Dvousté narozeniny slaví Národní muzeum rekonstrukcí hlavní budovy

(ČTK) – Národní muzeum, největší instituce svého druhu v ČR, během dvou století své existence nejen shromaždovalo sbírkové předměty, ale výrazně se zasloužilo i o vzdělávání českého národa. Pod jeho majestátním sídlem na horním konci pražského Václavského náměstí, otevřeným v květnu 1891, také procházely moderní dějiny. Ke stoletému výročí vzniku Československa se novorenesanční budova 27. října po více než sedmi letech znovu otevře návštěvníkům.

Někdejší Vlastenecké muzeum v Čechách vzniklo před dvěma staletími z iniciativy několika významných příslušníků české šlechty, zejména hraběte Kašpara ze Šternberka, nejvyššího purkrabího hraběte Františka Antonína Kolovrata a hraběte Prokopa Hartmana. Zpočátku mělo charakter soukromých neveřejných sbírek s hlavním zaměřením na přírodovědu. Jeho prvním sídlem byl Šternberský palác na Hradčanech, v půli 40. let 19. století se muzeum přestěhovalo do Nostického paláce Na Příkopech.

Skutečně reprezentativního sídla se Muzea Království českého dočkalo až o půl století později. Novorenesanční palác s pozlacenou kopulí, nepřehlédnutelnou například z Letné, vyrostl nedaleko zbořené Nové Koňské brány v místech, kde do roku 1875 stály novoměstské hradby. Při pohledu na dnešní umístění muzea mezi dvěma směry rušné magistrály si lze jen těžko představit, že stavba původně sídlila uprostřed klidného parku, který volně navazoval na někdejší Koňský trh.

Součástí muzejní rampy měl být i chystaný pomník knížete Václava, s tím ale nesouhlasil autor sochy Josef Václav Myslbek a architekt Josef Schulz nakonec prohrál, jezdecká socha stojí o několik metrů níže na náměstí. Schulzův výtvor, inspirovaný i budovou Nové Ermitáže v Petrohradě, je ale přesto na uměleckou výzdobu bohatý. Podíleli se na ní přední umělci včetně Myslbeka nebo jeho kolegů Jana Štursy a Ladislava Šalouna, malíři Václav Brožík, Vojtěch Hynais či Julius Mařák.

Ani velkolepá výzdoba exteriéru i interiéru – působivý je zejména Panteon se sochami a malbami připomínajícími českou minulost, který byl Schulzovým trumfem v soutěži – ale nepřiměla veřejnost, aby si budovu ihned oblíbila. Výhrady měly přitom sami muzejníci, pro které stavba vznikla. Projekt totiž téměř nepočítal s depozitáři, kromě výstavních prostor a kanceláří se v něm našlo jen skladiště pro 300.000 svazků a nepříliš velký sklad pro sbírky minerálů a nerostů.

Zmíněné nedostatky se ukázaly i při ostrém provozu, ostatně velikostí nestačila ani neznámějšímu exponátu, kostře plejtváka myšoka. Velryba, která se veřejnosti představila roku 1893, totiž byla příliš dlouhá a museli ji před vystavením zkrátit o několik ocasních obratlů. Vzhledu nového muzejního paláce navíc škodil i tehdy všudypřítomný kouř z kamen a továren. „Půjde-li to tak dál, bude za pět let vypadat jak uvnitř komín a sbírky v něm jako prasata venkovského udění,“ posteskl si Jan Neruda.

Spisovatelova chmurná předpověď se sice nenaplnila (fasáda Národního muzea nicméně dlouhá léta trpěla zplodinami a až nynější rekonstrukce ji odhalila v celé světlé kráse a muzeum dnes září nad Václavským náměstím), vedení instituce se ale brzy začalo zabývat myšlenkami na rozšíření. Krátce před první světovou válkou se objevily plány na přístavbu, jež měla vyrůst na místě Čelakovského sadů. Projekt se však realizace nedočkal, stejně jako několik dalších.

Na další prostory v bezprostředním sousedství si muselo muzeum počkat až do roku 2006, kdy získalo budovu někdejšího Federálního shromáždění. O pět let později začaly přípravy na rekonstrukci, když 7. července 2011 opustili historickou budovu poslední návštěvníci a začalo stěhování sbírek – s výjimkou kostry plejtváka, žirafy a slona, kteří zůstali na místě celou dobu oprav, které začaly po několika zdrženích až v roce 2015. Práce mají být úplně hotové příští rok.


Doplněno Stavbaweb:
Autorem projektu rekonstrukce je Sdružení Národní muzeum, složené z firem VPÚ DECO Praha, a. s., a SUDOP Praha, a. s., hlavním architektem projektu je Ing. arch. Zdeněk Žilka, hlavní inženýři projektu jsou Ing. Vladimír Pospíšil a Ing. Milan Kubeš.

