Projekt Enterprise Office Center pochází z ateliéru
Vladimíra Krátkého, který měl vytvořit nadčasovou stavbu tak, aby se stala
přirozenou součástí veřejného prostoru. Její křivku rytmizují řady oken a
parapetů. Enterprise je prvním kancelářským objektem v Praze, jejíž okna
splňují parametry kladené na pasivní budovy.
Tato administrativní budova získala certifikát BREEAM Excellent. Promyšlené
technologie zaručují až 25% úsporu energií ve srovnání s podobnými objekty. Porota
veletrhu realit a investičních příležitostí MIPIM 2016 zařadila tuto novou
pražskou dominantu mezi TOP 100 nejlepších administrativních staveb světa – probojovala
se tak do semifinále developerské a architektonické soutěže MIPIM Awards v
konkurenci více než 230 projektů z celého světa. „Pro nás je Enterprise Office
Center projekt snů. Až do pěti stupňů Celsia bude tato budova energeticky
soběstačná, protože veškeré energie na vytápění zajistí teplo, které sama
produkuje. K úsporám energií přispívá také efektivní systém venkovního stínění
nebo chladicí trámy,“ uvádí Tomáš Velemínský, jednatel společnosti Erste Group
Immorent ČR. V garážích jsou připraveny zásuvky pro dobíjení elektromobilů a
zaměstnancům-cyklistům je k dispozici úschovna kol se sprchami a skříňkami. Prosklené
atrium je spolu s kavárnou a zahradou přístupné veřejnosti a poslouží také jako
galerie a kulturní prostor.
Výjimečný projekt
Pro vytvoření prostorového a uživatelského konceptu bylo zpracováno asi 15
variant návrhu, ale ve chvíli, kdy architekt Krátký předložil projekt se
zakřivením hlavní fasády, bylo jasno během chvíle. Právě tento tvar a proporce investor
hledal. „Enterprise je originál, který se nedá okopírovat. Důraz na design a
urbanistický kontext byl pro nás důležitý,“ říká Tomáš Velemínský.
„Návrh vznikal v několika fázích. První skici a úvahy se datují už k roku
2008, v letech2009 – 2010 jsme začali projektovat vážně. Na jaře roku 2015
vypukla spolu se stavbou závěrečná fáze prováděcího projektu,“ upřesňuje
architekt Krátký a dodává: „Tvar budovy vznikl dlouhým vývojem. Kouzlo konvexní
křivky jsem zachytil například v jedné z ulic na pražském Novém Městě.
V zásadě dům přináleží především k fenoménu ulice 5. května, nižší část
dotváří prostor ulice Pikrtova. Z dálkových pohledů Enterprise vytváří přechod
mezi starší zástavbou Pankráce a Nuslí a výškovým jádrem pankrácké pláně.“
Urbanistické a
dispoziční řešení
Koncepce administrativního centra vycházela především z charakteru území: respektuje
stávající princip zástavby a akcentuje dominantní pozici při městské dopravní
tepně. Nová budova tvoří integrální součást rozvojové oblasti, která by měla
být v budoucnu napojena na dvě trasy metra. Cílem projektu je, aby se potvrdila
identita místa a zároveň provázala dvě rozvojová území, na východ i na západ od
pozemku. Tomu odpovídá i kompoziční schéma stavby: dvanáctipodlažní hmota kopíruje
stopu ulice 5. května, sedmipodlažní křídlo podporuje uliční čáru v ulici
Pikrtově, kde výškově navazuje na sousední objekt Gemini. Budovu tedy tvoří monoblok
rozdělený do dvou různě vysokých křídel, s kancelářskými plochami v nadzemních
podlažích. V přízemí je doplňují obchod a kantýna, garáže a technické
zázemí. V suterénech jsou umístěny parkingy, strojovny a sklady, na střeše technologická
zařízení a venkovní aparatury. Podzemní parkoviště s kapacitou 403 stání je
samostatně přístupné rampou z ulice 5. května, kde je i hlavní zásobovací
přístup do budovy. Další příjezd je z ulice Pikrtovy. Do objektu se vstupuje z ulice
Na Pankráci přes nově vzniklou vnitřní ulici Gemini (tudy je přístup ze stanice
Pankrác trasy C metra). Zaměstnanci prochází třemi oddělenými komunikačními
jádry s výtahy. Vnitřní dvůr architekt navrhnul jako malý park s vodní plochou.
