Devátá městská část se mění na místo k životu

Nový impulz v podobě parků, bytů, obchodů i školek získávají zejména kdysi industriální Vysočany. Promyšlená bytová zástavba navazuje na hotové inženýrské sítě, ale i městskou hromadnou dopravu. Nováčkům i starousedlíkům tiše zkvalitňuje prostředí například dekontaminací půdy či čištěním ovzduší zelenými střechami.

Urbanistům výrazně pomáhá existující infrastruktura

Tato městská část se začala rodit už ve 30. letech dvacátého století, kdy vznikla tzv. Velká Praha. K hlavnímu městu byly připojeny menší obce. Mezi nimi právě srdce devítky – Vysočany, společně s Prosekem a Hloubětínem. Tento okraj města byl ale postupně zaplňován výrobními halami či sklady. „Když jsme před cca 15 lety do tohoto území poprvé přišli vymýšlet projekty, jednalo se o zapomenutou a zanedbanou lokalitu kdesi za O2 arénou, tehdy ještě Sazka arénou. Bylo to místo, jehož jedna životní etapa už dávno skončila, ale žádná další, nová ještě nezačala,“ hodnotí Ing. arch Jana Mastíková, hlavní architektka studia LOXIA, které se největší měrou podílelo na proměně brownfieldů v Praze 9.

Toto území nemělo zrovna dobrou atmosféru, protože jeho industriální charakter ještě podtrhovalo lineární členění dané železnicí, tramvají a několika významnými dopravními tepnami, které společně bránily průchodnosti skrz území a také vzniku přirozeného centra, kam by měli lidé důvod chodit. Původní negativní dědictví se ale záhy proměnilo v jedinečnou příležitost pro urbanisty, kteří zde mohli začít realizovat své vize v metropoli naprosto jedinečném souboru ploch přesahujících 50 ha. Najednou se před očima začaly nevzhledné průmyslové komplexy měnit na moderní obytné bloky pulzující životem. „Výstavba několika tisíců bytů na území, které má již kompletně vybudovanou dopravní a technickou infrastrukturu, je naprosto ideální. Úsilí projektantů tak mohlo být namířeno namísto na dotváření složité infrastruktury do veřejného prostoru. Cílem bylo vybudovat plnohodnotné město ve městě, nejen prostý soubor bytových domů,“ dodává architektka Jana Mastíková.

Poděbradská a Kolbenova ulice jsou dnes tranzitní, avšak i ty se postupnou zástavbou mění. Stanou se z nich městské třídy, zpomalené dopravní cesty s obchody a se službami, kudy chodí lidé. Právě lidé trávící čas v ulicích jsou tím hlavním, co tvoří tu pravou atmosféru města a mění obyčejný soubor bytových domů, které mohou být vnímány jen jako noclehárny, na moderní město naplňující potřeby svých obyvatel. Celé to kouzlo spočívá ve správném mixu komerčních ploch, vybavenosti, veřejných prostranství a zeleně s byty. To vše okořeněné dobrou dopravní dostupností a kvalitní MHD.

Na zvučná jména podniků z Hloubětína a Vysočan se nezapomíná
Přestože z bývalé průmyslové slávy Prahy 9 toho do dnešních dnů mnoho nepřetrvalo, obyvatelé se nechtějí od tovární historie, která formovala tvář čtvrti, zcela odstřihnout. Důkazem jsou místní názvy zastávek, nových areálů i plánovaných uměleckých děl. Např. developer Central Group jedná o odkoupení práv na použití značky Tesla pro název nově vyprojektované rezidenční čtvrti v bývalém areálu továrny, která zde začne brzy vznikat. Amplitudou v logu známé značky budou inspirovány i umělecké prvky ve veřejném prostoru areálu a možná i herní prvky na dětských hřištích Podobný akcent na nedávnou historii udržela ve svých projektech také společnost Skanska ve „Čtvrti Emila Kolbena“.

Zelené parky i střechy vpřed!
Průmyslová historie Vysočan a Hloubětína se negativně nepodepsala jen na povrchu, ale způsobila zátěž i v podzemí. Nová obytná čtvrť v areálu bývalé Tesly nebude jediným projektem, který před výstavbou čeká dekontaminace od toxických látek v půdě. Rezidenční výstavba tak kromě oživení města přináší i pozitivní ekologickou stopu.

Devítku rozděluje potok Rokytka, která se v čase stane krajinotvorným prvkem nejen ve své horní části s přírodní památkou Pražský zlom, ale i ve své spodní mnohem zastavěnější části, která se nachází právě ve Vysočanech. Na území devítky je Hořejší rybník s historickým Kejřovým mlýnem. Na jeho místě stojí stejnojmenný rezidenční areál z dílny architektonického studia LOXIA, který respektuje jak historickou zástavbu, tak přírodu na cenném území.

Nová zeleň v Praze 9 ale přibývá nejen v úrovni parteru. V rámci nových projektů nebývá výjimkou, že se zazelenají i jejich střechy. „Zelené střechy zadržují dešťovou vodu i sluneční záření, a tak slouží nejen k vlastní termoizolaci a zadržování vody, ale také pomáhají proti přehřívání širšího okolí. Zeleň na střechách navíc funguje i jako přirozený filtr vzduchu od nečistot,“ přibližuje jejich funkci Jana Mastíková ze studia LOXIA, které v okolí Rokytky v této části Vysočan většinu moderních projektů pro různé investory navrhlo.

Živé město, nikoli jen na přespání
Brownfieldy na území Prahy 9 jsou v porovnání s těmi v bližším dosahu centra menší, zato zde dochází k volnějšímu rozložení zástavby a veřejného prostoru. Centrum díky užším silnicím může dopustit malé rozestupy mezi budovami, malé bytové jednotky a více kanceláří. Oproti tomu architektonické a urbanistické projektování v Praze 9 dává vzniknout skutečným městům ve městě, která kromě plnohodnotných bytů obsahují také co do výměry velkorysé veřejné prostory, kompletní občanskou vybavenost i dostatek zeleně. Většina zdejších developerů tak v projektech počítá i s obchody, službami, školkami, veřejnými prostranstvími, komunitními zahrádkami, sportovišti, dětskými hřišti atd., které z nově vystavěných areálů dělají příjemné místo pro život a dávají novým obytným blokům stále žádanější přidanou hodnotu.

Například park podél Rokytky by měl kromě příjemné zeleně poskytovat i místa pro aktivní odpočinek všech věkových skupin. Tedy hřiště pro děti, fitness prvky pro dospělé, jako je venkovní posilovna či cyklostezka apod. A nezapomíná se ani na pejskaře, ti budou mít vlastní oplocený psí park. „Obyčejným hřištěm ale práce s veřejným prostorem zdaleka nekončí. Třeba v rámci právě budovaného projektu SUOMI jsme navrhli i malý přírodní amfiteátr, tedy prvek, který si jinde v Praze v rámci projektu soukromého investora dokážeme jen stěží představit,“ uzavírá „návrhářka měst“ Jana Mastíková, v čem bude výjimečný život v novém městě – v revitalizované Praze 9.