KDY: 18. 4. 2019, 18:00 hod
KDE: Galerie VI PER, Vítkova 2, Praha 8
Myšlenka
kolektivních domů se objevila už koncem 19. století. Šlo o bydlení pro
zámožné, kteří si nechtěli držet služebnictvo. Ve dvacátých letech
minulého století
pak přichází z okruhu avantgardních architektů myšlenka, že by
racionálně řešené domy pro stovky obyvatel mohly vyřešit dobovou bytovou
nouzi. V kolektivních domech měl jednotlivec či rodina vyhrazen malý
soukromý prostor doplněný společnými zařízeními, jako
byly jídelny, prádelny, dětské jesle a školky, klubovny a sportovní
zařízení. U nás se po druhé světové válce realizovaly dva tyto
experimentální domy, a to ve Zlíně a v Litvínově.
Diskuse
představí aktualizaci představy kolektivního bydlení a jeho výhody,
mezi které patří kromě ekonomické úspory také sebezkušenost v blízkém
nerodinném soužití,
vzájemná podpora členů komunity, zmenšení ekologické stopy i sociální
emancipace. Akce se koná v souvislosti s vydáním knihy
Bydlet spolu: Kolektivní domy v českých zemích a Evropě ve 20. století (ed. Hubert Guzik, Praha: Arbor Vitae 2017), která představuje fenomén kolektivních domů v historické perspektivě.
Hosté:
Jan Blažek je ekonom a sociální geograf, působící na Katedře
environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Ve svém
disertačním výzkumu se věnuje rezidenčním sociálně-ekologickým
komunitním projektům. Zkoumá především modely ekonomického uspořádání
kolektivního bydlení a věnuje se také alternativnímu financování
výstavby a propojení environmentální, ekonomické a sociální
udržitelnosti těchto struktur. Osobně navštívil a do svého výzkumu
zahrnul více než čtyřicet projektů v šesti evropských zemích. V
průběhu výzkumu spolupracoval např. s UAB Barcelona nebo University of
Sheffield. Kromě komunitní ekonomiky se věnuje také konceptu commons,
alternativním měnám a udržitelnému podnikání.
Karolína Vránková je novinářka. Od roku 2007 působí jako redaktorka v týdeníku
Respekt. Píše i pro další tištěná média a na Radiu 1 vysílá
spolu s Adamem Štěchem pořad Degustace designu. Zabývá se architekturou,
designem, životním stylem. Badatelsky zpracovává téma sdíleného
bydlení, zejména ze sociologického hlediska. Vystudovala
mediální vědu na Univerzitě Karlově, absolvovala pracovní a studijní
pobyty v Amsterdamu, Newcastlu a Berlíně.
Lenka
Kužvartová je historička architektury a doktorandka na Ústavu pro
dějiny umění na Univerzitě Karlově v Praze. Dlouhodobě se zabývá
kolektivním bydlením a
společensky angažovanou rolí architekta. Autorsky se spolupodílela na
výstavním projektu
Bydlet spolu: České kolektivní domy, v jehož rámci proběhly v
letech 2017–2018 výstavy v Muzeu umění v Olomouci, Oblastní galerii v
Liberci a v Alšově jihočeské galerii – Galerie Mariánská v Českých
Budějovicích. Pro tento projekt a návaznou publikaci
Bydlet spolu: Kolektivní domy v českých zemích a Evropě ve 20. století
prováděla výzkum tzv. domů hotelového typu. V rámci své disertační
práce zkoumá činnost brazilských a portugalských radikálních architektů.
Barbora
Vacková je socioložka a pedagožka působící na Katedře mediálních studií
a žurnalistiky Fakulty sociálních studií a na Katedře občanské výchovy
Pedagogické
fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se především urbánní sociologií a
sociologií bydlení. Je autorkou či spoluautorkou řady odborných článků a
několika knih, mj.
Baťovský domek: Mizející prvky zlínské architektury (2017), Sami doma: Bydlení, práce a vztahy lidí žijících v jednočlenných domácnostech (2014),
Třetí město (2011) a Prostor, moc a utopie: Ideální město a jeho společnost (2010).
Spolupořádá Fakulta architektury ČVUT.
vipergallery.org
podle podkladů pořadatele












Izos podle mě řeší i tyhle věci docela dobře. Líbí se mi, že se nezaměřují jen na klasické zasklení, ale…
Investor si hlavně hlídá cenu. Dokud to nebude povinné, tak zvolí levnější variantu.
Palec nahoru za zachování a znovupoužití těch trámů.
Jak bych mohl sehnat právě tento díl, prosím? Je elektronická verze?
Nemusíš mít na skle žádné nalepené samolepky a přitom se dá vzor přizpůsobit i vzhledu domu. Palec nahoru.