Půdorys budovy silně ovlivnila regulační omezení, týkající se zejména
světelných podmínek sousedních bytových objektů.
Obvodový plášť
Fasáda vyššího křídla akcentuje dynamiku uliční strany objektu křivkovými
pásy parapetů s předsazenými římsami a integrovanými kryty žaluzií, které
jakoby naznačují směr pohybu na magistrále. Fasáda do Pikrtovy ulice má rovněž
lehký obvodový plášť s prosklením, okna stíní horizontální venkovní
žaluzie. Plné plochy byly opatřeny krytými bondovými deskami. Jednotlivá patra oddělují
profily předsazených říms zakotvených do železobetonové konstrukce. Okna v
rámovém hliníkovém systému Wicona jsou v kombinaci prosklených pevných formátů
a plných otvíravých křídel. Svislé sloupky okenních rámů jsou kryty v
pravidelném rytmu 135 cm masivním hliníkovým profilem s integrovanými vodicími
lištami žaluzií.
V přízemí je rastrový fasádní systém s izolačním dvojsklem, plné plochy
byly obloženy sklocementovými deskami stejně jako vstupní stěna a část suterénu
vystupující nad terén a přecházející do opěrné zdi. Venkovní sloupy v přízemí jsou pohledového
betonu. Střešní technologická zařízení byla opláštěna horizontálními kovovými
lamelami.
Nad prostorem haly je umístěn páteřní betonový nosník uložený na betonovou
konstrukci stavby, který slouží jako nosič těles osvětlení a technologií včetně
dešťových žlabů pro centrální část prostoru. Kromě toho na něj byly uloženy vyspádované
ocelové krokve, na nichž leží zasklívací systém a vlastní zasklení izolačním
trojsklem s vysokým reflexním faktorem (AGC).
Jižní prosklená fasáda haly je konstruována jako rastrový systém Schüco
doplněný skleněnými horizontálními slunolamy. Pro zajištění optimální pohody
prostředí je prostor haly opatřen vyspělými technologiemi vzduchotechniky,
topení a chlazení.
Hana Vinšová
Foto: Filip Šlapal
Budova Enterprise
Office Center byla publikována v časopisech STAVBA 2/2016 a STAVITEL
5/2016
Enterprise Office Center
Developer: Erste Group Immorent ČR
Autoři: Ing. arch. Vladimír Krátký, spolupráce Ing. arch. Josef Pfeifer, Ing.
arch. Ivan Šmejc, Ing. arch. Matúš Sceranka
– Fabionn s.r.o, Ing. Zora Šlapánková, Ing. Marek Vávra
Dodavatel: STRABAG, a.s.
Celková plocha: 31 691 m2
Kancelářské plochy: 29 069 m2
Environmentální aspekty budovy: certifikace BREEAM EXCELLENT
RECENZE
Kancelářská budova Enterprise
Jiří Tourek
Nová kancelářská budova
vyplnila prázdné místo mezi existující městskou tkání v okolí metra
Pankrác a dálnicí (maskovanou jako ulice 5. května). Toto umístění se projevilo
i v rozčlenění stavby na dvě tělesa, se vstupním foyer v místě jejich
spoje. Větší a delší těleso je prohnuté a poněkud kopíruje ohyb dálnice. Tuto
část přivrácenou k silnici budou nejčastěji vnímat řidiči a prohnutý tvar
tak přesvědčivě vyjadřuje dynamiku pohybu vozem. Tato exprese pohybu a
rychlosti poněkud připomíná Mendelsohnův obchodní dům Schocken v Chemnitz
a ve Stuttgartu či jeho dům Columbus v Berlíně a další obchodní paláce
německého expresionismu. Ty svým prohnutým průčelím a zdůrazněnou horizontalitou
chtěly projevovat radost z rychlého pohybu městem. Jejich prohnutí je však
vůči pozorovateli konvexní, tvoří totiž část městského bloku, prohnutí
Enterprise je v pohledu od dálnice konkávní, vprostřed ustupuje. I Enterprise
je členěna výraznými horizontálními, nápadně vystupujícími pásy („římsami“),
doplňují je vertikální, plasticky vyčnívající meziokenní pásky, které jsou vždy
kolmé na proměňující se křivku fasády a při sledování v pohybu tak mění úhel,
čímž celek průčelí oživují. Tyto prvky dohromady tvoří vyvážené spojení
horizontálního a vertikálního rozčlenění průčelí.
