Dům U Rotta má staletou historii, proslavilo jej železářství

Bývaly doby, kdy Pražané žijící v centru nemuseli pro každý šroubek či hřebík na periferii do některého z hobbymarketů, ale zašli prostě k „Rottovi“ nedaleko Staroměstského náměstí. Slavné železářství, kde se dalo koupit téměř vše od součástek a nářadí přes nádobí po kamna, sídlilo v novorenesančním domě na Malém náměstí více než 150 let. Nyní se tam chystá otevření další z řetězce zhruba 130 kaváren Hard Rock Cafe, která má být plochou 1900 metrů čtverečních největší v Evropě.

Současná podoba domu pochází z přestavby z 90. let předminulého století. Tehdy dům získal dnešní výrazné průčelí plné ornamentů a alegorií řemesel podle kartónů Mikoláše Alše. Základem domu je však původní románská stavba z 13. století, z níž se zachovaly například sklepy.

Předtím, než v domě zřídil své železářství obchodník Vincenc Josef Rott, změnil dům, o jehož existenci se zachovala písemná zmínka již z roku 1401, svou tvář mnohokrát. Byl nazýván U volka, U tří bílých růží, U tří snopů či Pytlíkovský. Sídlili v něm kupci, obchodníci s vínem, sloužil jako skladiště porcelánu a hrnčířského zboží, obchodovalo se v něm i s dováženým sklem. V roce 1488 tu z iniciativy Jana Pytlíka byla vytištěna první česká pražská bible.

V. J. Rott, jehož jméno zdobí fasádu domu dodnes, si otevřel vlastní firmu na Malém náměstí v roce 1840. Nabízel zboží železářské, součástky do hodin a hudební nástroje. Obchod mu utěšeně vzkvétal, a tak firmu v roce 1855 přenesl do protějšího domu U tří bílých růží. Po třiatřiceti letech předával Rott závod synům jako zavedený velkoobchod skvělé pověsti. V otcově díle pak zdárně pokračoval syn Ladislav, který mimo jiné vydával české ceníky a zaváděl české názvy řemeslnických nástrojů. Obchod rozšířil spojením čtyř sousedních domů do jednoho. Současná novorenesanční podoba domu je dílem architekta Eduarda Rechziegela. Během přestavby v letech 1896 až 1897 byla mimo jiné zřízena prodejní hala a v suterénu domu sklady.

Také další generace Rottů dům rozšiřovaly a zvelebovaly. Přestavbou v letech 1922 až 1923 zde vznikla první prodejní hala se sklobetonovou kopulí v Praze. Největší slávu zažil Rott ve 30. letech minulého století, kdy se rodinná akciová společnost řídila heslem „Rott dodá vše“. Ve třech patrech našli zákazníci na 70.000 druhů kovového a dalšího zboží, včetně například výstroje pro rybáře nebo hokejisty.

Pověst železářství U Rotta nezničila ani léta komunistického hospodaření, kdy zákazníci často marně shánějící nějakou drobnost do domácnosti mnohdy slýchávali větu: „Zeptejte se u Rotta“. A tam většinou pochodili.

Po listopadu 1989 dům koupili potomci zakladatele (firma byla před znárodněním akciovou společností, na kterou se nevztahovala restituce), kterým se však již nepodařilo rodinnou tradici obnovit. Mimo jiné proto, že se ukázalo jako neúnosné provozovat rozsáhlý provoz železářského sortimentu v památkovém centru. V roce 1996 tak železářství v Rottově domě odzvonilo a potřeby pro kutily vystřídaly lahůdky. Budova byla postupně rekonstruována, mimo jiné zde vznikla obchodní pasáž propojující Malé náměstí s Linhartskou ulicí. Dům lahůdek, který v pěti podlažích nabízel rozličné delikatesy, však prodělával a po třech letech skončil. Nahradila jej prodejna značkového skla a porcelánu, českých granátů, šperků a bižuterie. V objektu vznikl také hotel (Hotel Rott) a v románských a gotických sklepech restaurace.

Zdroj: Zpráva ČTK 18.3.2009

Doplněno Stavbaweb:
Podrobnou historii Domu U Rotta naleznete zde.