C+S Architects: Kanceláře Soudního dvora v Benátkách

Projekt „obytné infrastruktury“ vzešel z vítězství v mezinárodní soutěži a po dostavění byl loni oceněn Zvláštní cenou v soutěži Zlatá medaile za italskou architekturu 2012.

Architekt: C+S Architects
Místo: Benátky, Itálie
Realizace: 2012
Foto: Pietro Savorelli, Alessandra Bello

Na Piazzale Roma v Benátkách končí automobilový provoz, chodci a turisté zde přestupují na vaporetto nebo pokračují pěšky přes most Santiaga Calatravy. Právě zde postavili architekti ze studia C + S z Trevisa soudní budovu, která obsahuje kanceláře, ale která je také nástupním a průchozím místem do historického centra.

Dům ostrý jako špice tužky stojí rovnoběžně s velkým parkovištěm a obrací se k němu drážkovanou fasádou perforovanou okénky. Typologicky se tato úzká budova se strmou střechou hlásí k průmyslové architektuře v okolí; přivádí bývalou továrnu na tabák k současnému využití. Budova zaplňuje obrovské prázdno Piazzale Roma, kde na opačné straně je most Santiaga Calatravy.










 

Pětimetrová markýza do Piazzale Roma vyznačuje vstup: obrovský stín, který přitahuje proudy lidí – horizontálně v rámci nového městského systému a vertikálně buď po schodišti, nebo výtahem obsluhujícím vyšší podlaží. Lineární schodiště je navrženo rovnoběžně s fasádou otočenou k budově parkingu San Marco, kterou architekti navrhli jako průčelí perforované malými okny, jimiž proniká světlo dovnitř. Přízemí s obchody slouží jako obchodní pasáž, za dne volně přístupná. Nad ní ční velký vnitřní převýšený prostor. V budoucnu bude pasáž také průchodem k novým veřejným prostorům, které vzniknou během rekonstrukcí dalších stávajících budov.

Nový objekt má jednoduchý, archetypální, kompaktní tvar, který vznikl z inspirace typologií benátských průmyslových staveb a z potřeby spojit novou stavbu s panoramatem obrovských parkovišť.

Materiálem budovy je předem zoxidovaná měď TECU. Měď je v Benátkách materiál, jímž jsou pokryty střechy všech institucí (církevních i světských). Také v tomto projektu se materiál a tvar stávají metaforou pro instituci: justiční dům je velkou střechou z jediného materiálu, který zve obyvatele dovnitř, z přítmí markýzy do osvětleného prostoru uvnitř. U pláště budovy architekti pracují s materiálem a světlem tak, aby podpořili odečítání materiálu z povrchu a jeho aktivaci světlem, což je to, co s materiálem obecně dělá čas. Práce s myšlenkou času je pro Benátky zásadní a typická.