(ČTK) – Zrekonstruované prostory bývalé
konírny Colloredo-Mansfeldského paláce budou sloužit prezentaci tvorby
nejmladších umělců.
Barokní palác v Karlově ulici spravuje od roku 2010
Galerie hlavního města Prahy a měla by podle rozhodnutí města připravit
jeho rozsáhlou rekonstrukci. Zatím využívá jedno patro pro výstavy a
připravila také prohlídkovou trasu, která zpřístupňuje reprezentační
prostory paláce. V bývalé konírně bude galerie prezentovat svůj cyklus
Start Up, první autorkou je studentka UMPRUM Barbora Dayef.
Nové
prostory budou spolu se stávajícími výstavními sály, kavárnou, ateliéry
a v blízké budoucnosti též čítárnou vytvářet nové centrum kulturních
aktivit galerie, uvedla kurátorka výstavy Jirka Hlaváčková.
Autorčinu
identitu podle ní vymezuje střet dvou etnicky a kulturně odlišných
světů: místní živé reality a trochu tajemného a časově neurčeného místa
kdesi na Blízkém východě. Místa, odkud pochází její otec a s jehož
kulturním odkazem autorka pracuje i ve svých starších projektech.
Tentokrát se obrací k archetypům inspirovaným stěžejním textem Blízkého
východu, babylonským Eposem o Gilgamešovi.
Základním tvůrčím
prostředkem je pro Dayef hlína, klasický sochařský materiál, který ale
autorka používá velmi neklasicky. Hlínou maluje, vyrývá do ní nápisy,
přikrývá se s ní a deformuje ji vlastním tělem, odlévá hlínou díry,
používá ji jako objekt svých video-performancí a zvukových instalací.
Hlína v tvorbě Barbory Dayef zastupuje zemský element, je symbolem
ženského živlu, ale také odkazem na místo narození, rodnou zem, původ.
Reprezentuje ale také oblast někdejší Mezopotámie, neboť je pro ni
typickým stavebním, sochařským i keramickým materiálem, všudypřítomnou
substancí dříve úrodných oblastí.
Colloredo-Mansfeldský palác
z poloviny 18. století patří městu, které ho dlouhodobě plánuje opravit,
kompletní rekonstrukce by podle dřívějších odhadů města mohla přijít na
půl miliardy korun. Koncem roku 2014 pražští radní schválili záměr
rekonstrukce a nového využití paláce pro galerii. Rada též uložila
ředitelce galerie zadat zpracování studie proveditelnosti. „Studie
proveditelnosti byla zpracována a odevzdána v roce 2015. Byly rovněž
provedeny stavebně-historické a restaurátorské průzkumy a digitální
zaměření budovy, které budou sloužit k projektování,“ řekla ČTK ředitelka městské galerie Magdalena Juříková.
Podle
města by měl palác nově sloužit především jako památka, chce v něm
pořádat koncerty, projekce, performance nebo divadelní a taneční
představení. Přesnou náplň domu ale určí až studie; stát má zase ve své
kulturní politice na léta 2015 až 2020 úvahu o zřízení Mozartova muzea,
neboť v paláci vystupoval a muzeum slavného skladatele v Praze není.
Řadu
let chystá Praha opravu i další barokní památky, Clam-Gallasova paláce
u Mariánského náměstí. Měla by podle dřívějších plánů stát 400 milionů
korun, spíše než peníze je ale problém najít pro objekt využití.
zdroj foto: ghmp.cz/colloredo-mansfeldsky-palac/
Doplněno Stavbaweb:
Colloredo-Mansfeldský palác
Karlova ulice 2/189, Staré Město
Vrcholně barokní čtyřkřídlý palác vystavěný po roce 1735
podle projektu projektu F. I. du Prée pro knížete Vincence Pavla
Mansfelda na místě starší zástavby (zachovány zbytky románské a gotické
stavby). Plastiky na portálu (erb objednavatele, vázy a andílci) a kašna
se sochou Neptuna ve dvoře jsou patrně z dílny A. Brauna. Kolem
poloviny 19. století byl k paláci přičleněn sousední dům a vznikl
průjezd v pravé části hlavního průčelí, které bylo spolu s částí
interiérů upraveno ve stylu neorokoka. V roce 1840 se v paláci konala
první výstava obrazů Krasoumné jednoty, až do roku 1914 zde byla
stavovská šermírna. V současnosti palác slouží potřebám Nadace Lyry
Pragensis.
zdroj: kralovskacesta.cz
Colloredo-Mansfeldský palác “ Galerie hlavního města Prahy
To máte co slavit.taková lumpárna,památkově chráněné i Uneskem. Zločinci že SŽ nechali most schválnězchátrat,je to na trestní oznámení. Odborníci vypracovali…
Je nepoměr mezi investicemi do dopravních cest a okolí, břehy Vltavy jsou veřejná zeleň, bez trvalé péče a investic; od…
Tak si říkám, nakolik je takto nasvícená katedrála autentická, jestli má tu správnou atmosféru. Nebo jestli by ji původní stavitelé…
Ostrava to udělala chytře a tím, že počkala, objevila a mohla vyřešit i novodobý problém se zásilkovými boxy.
Bez ohledu na hodnocení co je hezké má tahle lávka ohromné plus hlavně pro děti, a to v průhlednosti zábradlí.