____

Historická budova Národního muzea se po rekonstrukci částečně otevře veřejnosti
Historická budova Národního muzea bude po generální rekonstrukci, která trvala 42 měsíců, opět otevřena pro veřejnost. Počínaje nedělí 28. října 2018 budou mít návštěvníci možnost nahlédnout do zrekonstruovaného interiéru muzea a navštívit Česko-slovenskou / Slovensko-českou výstavu a výstavu 2 × 100.

Generální rekonstrukce Národního muzea
Ačkoliv se provolání o založení Národního muzea uskutečnilo již roku 1818, teprve na konci století se podařilo vybudovat skutečně důstojné a reprezentativní sídlo na horním konci Václavského náměstí. Podle projektů Josefa Schulze byl tedy až v letech 1885–1891 za částku přibližně dvou milionů zlatých vybudován na náklady českého sněmu jedinečný palác, který se stal dominantou Václavského náměstí a jednou z největších a nejvýznamnějších staveb v Praze. Expozice muzea se pak budovaly mnoho dalších let. Od svého postavení nebyla budova více jak 120 let významněji opravována, naopak stále více chátrala a poškodily ji též dva vojenské útoky v letech 1945 a 1968. V roce 2011 musela být z bezpečnostních důvodů pro návštěvníky uzavřena. Po zásazích do hotového projektu a průtazích s výběrovým řízením mohla být rekonstrukce konečně v dubnu 2015 zahájena.

Vzhledem k havarijnímu stavu budovy se musela provést generální rekonstrukce celého objektu. Restaurováno bylo 495 velkorozměrných oken, 233 dveří, rozvedeno 1300 km nových kabelů, vybudováno 6 nových výtahů pro přepravu osob a 6 nákladních výtahů. Budova byla vybavena moderními technologickými systémy, zastřešeny byly obě muzejní dvorany a Historická budova byla propojena podzemní spojovací chodbou s vedlejší Novou budovou Národního muzea. Výstavní prostor se díky rekonstrukci rozšířil o zhruba 30% plochy.

Budova je národní kulturní památkou, a proto byl při její rekonstrukci kladen důraz na pečlivou památkovou podobu a restaurování do její podoby z roku 1891. To se týká nejen světlejšího odstínu fasády, ale také třeba navrácení původního malovaného zasklení stropu nad hlavním schodištěm, které bylo zničeno a po mnoho let nahrazeno obyčejnými skleněnými a plexisklovými tabulemi, detailů panteonu nebo navrácení vlajkových stožárů k fontáně muzea. Restaurátorské práce probíhaly pod pečlivým dohledem odborníků z Národního památkového ústavu. Díky investici Hlavního města Prahy se zásadním způsobem změnilo a zrekonstruovalo i okolí Historické budovy, které bude Národní muzeum též používat pro pořádání kulturních akcí a exteriérových výstav.

Stavba byla začátkem října 2018 zkolaudována pro zkušební provoz. Do února 2019 pak zbývají dokončit interiéry některých výstavních sálů, povrchy obou zastřešených dvoran a provést provozní zkoušky technologií. Zahájena bude také instalace stálých expozic, z nichž většina bude pro návštěvníky otevřena na podzim roku 2019. Během téhož roku budou zpřístupňovány další sály dočasnými výstavami, jako například výstavou Velcí čeští skladatelé. Náklady na rekonstrukci činí 1 795 334 935 Kč včetně DPH.

„Rekonstrukce Historické budovy je jednou z největších a nejsložitějších rekonstrukcí v historii České republiky jak svou velikostí, tak rozsahem prací. Jsem velice rád, že se nám podařilo v rekordním čase 42 měsíců splnit slib a budovu uvést do zkušebního provozu u příležitosti oslav 100 let od vzniku Československa a 200 let od založení Národního muzea. Práce ještě ovšem nekončí, v příštím roce uvedeme budovu do řádného provozu a vedle výstav otevřeme i stálé expozice, včetně přírodovědeckých s proslulou velrybou – Plejtvákem myšokem,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava
K 100. výročí od vzniku Československa je připravena výstava, která na více jak 1000 m² mapuje nejen všechny klíčové okamžiky bouřlivého 20. století v Československu, ale i konkrétní osudy tehdejších obyčejných lidí a jejich životů. Poprvé v České republice bude možno vidět pohromadě soubor originálních dokumentů, které osudově ovlivnily naše dějiny – Pittsburskou dohodu, která položila základy soužití Čechů a Slováků ve společném státě, Československé ratifikace mírových smluv z Versailles, Saint Germain a Trianonu, které umožnily vznik společného státu, a Mnichovskou dohodu, Vídeňskou arbitráž a tzv. Deklaraci Hácha – Hitler, které naopak existenci společného státu ukončily. Na výstavě však bude možné obdivovat i dalších téměř 1200 zajímavých exponátů. Součástí výstavy je i jedna z největších existujících vlajek České republiky, která byla nesena v pohřebním průvodu prezidenta Václava Havla. Vlajka bude umístěna v jedné z nově vzniklých dvoran muzea. Tato výstava je společným dílem Národního muzea a Slovenského národného múzea.

