Byt se nachází v revitalizovaném skeletovém domě ze
sedmdesátých let minulého století. Původně byl řešen jako 3+1, ale toto
rozložení neodpovídalo současným potřebám. Díky sloupovému skeletu mohly být
všechny vnitřní konstrukce vybourány a půdorys přizpůsoben. Cílem úprav bylo interiér
propojit, zejména funkčně, popřípadě alespoň opticky. Ze všech míst se
uživateli nabízejí dlouhé pohledové osy, které nejsou pro standardní typovou
výstavbu obvyklé. Díky tomu vypadá interiér prostornější.
Jediným uzavřeným pokojem je ten dětský, zbytek je volnou obytnou zónou. Příčky
nahradily plné skříně a poloprůhledná knihovna, která se stala dominantou
interiéru. Svým černým rámem kontrastuje s minimalistickým pozadím stěn a
vestavěných skříní. Spojovacím elementem je dřevěná dubová podlaha, která
probíhá skrz všechny obytné místnosti.
Autorská zpráva
Foto: Jaroslav Hejzlar
nádraží a okolí znám. Z výkresů bez jakéhokoliv kontextu, chybí sever, kde je řeka, nebo nějaká navazující ulice, nic, nic,nic.…
Izos podle mě řeší i tyhle věci docela dobře. Líbí se mi, že se nezaměřují jen na klasické zasklení, ale…
Investor si hlavně hlídá cenu. Dokud to nebude povinné, tak zvolí levnější variantu.
Palec nahoru za zachování a znovupoužití těch trámů.
Jak bych mohl sehnat právě tento díl, prosím? Je elektronická verze?