Dopřejte si čistý vzduch, ale nevětrejte zbytečně

- Stále více a více lidí tráví více a více času v uzavřených prostorách. V některých případech člověk tráví až 90 % a více času v interiéru. Potom samozřejmě narůstá význam kvality vnitřního vzduchu, který člověk dýchá.

- Ceny energií jdou stále nahoru a tento trend bude mít s nejvyšší pravděpodobností trvalou tendenci. Z toho důvodů se všichni snažíme šetřit energii na vytápění a provoz budov. Vyměňují se okna za lepší, těsnější, s vyšším tepelným odporem, podobně jsou na tom dveře. Budovy se záměrně dělají těsnější, doplňují se zvenčí tepelnou izolací, parotěsnými zábranami a podobně. To vše s cílem minimalizovat tepelné ztráty budov. Tak se z budov stávají uzavřené prostory, které ztratily samoventilační schopnost. A dochází pak k problémům s kvalitou vnitřního vzduchu, který se jen málo promíchává s venkovním vzduchem. Podle některých studií je kvalita vnitřního vzduchu až 10x horší než venku na ulici.

- Materiály a technologie budov jsou podřízeny tlaku na úsporu energií, technologickým požadavkům a cenovým limitům. Ve velké míře se používají plastické hmoty, které jsou doplňovány dalšími aditivy na zlepšení svých vlastností z důvodů protipožární odolnosti, tepelné odolnosti, barevné stálosti atd. Tyto látky jsou označovány jako takzvané těkavé organické látky, které se pak se z těchto materiálů uvolňují, vzájemně se mísí a reagují mezi sebou a zhoršují kvalitu vnitřního vzduchu. Plastické hmoty nebo různá aditiva se používají na tepelné izolace, fasádní materiály, nátěry, laky, na vybavení interiérů, jako jsou podlahové krytiny, obklady stropů a stěn apod. Organické látky se uvolňují z nábytku, koberců, dveří, samozřejmě ze zařízení, která jsou v interiéru jako jsou počítače, tiskárny atd.. V této souvislosti se hovoří o takzvaném Syndromu nemocných budov (SBS - Sick Building Syndrom), kdy se člověk cítí špatně, je unavený, špatně se soustředí, je nevýkonný.

 

- Kvalita vzduchu pro ventilační účely se posuzuje právě z hlediska obsahu těkavých organických látek, které se uvolňují z materiálů vybavení interiérů budov a také vznikají vlivem metabolické činnosti živých organizmů.

- Dalším kritériem je obsah oxidu uhličitého — CO₂ ve vzduchu.

Koncentrace CO₂ ve vzduchu je vhodným indikátorem toho, nakolik je vzduch ve vnitřních prostorách vydýchaný a velmi dobře koresponduje s počtem lidí pobývajících v těchto uzavřených prostorách. Nabízí se tedy možnost ventilace na základě spojitého měření koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu.

- Složení vzduchu zemské atmosféry vyjádřené v procentech je zhruba následující: 78 % dusíku, 21 % kyslíku, 0,4 % vodních par, 0,04 % kysličníku uhličitého, zbytek tvoří vzácné plyny a další složky. Oxid uhličitý je tedy přirozenou plynnou součástí zemské atmosféry. Koncentrace CO₂ v přírodě je okolo 0,04 % neboli 400 ppm (což je obvyklejší vyjádření pro objemový podíl CO₂ v miliónu jednotek vzduchu; ppm — akronym z angličtiny parts-per-million). Vyšší koncentrace CO₂ ve venkovním prostředí se vyskytují v okolí dopravních tepen s vysokým provozem, v okolí průmyslových zón, spaloven apod.

- Procesem dýchání dochází ke změně vdechnutého kyslíku na oxid uhličitý, vydechnutý vzduch dospělého člověka obsahuje průměrně okolo 35 000 až 50 000 ppm CO₂ (cca 100x vyšší koncentrace než ve venkovním vzduchu). Bez odpovídající ventilace pak logicky dochází v uzavřených prostorách k nárůstu koncentrace CO₂. Hodnota koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu je tedy možné považovat za důležitý ukazatel kvality vzduchu v uzavřených prostorách.

 

- Přestože je oxid uhličitý neviditelný a bez zápachu, je jeho zvýšená úroveň zřejmá, protože dochází k únavě a k poklesu schopnosti koncentrace. Zejména v prostorách s větším množstvím lidí, jako jsou například školy, kanceláře, divadla, zdravotnická zařízení, je negativní dopad zvýšené koncentrace CO₂ ve vzduchu velmi patrný.