„Vyvrcholením spoločných osláv 100. výročia vzniku československého štátu je otvorenie spoločnej výstavy dvoch národných múzeí Slovenskej republiky a Českej republiky. Výstava na Bratislavskom hrade mala veľký úspech a v priebehu niekoľkých mesiacov ju videlo vyše 75 tisíc návštevníkov. Verím, že rovnaký záujem vyvolá aj na svojom novom mieste. Rovnako je symbolické aj miesto otvorenie, historická budova českého Národného múzea, ktoré leží na historickom mieste českých a československých dejín. Ako generálny riaditeľ Slovenského národného múzea gratulujem k jej obnove a otvoreniu,“ dodává generální ředitel Slovenského národného múzea Branislav Panis.

Výstava 2 × 100
Ke svému 200. výročí a znovuotevření Historické budovy připravilo Národní muzeum unikátní trezorovou výstavu, na které představí 200 svých nejvzácnějších a nejzajímavějších exponátů. Takovýto unikátní soubor ještě nikdy nebyl v České republice vystaven, čemuž odpovídají i bezpečnostní opatření. Výstava však neukazuje pouze jedinečné předměty, ale vypráví i dobrodružný příběh 200 let existence instituce, která zažila monarchii, demokracii i totalitu, pamatuje čtyři císaře, jedenáct prezidentů a stále objektivně uchovává dědictví minulosti i současnosti pro budoucí generace.

Zahájení provozu Národního muzea
Provoz Historické budovy Národního muzea bude slavnostně zahájen dne 27. 10. 2018 v 16.00 hodin v Panteonu Národního muzea za účasti nejvyšších ústavních činitelů České republiky a zahraničních hostů. V rámci zahájení bude v premiéře uvedena Sinfonietta MONUMENTA BOHEMICA autora Aleše Březiny v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Přímý přenos ze slavnostního zahájení zprostředkuje Česká televize na programu ČT24 a Český rozhlas na stanici Vltava.
Ve 20.00 a ve 21.00 hodin bude na fasádu Národního muzea promítnut jedinečný videomapping s názvem SVĚDEK DĚJIN, který divákům připomene klíčové události naší historie, kterým budova Národního muzea od svého postavení přihlížela. Otevření Národního muzea je součástí Národních oslav 100 let republiky.
Budova bude pro návštěvníky otevřena 28. října 2018 od 10.00 hodin.
Zpřístupněny budou Česko-slovenská / Slovenko-česká výstava a výstava 2×100 a opravené historické interiéry budovy v přízemí a prvním patře, včetně zasedací síně Společnosti Národního muzea a Historické ředitelny.

Otevírací doba pro veřejnost:
Pondělí: 10.00–18.00  Úterý: 11.00–20.00  Středa: 11.00–20.00  Čtvrtek: 11.00–20.00  Pátek: 10.00–18.00  Sobota: 10.00–19.00  Neděle: 10.00–19.00  Úterý, středa a čtvrtek v čase 9.00–11.00 je vstup vyhrazen pouze pro předem rezervované školní skupiny.

Vstup do Historické budovy je do konce roku zdarma.
www.nm.cz
 
Tisková zpráva k zahájení návštěvnického provozu Historické budovy Národního muzea


Související články:
Národní muzeum bude v sobotu otevřené pro návštěvníky  17.5.2018
ÚOHS zrušil architektonickou soutěž Národního muzea  7.6.2017
Architektonická soutěž na expozice v Národním muzeu  30.7.2015
Národní muzeum hledá architekty pro své nové výstavy na sezónu 2015/2016!  27.4.2015
Rekonstrukce Národního muzea má od ÚOHS zelenou  9.4.2015
ÚOHS: Národní muzeum nesmí zatím uzavřít smlouvu na rekonstrukci  8.1.2014
Historickou budovu muzea chce rekonstruovat sedm uchazečů 19.11.2013
Asociace (ASORKD) napadá výběrové řízení na rekonstrukci Národního muzea  10.5.2013
Přípravná fáze rekonstrukce Národního muzea je dokončena 9.1.2013
Architekti očekávají soutěž na expozice Národního muzea 25.7.2011
Historická budova Národního muzea se uzavřela kvůli rekonstrukci 11.7.2011
Budova Federálního shromáždění je unikátní kulturní památkou 7.3.2011
Oprava Národního muzea za čtyři miliardy začne příští rok 23.6.2010
Národní muzeum zpřístupňuje budovu bývalého Federálního shromáždění 14.8.2009
Národní muzeum hledá projektanta rekonstrukce historické budovy 25.6.2009
Budova Federálního shromáždění sloužila politikům i burziánům 14.5.2009