Brno má první oficiální dokument, kde připouští nádraží v centru

Brno 5. března (ČTK) – Brněnští zastupitelé 5. března schválili historicky první dokument, kde připouštějí nádraží v centru, a ne jeho odsun. Brno chce dokumentem lobbovat za to, aby se stalo jedním z hlavních měst na budoucí mapě hlavních železničních uzlů Evropy. Dnes podle primátorova náměstka Roberta Kotziana (ODS) hrozí, že v této síti v budoucnu nebude a za ČR tam budou pouze Praha a Ostrava. Formulaci, že Brno má být v síti "bez ohledu na budoucí polohu osobního nádraží", prosadili opoziční zelení. Pak přesto pro dokument nehlasovali.

Podle zastupitele Martina Andera (SZ) není přesvědčivě dokázáno, že by Brno o pozici na křižovatce hlavních tratí mělo přijít. Kotzian to popřel. Podle něj sice nehrozí, že by se kdekoli v okolí Brna "vytrhávaly koleje", Brnu by se však prý v budoucnu mohly v krajním případě vyhnout oba hlavní železniční koridory, které se dnes ve městě kříží. "Jde o ambice plánovaného rozvoje dopravní sítě na 40 let dopředu," řekl náměstek ČTK.

V Brně se dnes kříží Baltsko-jaderský koridor vedoucí ze severu na jih a koridor z německého Hamburku do kyperské Lefkosie. Podle Kotziana je však pro první koridor možnou konkurenční trasou ta přes Žilinu a Bratislavu. "Druhý je možné odklonit přes České Budějovice a rakouský Linec," uvedl náměstek. Podle něj navíc ministerstvo dopravy počítá s tím, že pro nákladní dopravu by se hlavní trasou ve směru sever-jih stala ta přes Olomouc, Otrokovice a Břeclav.

Ander by takové řešení naopak uvítal, podle něj se navíc o dopravních železničních trasách rozhodovalo dřív. "Co by z toho Brno mělo, kdyby vlaky s uhlím z Katovic jezdily přes Brno?" uvedl zastupitel. Podle Kotziana má však i nákladní doprava hospodářský význam, v Brně mohou vzniknout překladiště, a tím i pracovní místa. "Města vždycky vyrůstala na křižovatkách cest, to mělo svá pozitiva ve vyšší životní úrovni i svá negativa. To si musí člověk vybrat, kde chce žít," uvedl.

Podle Kotziana jde navíc o investice, například tu do trati Brno-Přerov. Města dnes spojuje jednokolejná železnice, vlaky si tak musejí vyhýbat ve stanicích, což dopravu zpomaluje a navíc to snižuje množství spojů, které tudy mohou jet. Například osobní vlaky dnes proto na trase Brno-Vyškov nejezdí a obce na trase obsluhují jen autobusy, byť mají vlaková nádraží.

Zastupitelé v dnešním usnesení žádají, aby stát v jednáních s Evropskou unií uplatňoval čtyři požadavky. Chtějí Brno jako jeden z uzlů hlavní železniční sítě, chtějí zachovat křížení dvou koridorů v Brně, nechtějí odklánět z Brna nákladní železniční dopravu a trvají na tom, aby se mezi klíčové investice na železnicích dostala rekonstrukce trati Brno-Přerov.