- Koncentrace CO₂ do 5000 ppm nepředstavují vážné nebezpečí pro lidské zdraví. Ovšem podle výzkumů dochází při zvýšené koncentraci CO₂ k ospalosti, letargii, únavě a poklesu schopnosti koncentrace a k nepříjemnému pocitu z vydýchaného vzduchu. Koncentrace CO₂ se používá jako indikátor vydýchanosti vzduchu,

- Zvýšená koncentrace CO₂ není sama o sobě příliš nebezpečná (pod cca 5000 ppm). Ovšem zvýšená koncentrace CO₂ automaticky znamená i zvýšenou koncentraci ostatních škodlivých látek jako jsou už zmíněné těkavé organické látky a mikrobiologické znečištění.

- Doporučená koncentrace CO₂ ve vzduchu by měla být udržována pod hodnotou 1000 ppm. (Dle doporučení amerického svazu odborníků na ventilaci budov ASHRAE -American Society of Heating, Refrigerating and Air-Conditioning Engineers.)

Příklady koncentrace CO₂:
350—450 ppm — venkovní úroveň, čerstvý vzduch
450—1000 ppm — dobrá úroveň, doporučená úroveň CO₂ ve vnitřních prostorách
1000-2000 ppm — pocit horšího vzduchu
2000-5000 ppm — možné bolesti hlavy, nižší schopnost koncentrace, snížená pozornost, pocit těžkého vzduchu, zvýšený tep, pocit nevolnosti
> 5000 ppm — možnost poškození zdraví z nedostatku kyslíku, nebezpečí trvalého poškození mozku, nebezpečí upadnutí do mdlob, případně ohrožení života.

 

 

- Principy fungování klasické ventilace

Mnoho ventilačních systémů pracuje na základě časového řízení, to znamená, že je ventilace nastavena na určitý konstantní výkon. Jedná se o větrání s výměnou daného množství kubických metrů vzduchu na jednoho člověka za hodinu, nezávisle na aktuálním počtu lidí ve ventilovaném prostoru. Jednoduše řečeno: v některých případech se větrá nedostatečně, a naopak jindy se ventiluje, i když to není vůbec potřeba. Z energetického a ekonomického hlediska jde o velmi neúsporné řešení. Ventilační systémy navíc mohou využívat z důvodů energetických úspor tzv. recirkulaci, kdy značná část vnitřního vzduchu se mísí s venkovním a ten se pak dohřívá nebo ochlazuje. Výsledkem je nedostatečná kvalita vnitřního vzduchu.

 

- Jak tedy ventilovat?

Současné technologie dovolují snadno a relativně levně trvale měřit koncentraci CO₂ ve vzduchu a na základě získaných hodnot pak řídit ventilační systémy tak, aby byla zajištěna dobrá kvalita vzduchu a současně byla minimalizována energetická náročnost. Ventilační systémy tedy mohou využívat naměřené hodnoty koncentrace CO₂ pro spojité řízení svého výkonu a tak udržovat vnitřní koncentraci CO₂ na požadované maximální hodnotě nebo pod ní. Takovéto systémy jsou obzvlášť užitečné pro prostory s proměnným počtem lidí. Výkon ventilace se pak průběžně mění v závislosti na počtu lidí, kteří se nacházejí ve větraném prostoru a současně je optimalizována spotřeba energie, která je potřeba na vytápění, ventilaci aklimatizaci budov.

 

Pro řízení ventilačních systémů jsme vyvinuly novou řadu čidel kvality vzduchu. Dominantní je čidlo CO₂, které je použitelné ve většině případů řízení ventilace jako jsou rodinné domy, nízkoenergetické domy, pasivní domy, kanceláře, obchodní centra, kina divadla a podobně.

Pří vývoji čidel jsme věnovali pozornost nejen vlastním technickým parametrům čidel, ale i vzhledu čidel, která jsou určena pro montáž do interiéru. Vědomi si důležitosti designu jsme zahájili spolupráci s předním designérským studiem, které pro nás vypracovalo design nové řady čidel kvality vnitřního vzduchu.

 

Design čidla zohledňuje základní charakteristiky tohoto výrobku, jako jsou podstata jeho funkce, technologie použité při jeho výrobě, ale také estetické požadavky na tvorbu současných interiérů, kde je čidlo jedním z detailů dotvářejících hodnotu konkrétního prostoru.

V dnešní době, kdy má většina bytových či nebytových prostor již určen architektem nebo uživatelem svůj osobitý styl, jsme se snažili vtisknout tvaru vzduchového čidla nekonfliktní siluetu, která nebude v interiéru, v němž je nainstalováno, zásadním způsobem poutat pozornost, bude z ní však na první pohled patrné, že se jedná o zařízení pracující se vzduchem, které je vybaveno tou nejmodernější technologii a svojí funkcí přispívá ke zvyšováni kvality našeho života.