Desatero dobré praxe

(ČTK) – Ombudsmanka Anna Šabatová vydala desatero pro stavební úřady, radí jim, jak by měly posuzovat případy, kdy stavební úpravy změní vzhled stavby. Zatím podle ní úřady postupují nejednotně a v některých případech to vede k necitlivým zásahům do architektonických hodnot staveb, které sice nejsou památkově chráněné, ale spoluutvářejí vzhled obcí a měst. V tiskové zprávě to dne 30. ledna 2018 uvedla mluvčí kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.

Podle zákona je stavební povolení nutné k úpravám, které mění vzhled stavby, přičemž výklad je podle ombudsmanky na stavebních úřadech. Ty musí při vydávání stavebního povolení posuzovat nejen změnu vnějších prvků stavby, ale vyhodnocovat změnu i v souvislosti s charakterem okolní zástavby a s charakterem území v jejich správním obvodu. V praxi však podle ombudsmanky stavební úřady změnu vzhledu stavby posuzují rozdílně.

„Chránit architektonický obraz obce či města je úkolem místních samospráv a děje se tak v první řadě prostřednictvím kvalitních územních plánů. Stavební úřady však musí ke kultivaci prostředí přispívat tím, že budou svými rozhodnutími uvážlivě chránit a rozvíjet hodnotu staveb i urbanistického celku obecně,“ uvedla ombudsmanka.

Vydané desatero by úřadům mělo pomoci vyhodnocovat stavební úpravy především architektonicky a urbanisticky hodnotných staveb. Stavební úřad podle ombudsmanky musí hlavně shromáždit podklady o rozsahu předpokládaných či již dokončených stavebních úprav a vyhodnotit, zda se vzhled stavby změní či změnil. Posuzuje přitom výšku a orientaci stavby, její rozměry a tvar, stavebně technické provedení fasády a její barevnost, tvar střechy, umístění a členění okenních a dveřních výplní. Při posuzování stavebních úprav musí podle ombudsmanky současně přihlížet i k zasazení stavby do území či k charakteru okolní zástavby. V případě pochybností by měl přizvat k posouzení stavebních úprav odborníka, například autorizovaného inspektora, znalce nebo specializované odborné pracoviště.

Doplněno Stavbaweb: