Vila stojí na horní hranici pozemku, který se svažuje k jihu, v jeho spodní části je les. Co do měřítka patří mezi největší stavby v obci, hned po bývalé škole nebo dřevěném evangelickém kostelíku, s nímž je také ve vizuálním kontaktu. „Kostelík z roku 1783 se stal předobrazem pro koncepci domu. Snažil jsem se totiž o podobnou dualitu exteriéru a interiéru, která je pro místní tradiční architekturu typická. Výsledkem je 3D fasáda z trapézového plechu a celodřevěný interiér. Perforovaný trapézový fasádní plech slouží jako druhá kůže objektu, sluno- a větrolam a zároveň také bezpečnostní bariéra. Zároveň však propůjčuje hmotě stavby specifické měřítko,“ říká Zdeněk Trefil.
Dům je dominantní z pohledu ze zahrady, kde využívá horský terén a výhledy. Od příjezdové cesty působí uměřeně, celý se skrývá za gabionovou zdí.
Pasivní dům s inteligentním řízením
Dřevostavba patří v této lokalitě mezi tradiční stavební techniky, ale autor projektu ji technologicky posunul na úroveň současnosti. Křížem lepené dřevěné panely jsou tu kombinované s ocelovými nosnými prvky. Při návrhu skladby fasádního pláště hrál důležitou roli požadavek na zachování difuzního charakteru obvodových stěn tak, aby v jejich konstrukci bylo zamezeno vzniku kondenzátu. Z tohoto důvodu byly pro zateplení zvoleny 100mm panely z PIR-pěny, vykazující požadovanou paropropustnost, na něž byla instalována difuzní fólie. Následně pak byly na hliníkový rošt nainstalovány velkoplošné fasádní panely Alucobond, které posloužily jako podklad pro fixaci finálního fasádního pláště z perforovaného plechu.
Dům je koncipován jako pasivní, s ohřevem teplé vody skupinou solárních střešních panelů, vytápěný dvojicí tepelných čerpadel vzduch-vzduch. Jako náhradní zdroj tepla slouží elektrický kotel se zásobníkem teplé vody. Dům není napojen na plynovod ani na splaškovou či dešťovou kanalizaci, která se v dané lokalitě nenachází. Pro čištění odpadních vod slouží malá domovní čistírna s přepadem zaústěným do vodoteče na spodní hranici pozemku. Dešťové vody jsou jímány pro účely zavlažování travnatých ploch pozemku prostřednictvím podzemního automatického zavlažovacího systému. Bazén na jižní terase má svou vlastní technologickou jednotku s chemickým systémem čištění vody. Solární panely na objektu se rovněž využívají pro dohřev bazénové vody.
Řešení fasády
Investor stavby si přál především bezúdržbovou fasádu, takže automaticky odpadly omítkové či stěrkové povrchy. Architekt si zase přál materiál, který vytvoří určité napětí nebo protiklad mezi interiéry a exteriérem domu. „Kov je v soudobé architektuře velkým tématem, ale nechtěli jsme opakovat již realizovaná řešení nebo je interpretovat. Kromě toho investor chtěl, aby jeho dům působil oroginálně. Po nějaké době hledání jsme se rozhodli pro německého výrobce. Do Německa jsem se pak také vypravil, abych konzultoval samotnou technologii,“ upřesňuje Zdeněk Trefil a dodává: „Hliníkový trapézový plech svým designem odpovídal naším požadavkům na linearitu a pravoúhlost. Stal se výtvarným kódem projektu, aplikovaným až do detailů.“
Podkladem jsou trapézovému plechu velkoformátové fasádní desky na bázi hliníku, pod nimi je odvětrávaná mezera, tepelná izolace a podkladová dřevěná konstrukce. Plášť je proveden tak, aby v něm nedocházelo k zachycování nečistot. Tomuto tématu autor společně s dodavatelem fasády věnoval značnou pozornost.
Velkorysé interiéry
Interiéry jsou otevřené a přehledné, z velké části mají velkoplošné dřevěné obklady stěn a stropů. Velké prosklené plochy se otevírají ke slunci, vstupní dvůr, garáž a hospodářské prostory jsou otočeny k severu. V jihozápadní části je interiér dvoupodlažní, doplňuje ho galerie, knihovna a rohové okno, odkud jsou nejkrásnější výhledy. Ložnicová část se nachází ve vykonzolovaném horním patře.
Hana Vinšová
Foto: Robert Žákovič
Článek vyšel v časopisech STAVITEL 9/2016 a STAVBA II/2015
A zase schodiště, kde není čeho se chytit, kdyby člověk padal.