Instalace určená pro výstavu "hřiště", umístěné na střeše školy architektury v Nantes, ve Francii.
autoři: Clement Bacle a Ludovic Ducasse
foto: Martin Argyroglo, archiv autorů
Francouzští architekti Clement Bacle a Ludovic Ducasse postavili ‚banaball‚, instalaci pro výstavu "hřiště", která je umístěná na střeše školy architektury v Nantes. Nová sportovní hra se tu hraje v konstrukci z kovového rámu 6×12 m, kterou zvýrazňuje žlutá dřevěná podlaha a obaluje drátěné pletivo. Celá konstrukce je navržená tak, aby mohla být sestavena přímo na místě. Na koncích je tvar konstrukce ven vykosený, a vytváří tak branky. Jak název napovídá, projekt je banánový – díky terminologii a ikonografii. Hra má dva týmy o třech hráčích a pět pěnových míčů; hráči musí banafreezovat (zmrazit) protihráče tím, že je trefí balonem dříve, než ten se dotkne země. Útočné manévry se provádějí zpoza útočné linie pomocí proutěné pálky na ruce zvané banarama, vypůjčené z baskické hry chistera. Při obraně mohou být "projektily" blokovány pohybem banamoving (přeskočením, uskočením) nebo chvilkovým banahiding (schováním se) za již zamrzlého spoluhráče. Když je vstřelen gól, všichni zamrzlí hráči týmu, který vstřelil branku, jsou volní, což celá banda zdůrazní výkřikem "bbaaannaaaannaaaall", a oslaví tak ovoce své práce.











Takže ploty z tújí vyšly z módy a místo nich přichází bambus?
Povedený projekt 👍 Takových realizací by mohlo vznikat víc.
Kaskády Hranice jsou skvělým příkladem toho, že i bytová výstavba může mít kvalitní architekturu, promyšlený urbanismus a příjemný prostor pro…
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!