Dolní oblast Vítkovic

Na 253 hektarech nedaleko centra Ostravy by mělo vzniknout kulturně-společenské centrum s vědeckými pracovišti, vysokoškolským areálem a veřejným sportovištěm..
Autorem studie oživení této oblasti je architekt Josef Pleskot.

Architekt Pleskot: Do Dolní oblasti Vítkovic se musí vrátit život

Ostrava 17. července (ČTK) – Opuštěnou průmyslovou oblast takzvaných dolních Vítkovic v Ostravě je třeba oživit a propojit s nedalekým centrem města. Dokud se v areálu vyrábělo železo, sloužily mu stovky lidí. Obnovené industriální památky budou naopak sloužit lidem. ČTK to řekl architekt Josef Pleskot. Podle jeho návrhů se například promění vítkovický plynojem v moderní kongresové centrum a jedna z vysokých pecí v bezpečnou prohlídkovou trasu.

Uznávaný architekt, který je mimo jiné autorem tunelu v Jelením příkopu na Pražském hradě a vily miliardáře Petra Kellnera ve Vraném nad Vltavou, představil ostravským novinářům návrh obnovy památkově chráněného plynojemu z roku 1921. Se strojírenskou společností VÍTKOVICE, která průmyslový areál vlastní, zároveň podepsal smlouvu o další studii na využití nejstarší vysoké pece.

„Do Dolní oblasti Vítkovic se musí vrátit život, ale v jiné podobě. Už tam nebudou chodit dělníci do práce, ale přijde celá společnost za vzděláním, kulturou. Vznikne zde veřejný prostor s novou, společenskou funkcí, což je veliká proměna,“ řekl architekt.

Právě těmto účelům by mělo nejpozději v roce 2013 sloužit nové kongresové centrum pro 1500 lidí, které Pleskot navrhl umístit do obřího plynojemu. Jeho původní vzhled zachová; novou budovu umístí do vnitřního kruhového prostoru. „Pro představu – je to natolik velký prostor, že by se celým plynojemem přikryl jeden městský blok vymezený čtyřmi ulicemi,“ popsal architekt.

Součástí moderního centra bude také galerie, veřejná kavárna a kongresový sál. „Lidé z něho uvidí prosklenou stěnou za jevištěm vysokou pec. Industriální scenérie se tak bude moci využívat při kongresech či koncertech, které nepotřebují vlastní scénu,“ naznačil Pleskot.

Architekt se ale nezabývá jen obnovou jednotlivých památek, ale celým urbanismem dolních Vítkovic. „Hlavní otázkou je, jak bude Dolní oblast koexistovat s roztříštěnou Ostravou,“ řekl s tím, že chce obnovit urbanistický plán, který Vítkovice měly zhruba před 150 lety. „Chtěl bych dolní Vítkovice povýšit na území, které s Ostravou a jejím centrem vytvoří celek,“ naznačil Pleskot.

Jeho vztah k industriální Ostravě už zraje mnoho let, není to „prožitek okamžiku“, dodal. „Poprvé jsem tu byl před více než 30 lety, kdy jsem zažil atmosféru průmyslového města. Tehdy jsem si odmyslel onu komunistickou rudou záři a město si spojil s Bezručovou poezií, kterou jsem měl rád jako gymnazista. Je to ve mně nashromážděné,“ svěřil se.


Vítkovice obnoví Dolní oblast v Ostravě s památkáři i krajem

Ostrava 17. července (ČTK) – Na obnově památkově chráněných objektů v industriální Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě se bude podílet také Národní památkový ústav (NPÚ) a Moravskoslezský kraj. Strojírenská firma VÍTKOVICE, které areál patří, s jejich zástupci uzavřela memorandum a smlouvu o porozumění a partnerství, řekli novinářům zástupci všech tří stran. Do průmyslového areálu by se měl vrátit život během dvou až čtyř let.

Náklady na oživení prvních tří památkově chráněných objektů – plynojemu, šesté energetické ústředny a jedné ze tří vysokých pecí – dosáhnou půl miliardy korun. S památkáři se strojírenské Vítkovice dohodly na tom, že trojice památek bude rekonstruována do původní podoby, ale s novou funkcí. Například z plynojemu vznikne kongresové centrum pro 1500 lidí podle návrhu uznávaného architekta Josefa Pleskota.

Podle dohody s NPÚ se také nebude zmenšovat rozsah národní kulturní památky, která bude nadále zaujímat 11 hektarů ze zhruba 250 hektarů celé Dolní oblasti. „Klíčové memorandum také jasně říká, jaké části kulturního dědictví mají zůstat v autentické podobě a jaké jsou připraveny na konverzi,“ řekla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Půl miliardy korun na obnovu první trojice památek chce letos získat sdružení Dolní oblast Vítkovice, jež za celým projektem revitalizace stojí, z evropských fondů. Členy sdružení jsou tři firmy ze strojírenské skupiny VÍTKOVICE HOLDING a Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava. Jeho partnery jsou město Ostrava a nově i kraj.

Kraj se ve smlouvě o partnerství dnes zavázal mimo jiné pomoci připravit dokumentaci pro žádost o evropskou dotaci. „Zároveň kraj přispěje ze svého rozpočtu deseti miliony korun na provozní náklady sdružení,“ řekl novinářům hejtman Jaroslav Palas (ČSSD).

Podle generálního ředitele a předsedy představenstva Vítkovic Jana Světlíka by mohla být trojice památek opravena už za dva roky, přestože oficiální termín je rok 2013. Už jsou hotové studie pro rekonstrukci plynojemu i energetické ústředny, z níž vznikne podle architektonického návrhu manželů Zemánkových výukové centrum včetně interaktivního muzea.

