Přednáška se uskuteční přes Zoom na tomto odkazu. Meeting ID: 976 5794 5084 .
Architektury přírody
Se sílícími otázkami okolo klimatických změn a působení člověka v přírodě jsme se rozhodli zaměřit přednáškový cyklus v roce 2020 na související témata. Koncepci a výběr přednášejících připravil pro galerii VI PER filosof Lukáš Likavčan. V rámci cyklu s názvem Architektury přírody se uskuteční tři večery s příspěvky současných teoretiků architektury, pro něž Likavčan vybral jednotné téma: Jak do konstruování přírody promlouvá architektura. Půda. Voda. Vzduch.
Náměstí Slovenského národního povstání v Bratislavě bylo v minulosti místem konání nespočtu protestních i zábavních akcí. V roce 2013 slovenská umělkyně Ilona Németh zahalila jeho prostranství do husté mlhy, čímž dala vzniknout dříve nepoznané změně atmosféry tohoto místa, a to jak doslova, ve fyzickém smyslu, tak i přeneseně, ve smyslu psychologickém. Koneckonců, změna klimatu získává v naší současné situaci také dvojí význam: může odkazovat na změnu kolektivního ideologického či mentálního nastavení stejně tak jako na geofyzikální drama, kterým prochází celá naše planeta. Otevřenou otázkou zůstává, jak pojímat tyto změny v atmosféře jakožto následky záměrných či náhodných zásahů mimo jiné ve sféře designu a architektury. Jakým způsobem architektura usměrňuje teplotu, náladu či ambientnost, samotnou politiku atmosféry? Dokáže se dotknout onoho nejprchavějšího živlu přirozené architektury, tedy vzduchu?
V tomto rozhovoru se k nám připojí Elise Misao Hunchuck, která v současnosti vyučuje v ateliéru ADS7 na Královské vysoké škole umění (RCA) v Londýně. Objasní nám jak svůj přístup ke vzájemným vztahům mezi architekturou a atmosférou, tak i pozici svých kolegů a studentů. Návrhy ateliéru ADS7 vyjadřují nebojácné chápání současné situace, díky němuž lze věřit, že „něco je skutečně ve vzduchu“: konkrétně tedy změna atmosféry na poli navrhování zastavěného prostředí.
Elise Misao Hunchuck je berlínská badatelka, editorka a pedagožka, která vystudovala krajinnou architekturu, filozofii a geografii. Její mezioborový výzkum, který ji zavedl do Kanady, Japonska, Číny, Evropy, Ruska či Ukrajiny, zahrnuje metody založené na mapách, fotografiích i textech, díky nimž dokumentuje, zkoumá a archivuje vztahy mezi materiály, zdroji, infrastrukturami, přírodními procesy, lidmi i více-než-lidmi. Je profesorkou na londýnské Bartlett School of Architecture, vyučuje i na zdejší RCA či na Torontské univerzitě, a je členkou redakční rady časopisu Scapegoat.
Lukáš Likavčan se věnuje filosofii technologií, politické ekologii a teorii médií. Je studentem doktorského programu na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval několik zahraničních stipendií, mj. na Strelka Institutu v Moskvě a na Polytechnic University v Honkongu. Pravidelně publikuje v ČR i v zahraničí, jako editor se podílel na přípravě knihy Mysl v terénu: Filosofický realismus v 21. století (AVU, Praha 2018), nedávno vydal knihu Introduction to Comparative Planetology (Strelka, Moscow 2019). Působí jako pedagog na FAMU a kurátor prostoru Display.
podle podkladů pořadatele
Petr Vybrali jsme ho hlavně kvůli lepší tepelné izolaci – v zimě je u oken znatelně tepleji a v létě…
Je fajn vidět, že společnost HELUZ IZOS nabízí nejen širokou škálu izolačního zasklení, ale také nástroje, které usnadňují výběr —…
Zajímavé zjištění, že tohle patří pod Heluz. To by mě nenapadlo.
Taková záruka je úplně jiná liga. 149 let? To už je skoro jako věčnost! 😎
Kdo by nechtěl mít na barák doživotní záruku? A ještě k tomu celou hrubou stavbu, to už je level, co…