Dům v Michálkovicích

 
Dům jsme přisadili k úzké jednosměrné ulici, takže působí jako malý a nenápadný. Do zahrady vyrostl o jedno podlaží, otevřel se tak výhledu jižním směrem. Zahrada poskytuje volnost a díky poloze okolních domů seřazených v linii podél ulice nabízí soukromí a uzavřenost.

 
Původní řešení stavby bylo provedeno s malými okny, bez vazby a orientaci ke světovým stranám a zeleni. Dispozice byla komplikovaně členěna chodbami, veškeré materiálové hodnoty se skrývaly pod vrstvami omítek a barev. Koncepcí našeho řešení bylo dům otevřít do prosluněné zahrady a zároveň ho chránit před provozem z ulice. Tomu bránilo několik hospodářských přístaveb, proto musely být zbořeny. Odstranili jsme také sedlovou střechu, která se nacházela v dezolátním stavu. Dispozice byla přepracována, orientaci místností jsme změnili: obytná část, která je ze severní strany v úrovni ulice, se směrem na jih nachází díky zasazení do svahu v horním podlaží. Proto jsme navrhli robustní dřevěnou dvoupodlažní terasu s velkorysým schodištěm. Propojuje interiér se zahradou, ale vytvořila také krytý a chráněný a zároveň prosluněný obytný exteriér domu. Po celé délce terasy jsou velkorysá posuvná prosklení, na která navazuje obytný prostor. Členili jsme ho na část obývacího pokoje, jídelny s navazující kuchyní a vnitřním schodištěm do spodního podlaží. V horním podlaží se také nacházejí ložnice dětí a rodičů s koupelnami. Ve spodním podlaží na úrovni zahrady se nachází letní vstup, pokoj pro hosty s koupelnou a technické zázemí. Jeho součástí je přehledná a velkorysá šatna, která slouží také jako domácí fitness. Uspořádání dispozice umožnilo využít zbylé prostory pro spíž na potraviny a technický sklad s domácí dílnou.

 
Z exteriéru byl dům řešen v jednoduché a čisté formě s rovnoměrně rozloženými okny. Okna do ulice jsou zvětšena, na bočních fasádách jsme navrhli nová francouzská okna. Z jihu byla fasáda maximálně prosklena a otevřena do zahrady. Dominantou je terasa tvořená prostorovým rámem z opalovaných a kartáčovaných jedlových trámů. Pro sjednocení a změkčení ploch fasády byl kolem oken a na bocích terasy instalován svislý obklad z modřínových hranolů. Na terase plní funkci slunolamu a zároveň blokuje pohled ze sousedních zahrad. Celá fasáda je barevně řešena v temně hnědé čokoládové barvě.

 
Interiér jsme otevřeli a odlehčili – hornímu podlaží vévodí centrální otevřený obytný prostor, na který navazují ložnice. Nové dispozice se podařilo vyřešit téměř bez chodeb. Materiálově bylo v co největší míře využito toho, co dům nabízel: dřevěné stropy, očištěná cihelná struktura obvodového zdiva, cihelné klenby do ocelových nosníků. Původní zdi ale nebyly rovné, ani dřevěné stropy nebyly v rovině a pravé úhly jsme raději nehledali. Proto jsme dům zachovali takový, jaký byl, nesnažili se ho narovnat a přivést k rozumu, nebylo to třeba. Má svou atmosféru, ukázal, co je v něm, i se svými romantickými neduhy a chybami. Rodina spolu se psem Čendou se v něm cítí dobře a v době kovidové nestrádá.

Autorská zpráva