Bytové domy
se nachází na hranici dvou socioekotonů.
Na výrazné terénní depresi mezi zástavbou rodinnými domy na ulici
Krásnopolské a technologickým parkem přiléhajícím k areálu VŠB. Bytové domy,
myslíme, jsou fajnym přechodovým prvkem. ÚPD nepracuje s pojmem ekoton, zná jen
ostré hranice. A tak se v očích dotčených závazných a aktivních „povolovačů“
stáváme nechtěnými, trpěnými a jen podmíněně přípustnými v ploše rodinné
zástavby. Držíme maximální podlažnost a sklony střech podkroví, na centimetr
vzájemné odstupy, na decimetr čtvereční maximální zastavěnou plochu jedním
objektem a na metry čtvereční celkovou zastavěnou plochu…
Příjezd na
pozemek je z ulice Krásnopolské z východní strany bytových domů, kde jsou
umístěna parkovací místa, některá krytá pod bytovými domy. Vstupy do objektů
jsou ze severní strany, před každým vstupem je vysazený strom, snad se objeví i
lavička. Bytové domy tvoří přechod mezi veřejným prostorem na východní straně a
o patro níže umístěným komunitním prostorem na západní straně. Komunitní
prostor se ponechává k dobudování, ke ztvárnění obyvateli. Byty s přímou vazbou
na terén mají předzahrádky.
Domy se
skládají ze dvou třípodlažních hmot s pultovou střechou propojených vertikálním
komunikačním jádrem. Jsou orientovány
kolmo k vrstevnici, hmoty jsou navzájem výškově posunuty o patro. Toto hmotové
řešení se měřítkem přizpůsobuje rodinné zástavbě, zároveň se v dálkových
perspektivních pohledech hmoty do sebe zamykají a doplňují tak hmoty objektů
technoparku.
V každém domě je sedm bytů, každý s terasou s
dálkovými výhledy. Skladebnost bytů je 2 x 2+kk, 1 x 3+kk a 4 x 4+kk, byty jsou jednoúrovňové, v podkroví
mezonetové.
Domy jsou
založeny na vrtaných pilotech a základových roštech. Svislá nosná konstrukce
kombinuje sloupový železobetonový systém s vyzdívaným keramickým stěnovým.
Konstrukce s nosným sloupem uprostřed dispozice umožňuje variabilu bytů, téměř
každý byt doznal dispozičních změn dle individuálních potřeb majitelů. Konstrukce
podkroví je dřevostavbou. Stropy jsou železobetonové monolitické. Okna jsou
plastová s vnějším stíněním žaluziemi a skleněným zábradlím. Zábradlí teras je
ocelové pozinkované.
Vytápění
bytů je teplovodní podlahové, zdrojem je centrální plynový kotel umístěný v kotelně,
který slouží i na centrální přípravu TUV.
AUTORSKÁ ZPRÁVA
autor: Tomáš
Bindr, Petr Doležal, ATELIER 38
spolupráce:
Zuzana Škapová, ATELIER 38
HIP: Radomír
Pauler, ATELIER 38
statika: Michal
Janík, Statika Janík
topení: Lukáš Onderka, ATELIER 38
TZB: Lukáš
Onderka, ATELIER 38
plyn: Martin
Vavrica, Projekt 2010
PBŘ: Václav
Galas, Ing. Petr Matějek
elektro: Jarmila Mazurová
VH objekty:
Iva Výtisková, Bernard Hajovský, Projekt 2010
komunikace:
Jan Ludvík, Projekt 2010
místo: Ostrava
Pustkovec, Krásnopolská
zhotovitel: Ekobau
Invest a.s.
investor: Bytové
družstvo Krásnopolská
projekt: 2015-2016
realizace: 2017-2018
foto: Roman
Polášek
počet domů /
bytů: 3 / 21
plocha
pozemku: 3076 m2
zastavěná
plocha: 290 m2 / bytový dům
obestavěný
prostor: 3590 m3 / bytový dům
zpevněné
plochy: 1308 m2
plocha
zeleně: 1168 m2
www.krasnopolska.cz
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Bože můj. Socioekoton. Co to zase je. Dnešní idioti, kteří neovládají ani základní angličtinu (většinou vůbec žádný cizí jazyk, o latině v lepším čase slyšeli s oblibou používají probné výrazy. Je to na úrovni popáků, kteří už nevystupují na jevišti, ale na stejdži a to proto, že jeviště nebo prý podium je prý |malé| a neyvstihuje přesně to, kde se pohybují. Uf. Ale podobné výrazy v architektuře, to už je taky přes čáru. Na druhou stranu, standardní bytovky, ničím zajímavé, ničím převratné, tak si musí autoři pomoct podobnými rádoby odbornými a objevnými novotvary. Myslel jsem, že Ostraváci jsou normální lidé a že všechna ta inout fríkůl hustá generace oblažuje hlavně Prahu a taky Brno, ale jak vidím – pletl jsem se…