Kudy tekla Vltava v době našich praprababiček? Jak vzniklo Jižní
Město? Jak se proměnil Karlín od Sametové revoluce? A co se změnilo ve
vaší čtvrti? To vše se dozvíte na nové interaktivní výstavě Dvě Prahy:
Město z ptačí perspektivy v Centru architektury a městského plánování
(CAMP). Výstava ukazuje prostřednictvím plánů a leteckých snímků vývoj
hlavního města za posledních dvě stě let. Od 3. do 29. března 2020 se
může každý proměnit v průzkumníka své pražské čtvrti a navštívit ji
v letech od počátku 19. století do současnosti.
Nejstarší mapa na výstavě pochází z roku 1816 a nejnovější z roku
2019, návštěvníci tak mohou snadno zjistit, jak vypadala jejich čtvrť v
minulém či dokonce předminulém století. Praha za posledních 200 let
vyrostla ze 155 000 na 1 309 000 obyvatel a svou rozlohou se zvětšila z
800 hektarů v plochu o celkových 49 605 hektarech. Jen za posledních 100
let se tak počet jejich obyvatel více než zdvojnásobil. Znatelně jdou
vidět rozdíly například na srovnání map z počátku 19. století s těmi
nejnovějšími, které prokazují pozdější rozvoj průmyslových předměstí
jako Karlín, Smíchov, Libeň či vznik Malešicko-hostivařské průmyslové
oblasti a řady sídlišť.
Návštěvníci mohou prozkoumat třeba místa, která podlehla bombardování
amerických letounů v únoru roku 1945. Nálety amerických vzdušných sil
bylo zasaženo přes 2500 pražských domů, včetně území Palackého mostu,
Palackého náměstí, Karlova náměstí nebo Vinohradské třídy. Srovnáním map
z roku 1945 a 1975 tak každý zjistí, jak se město s tragédií
vyrovnávalo, jakým způsobem později rostlo a jak se dostavěl například
Emauzský klášter nebo zmíněné Karlovo náměstí. Sledovat lze také
dramatickou proměnu území dnešního Karlína. Kromě proměny charakteru
Rohanského ostrova ukazují mapy také posun a výraznou regulaci koryta
Vltavy, která se zde kdysi rozlévala hned od několika nepravidelných
zátok. „Uhlazené koryto Vltavy dnes paradoxně vnímáme jako neměnné,
jako něco, co takto vypadalo vždycky. Když se ale podíváme na staré
mapy, jasně uvidíme, jak si v minulosti řeka divoce razila cestu, kudy
sama uznala za vhodné nebo možné a jak výrazně bylo koryto později
regulováno. Krásně je také vidět, jak se měnily pozemky jednotlivých
čtvrtí třeba mezi Holešovicemi a Karlínem,“ popisuje historička architektury Martina Koukalová z Institutu plánování a rozvoje hlavního měst Prahy.
Výstavu doplní také doprovodný program. 3. a 11. března proběhne
přednáška s názvem Vývoj Prahy na mapách, na které historička
architektury Martina Koukalová z archivu Institutu plánování a rozvoje
hlavního města Praha vysvětlí nejen, jak jednotlivé urbanistické plány a
letecký snímky vznikaly, ale ukáže také konkrétní místa, kde se Praha
nejvíce proměnila.
Data pro instalaci poskytla Sekce prostorových informací IPR Praha.
tisková zpráva
Myslím, že tvrzení "Počet a rozmístění parkovacích stání bude řešeno s ohledem na místní podmínky a potřeby." je nesplnitelný slib.…
Studie proveditelnosti je nezávazný dokument typu "slibem nezarmoutíš" a už vůbec se v něm nemluví o termínech. Železniční most je…
Tak doufám, že tímto projektem je zachráněn ikonický železniční most pod Vyšehradem - dvakrát za sebou vyhlášená kulturní a technická…
Tak tedy doufám, že tímto projektem je zachráněna (dvakrát za sebou vyhlášená) ikonická kulturní a technická památka - železniční most…
Za zbourání a přesunutí kulturní památky a zničení panoramatu s Vyšehradem chráněným Unescem, by SŽ měla být potrestána.