Dlouhý dům v Kytíně

Dlouhý nízký dům v klidnější části obce je usazen podél cesty z malé kytínské návsi. Štítovými zdmi je vklíněn mezi stodolu a sousední stavení (s úzkým průchodem okolo stodoly a obslužnou pěšinou kolem stavení). Hmota domu o půdorysných rozměrech 5,3 x 21,5 m připomíná starý železniční vagón. Výška střechy je při takto subtilní šířce domu dokonce 6,3 m. Z příčných řezů je patrný větší sklon střechy a její převýšení vymykající se obvyklému „českému“ poměru šířky a výšky domu. Vnitřní členění podlah ctí spád pozemku. Rozdíl stávajících čistých podlah činí po délce 0,26 m.
Překvapivé měřítko přízemí a podkroví: jmenovitá výška obou podlaží umožňuje propojení obou těchto často oddělených světů bez rizika ztráty identity prostoru, bez velkých a nepatřičně mohutných objemů. Skvělá příležitost pracovat s interiérem jako s jednou celistvou masou!

Stávající dispozice dlí v ostrém kontrastu s jednoduchou hmotou stavby. Při třech vstupech se v domě ukrývají dva byty s čtveřicí napůl propojených místností. Právě nejednoznačnost stávajícího řešení – vrstvy malých rozhodnutí bez kontinuity – přinášejí z hlediska dispozic, životního prostoru i stavební fyziky to „opravdové zlo“. Orientace domu je naopak jednoznačně dobrá.
Jižní fasáda je dlouhou přímou skálou, na kterou teče světlo v průběhu celého dne. Tuto linii přerušuje pouze rizalit předsíně, kam je v návrhu zamýšlena kuchyně. Exponovaná část (rizalit) poskytuje hospodáři pohodlné bdění nad celým pozemkem od východu až ke stodole na západ. Kuchyň na tolik frekventovaném místě by měla pro dům být velkým blahem.              
Návrh spočívá v duševní i materiálové očistě od balastu 90. let a v návratu k obyčejné, důvtipně vyřešené skladbě svislých i vodorovných konstrukcí. Založen je především na nekonzervativní práci s vnitřkem domu a přiznání výšky přes obě podlaží. Vnější krusta podnikatelského baroka má být i vzhledem k rozpočtu zadavatele v principu zachována. Starý tepelně izolační systém na rizalitu bude stržen a nahrazen dýchajícím zateplením z dřevovláknitých desek. Fasádu doplní pouze poctivá terasa. Na ni navazují schody vedoucí od kuchyně a obývacího pokoje k venkovnímu posezení. Ostatní fasády budou vyspraveny tradiční dvouvrstvou omítkou – jádro a štuk. Tvar střechy zachováme, krytina bude opatrně rozebrána a po nanesení stříkané izolace opět položena na opravené laťování. Venku se nově objeví dřevěné schody do podkroví (na západě) a na střeše rizalitu velké okno do kuchyně s posuvným lamelovým stíněním.

Původní dispozice dvou bytů bude změněna na princip bydlení jedné rodiny. Bylo proto třeba určit i novou pozici hlavního vstupu blíže ke stodole, v západní části jižní fasády. Vstupní hala se pak rozvětvuje napravo do kuchyně, jídelny a obývacího pokoje s malým spacím koutem pro pana domácího, nalevo pak do samostatné místnosti, která bude sloužit k popíjení s kamarády. Halu doplňuje šatna pod schodištěm a koupelna se samostatnou toaletou. Pod poklopem se ukrývají pohodlné stupně do sklepa. Vystupující dřevěné schodiště vede do soukromé části s ložnicí rodičů a pokojem pro děti. Absence stropu halu významně odlehčuje. Jednoduchý „odečet“ tohoto objemu umožnil sdílet světelné kvality obou prostor a při tom nenarušit intimitu a pocit malé chaloupky. Ložnice rodičů a pokoj dětí jsme řešili formou dvou samostatných boxů přisazených k horní šikmé rovině krovu a oddělených od prostoru galerie světlopropustnými příčkami. Obnažené stropní trámy jsou narušeny pouze v místě výměny ocelové konstrukce. Kostra vymezuje otvor pro schodiště, zpevňuje strop v horizontální rovině a následně spojuje „půlštokové“ zdi vynášející pozednice a celý krov.
V podkroví je rovina klasické podlahové skladby nahrazena kombinací dvou základních nástrojů – roštu a sítě. Tam, kde budou plochy v základním principu nepochozí, volný prostor mezi trámy zakryjeme sítí. Slouží jako prvek zamezující pádu a je možno si do ní i lehnout a přečíst si knížku. Pochozí povrchy jsou vytvořeny z plné či roštového podlahy.
Věříme, že tuto rekonstrukci je možno brát jako příklad přístupu k domům, které už jednou divokou proměnou prošly. Nastává „nová doba“ rekonstrukcí podnikatelského baroka?

Autorská zpráva

Autoři: Radek Vaňáč, Pavel Nalezený, Ondřej Kuptík, Tadeáš Pech, Mikuláš Valdman