých obydlí ukotvených mezi řadou vertikálních pilířů. Velkoformátové fotografie na stěnách, panoramata města po tsunami, tvoří kulisu expozice.
Toyo Ito o koncepci pavilonu řekl: „Jednou z charakteristik koncepce domova pro všechny je způsob, ve kterém tito „dělají“ ta zařízení a tito „bydlí“ a vespolek diskutují o projektu během navrhování a výstavby. … To, proč se stavba dělá a pro koho, bylo zapomenuto. Oblast katastrofy, kde bylo všechno ztraceno, nám nabízí dokonalou příležitost podívat se nově, od základu, na to, co doopravdy je architektura.“
Ta doživotní záruka, to už je něco! Super! A dům je nádherný!
Bazén, knihovna, kuchyně, ateliéry, venkovní hřiště?
Jediný s inovativní fasádou.
Souhlasím, že vliv Filharmonie na okolí bude menší než vliv okolí na Filharmonii. Ale pokud jde o problém dopravy a…
Tak možná proto, že potřebují změřit, za jak dlouho se napršená voda vsákne na přesně dané ploše? Přece jen jde…