Uplynulý víkend proběhl festival Dny architektury, který
letos zorganizovala skoro padesátka českých měst. O jeho program
v Olomouci se postaral již tradičně spolek Za krásnou Olomouc.
Kromě dvou vycházek proběhlo vyhlášení už čtvrtého
ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera, která mapuje to nejlepší z architektury
v Olomouckém kraji. Slavnostní vyhlášení v Divadle hudby moderovali
dva členové poroty, významní slovenští teoretici architektury Monika Mitášová a
Marián Zervan. Hosty seznámili s letošními pěti finalisty, kteří prošli sítem devítičlenné
poroty z celkem pětadvaceti nominovaných. Čestná uznání si letos odnesli
architekti Ječmen studia – Lukáš Blažek a Eva Blažková – za rekonstrukci a
dostavbu muzea tvarůžků v Lošticích, dále Michal Bartoš jako duchovní otec
myšlenky Domu přírody Litovelského Pomoraví a jeho investor, Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR. Pro další diplom si přijeli zástupci obce Bernartice
v čele se starostou Mojmírem Michálkem za koupi a citlivou rekonstrukci
secesní tančírny v Račím údolí u Javorníku. Diplomy dostali také Luděk Štipl
z o. s. Respekt a Tolerance a někdejší starosta Loštic Ctirad Lolek, kteří mají
zásluhu na rekonstrukcí loštické synagogy.
První příčku a tedy i hlavní cenu
v podobě skleněné plastiky od sochaře Jaroslava Koléška získala starostka
obce Bukovany, Ivana Vančurová za rekonstrukci tamní návsi. Společně s ní
porota ocenila i autora návrhu rekonstrukce, architekta Michala Sborwitze.
Oproti předchozím třem ročníkům se
mezi oceněnými tedy objevilo mnohem více případů chvályhodných investorských
počinů či občanských iniciativ. Nezanedbatelný
je rovněž postřeh, že jen v jednom případě se setkáváme s prací
v regionu působících architektů.
Členka spolku Za krásnou Olomouc,
Martina Mertová, k tomu dodává: „Letošní
komise byla skvěle obsazená, ale taky velmi přísná. Dokládá to fakt, že mezi
kandidáty nenajdeme žádnou novostavbu. Z naší ceny to ve výsledku dělá poněkud
konzervativní podnik, což nás trochu mrzí. Na druhou stranu to vrhá objektivní
světlo na soudobou architekturu Olomouckého kraje. Pevně doufáme, že za dva
roky, kdy budeme udělovat ceny v jubilejním pátém ročníku, už bude situace
příznivější.“ Slavnostní vyhlášení proběhlo 3. 10. 2015 v Divadle
architektury, nové platformě Muzea umění Olomouc a provázela jej vernisáž
laureátů dosavadních ročníků v nedaleké exteriérové Lomené galerii.
Cena Rudolfa Eitelbergera 2015 – finalisté
1. Bukovany – Revitalizace centrální části obce
autor: Sborwitz architekti (Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová, Karel Prášil, Pavel Klásek)
investor: obec Bukovany, zastoupený starostkou obce Ing. Ivanou Vančurovou
realizace: projekt 2013, dok. 2015
2. Rekonstrukce synagogy v Lošticích
autor projektu: Milan Heidenreich
investor: Město Loštice, o.s. Respekt a tolerance zastoupené Luďkem Štiplem
realizace: 2004-2014
3. Rekonstrukce tančírny v Račím údolí
autor: Sborwitz architekti (Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová, Karel Prášil)
investor: obec Bernartice zastoupená starostou Mojmírem Michálkem
realizace “ 2014 − 24. 7. 2015
4. Domy přírody Litovelského Pomoraví v Horce nad Moravou a Litovli
autor libreta: Michal Bartoš
autoři krajinářského
konceptu: Projektil architekti (Adam Halíř, Roman Brychta, Ondřej
Hofmeister, Petr Lešek) + Tomáš Lampar a Zdeněk Sendler
autoři staveb: František Skála, Miloš Šejn, Miloš Fekar, Marcel Hubáček
investor: AOPK ČR, Sluňákov
realizace: 2012-2014
5. Muzeum olomouckých tvarůžků A. W. v Lošticích
autor projektu a expozice: Ječmen studio (Lukáš Blažek)
investor: A. W. spol. s r.o.
realizace: 2013-2014
Zdroj: spolek Za krásnou Olomouc
Je to úchvatné.
Stavba Olomouckého kraje: Alfaprojekt, Pospíšil, Idop, Stavoprojekt!
Cena Rudolfa Eitelbergera: Sborowitz, Sborowitz, Ječmen, Projektil!
Každý máme svoje kamarády.
Poučení pro nevyvolené olomoucké architekty? Jděte si za svým. V architektuře nepřátelském regionu bojujte jako lvi – za drobná vítězství a minimalizaci proher.
Nesmuťte za Priztkery. Jediným objektivním kritériem je stejně vnitřní sebereflexe a čas…
Díky, Mirku, opravdu se může zdát, že jde i v případě Ceny RE o jakýsi zájmový kroužek přátel přátel (sic!). Jenže právě proto jsme si pozvali porotu za všech konců republiky, aby se jejich pohled spojil v cosi, co se objektivnímu aspoň blíží. Letošní bilance opravdu nebyla kdovíjaká (narozdíl například od předchozího ročníku, kdy se do finále dostalo deset staveb). TAkže nesmutněme bez Pritzkerů, ale snažme se!
Díky za komentář a lapidární srovnání s konkurenční Cenou, o níž jsme raději pomlčeli – mluví samo za sebe. MM
Nechápu kastování na vyvolené a nevyvolené v případě ceny RE a Stavba OL kraje. máme oboje. obávám se však, že Stavba Ol Kraje není architektonickou cenou, ale přehlídkou realizovaných staveb. Je záslužné, že cena RE existuje, díky za to. LB