Obnovu památkově chráněné vysoké pece č. 1 bude také navrhovat Josef Pleskot. Objekt, který je už dnes částečně přístupný veřejnosti, se promění v bezpečnou prohlídkovou trasou s výhledem na Ostravu. Podle Světlíka by tuto „naučnou stezku“ mohli lidé plně využívat už v roce 2011.

Kromě památkově chráněného území, které je Evropským kulturním dědictvím, má strojírenská společnost v plánu obnovit celý průmyslový areál takzvaných dolních Vítkovic. Na 253 hektarech nedaleko centra Ostravy by mělo vzniknout kulturně-společenské centrum s vědeckými pracovišti, vysokoškolským areálem a veřejným sportovištěm. Developerský projekt Nové Vítkovice by měl stát až 60 miliard korun.


Vítkovický areál patří k nejvýznamnějším technickým památkám v ČR

Ostrava/Praha 17. července (ČTK) – Vizitka národní kulturní památky (NKP) důl Hlubina, vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren a výběr významných technických památek v ČR:

NKP důl Hlubina, vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren:

– v areálu z 1. poloviny 19. století je na jednom místě soustředěn celý technologický proces od těžby uhlí až po výrobu železa i koksu, čímž je jedinečný v celé Evropě; dochovalo se i několik desítek funkčních unikátních strojů a zařízení (parní buchary, lisy, válcovací stolice, tažírna trub) či energetická ústředna;

– součástí areálu dolu Hlubina je kromě bývalého dolu také například těžní věž, kompresorovna nebo stará rozvodna;

– historie výroby železa ve Vítkovicích sahá až do roku 1828, kdy zde vznikly moderní železárny (původně nazývané Rudolfova huť) – první vysoká pec byla uvedena do provozu v roce 1836;

– zakladatelem železáren je olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, za rozvojem podniku stály rodiny Rothschildů a Gutmannů;

– výroba železa byla ve Vítkovicích ukončena 27. září 1998, již v létě téhož roku byl zastaven provoz aglomerace a koksovny;

– památkovou ochranu získal vítkovický areál v roce 2000, důl Hlubina v roce 1993, na seznam NKP byly zařazeny v roce 2002;

– vysoké pece jsou pro svou nepřehlédnutelnost v centru města nazývány „ostravské Hradčany“;

– nedávno byl zrekonstruován tzv. Rothschildův zámeček – kulturní památka, která sloužila jako sídlo ředitelů;

– loni byl areál dolních Vítkovic zařazen na vznikající seznam Evropského kulturního dědictví, občas se spekuluje o možnosti navrhnou areál na zápis na prestižní seznam UNESCO.

Technické památky na seznamu NKP:

Seznam NKP, na němž je nyní 236 nejcennějších památek na území ČR (o zařazení památek mezi NKP rozhoduje vláda), nerozlišuje mezi technickými a ostatními památkami. Průmyslovým účelům však původně složilo krom Vítkovic nejméně osm dalších:

– Koněspřežná železnice České Budějovice – Linec (Českobudějovicko a Českokrumlovsko)

– Rožmberská rybniční soustava (Jindřichohradecko)

– Rudá věž (věž smrti) v Ostrově (Karlovarsko)

– Středověký cínový důl Jeroným v Čisté (Sokolovsko)

– Vodní mlýn ve Slupi (Znojemsko)

– Papírna Velké Losiny (Šumpersko)

– Vodní elektrárna Třeština (Šumpersko)

– Důl Michal (Ostrava)


Výběr významných technických památek v ČR (abecedně):

Baťův kanál – umělá vodní cesta ze 30. let minulého století spojující Otrokovice na Zlínsku s Rohatcem na Hodonínsku.

Čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči – stará pražská čistírna z roku 1906, nyní slouží jako Ekotechnické muzeum; v areálu je i funkční čerpací soustrojí z roku 1903.

Dělostřelecká tvrz Dobrošov (Náchodsko) – pevnost je nejvýznamnějším komplexně dochovaným dokladem československého vojenského opevnění budovaného ve 30. letech minulého století v reakci na agresivní politiku nacistického Německa.

Hamr v Dobřívě (Rokycansko) – vodní hamr (mechanizovaná kovárna na vodní pohon), který vznikl zřejmě již v 16. století, je považován za nejvýznamnější památku svého druhu v ČR.

Hořínské zdymadlo na Vltavě (Mělnicko) – unikátní technická památka z roku 1905 s expozicí původních soustrojí.

Hornické muzeum v Příbrami – údajně nejnavštěvovanější technická památka v Česku nabízí přes 40 expozic v historických objektech i pobočkách; mimo jiné hornický skanzen Březové hory, Ševčinský důl či důl Drkolnov s unikátní technickou památkou světového významu – vodním kolem o průměru 12,4 metru.

Hornický skanzen Mayrau – ve skanzenu u Vinařic na Kladensku lze spatřit i parní těžní stroj v původní strojovně.

Koněspřežná dráha – nejstarší železnice na evropském kontinentu vybudovaná v letech 1825 až 1832 spojovala České Budějovice s rakouským Lincem, od roku 1836 prodloužena do Gmundenu; dodnes se dochovaly pouze její zbytky.

Schwarzenberský plavební kanál – jedna z nejpodivuhodnějších vodních staveb v ČR vznikla v posledních letech 18. století na severních úbočích Šumavy a sloužila k plavení dříví; spojuje povodí Vltavy a Dunaje, je nejdelší plavební stokou v Česku.

Stará huť v Josefovském údolí (Blanensko) – technická památková rezervace, dochovaný historický výrobní provoz dokládající technologii železářské výroby v 18. a 19. století.

Související články:
Vítkovické železárny plánují výstavbu kongresového centra

Filozofie řešení oblasti „Nové Vítkovice“