Jinak ale popisované křídlo
představuje solitér, ospravedlněný tím, že tvoří jakousi bariéru města proti
dálnici. Nespornou výhodou solitérní pozice této jedenáctipatrové části jsou
krásné výhledy na Prahu. Podél magistrály je – překvapivě – vidět celý Pražský
hrad!
Budova sama je, kromě
použitých trojitých skel, chráněna proti hluku z dálnice ještě skleněným
zvukolamem, jenž sahá až do úrovně třetího podlaží a umožňuje využít plochu
rozprostírající se až k budově jako venkovní terasu přízemní kavárny a
jídelny i jako přístupnou zahradu.
Druhá, menší a nižší část je
obdélná, přivrácená k městu a drží uliční linii s Pikrtovou ulicí,
kterou doplňuje a dotváří. Tato ulice však doslova vede odnikud nikam, ve svém
závěru se proměňuje v zatravněnou plochu a končí výjezdem z podzemních
garáží protější stavby. Ač se tedy podařilo vytvořit městský charakter a
rozšířit městsky utvářenou oblast, snaha vyznívá poněkud naprázdno. Navíc právě
ta část, která navazuje na stávající obytnou zástavbu ulice, stojí na pilířích
(z funkčního hlediska výhodně: nacházejí se tam parkovací místa vedle
vchodu), a tedy zdůrazňuje samostatnost a nezakotvenost tohoto rohu a tím
zároveň odstup od ostatní ulice. Členění průčelí je obdobné jako na větším,
prohnutém křídle, horizontální pásy však nevystupují do popředí před vertikální
meziokenní články, naopak jsou s nimi v jedné rovině, výraznější
barevnost vertikálních prvků pak překlápí rovnováhu poněkud ve prospěch vertikality.
Vhodněji tak rytmizují menší ulici, kde se divák pohybuje pomalu.
Vstup se nachází v této
části, není architektonicky příliš zdůrazněn, logicky se ale otevírá do uličky
mezi budovou Gemini A a B, tedy směrem, odkud od metra přichází nejvíce návštěvníků.
Bezpochyby nejvýraznější
částí interiéru celé budovy je nezvykle velkorysé vstupní foyer. Z ulice se do
něho vchází velmi tmavou přechodovou zónou, koridorem v hloubce téměř
celého uličního křídla. Je tak chráněné před ruchem venku pro případné společenské
akce, které se zde mohou konat. Vstupní hala je na to připravená, jedná se o
velký příjemný prostor trojúhelníkového tvaru, určený světlými betonovými
pilíři, vizuálně propojený skleněnou stěnou s parkovou úpravou venku.
Další stěny jsou bílé, částečně obložené dřevěnou dýhou. Prosklený je též
strop, tvořený konstrukcí z monolitického nosníku s ocelovými žebry na obě
strany.
Nejluxusnějším prvkem je zde
jistě bílá kamenná podlaha z vápence, dovezeného z Chorvatska. Spolu
s pilíři, které vymezují halu o výšce dvou podlaží, dodává celku
slavnostní charakter, který u vstupu do kancelářské budovy není právě obvyklý.
Pilíře, horizontální bílé prvky tohoto interiéru i výrazné prosklení, to vše
přispívá ke klasicky modernistickému, až snad puristickému vyznění této haly.
To vše ještě umocňuje krásný horizontální balkon vedoucí pod stropem podél
jedné celé strany, zakončený bílým v prostoru zavěšeným schodištěm, téměř
Le Corbusierovského ražení. Balkonem zintimněná stěna je připravena
k vystavování obrazů.
Žádné z křídel není
příliš hluboké, takže veškerá pracovní plocha open space patra má přímé
sluneční osvětlení. Jak již zmíněno, křídlo orientované směrem k dálnici
nabízí navíc velmi pěkný dálkový výhled na město. Díky tomu, že opláštění tvoří
trojité zasklení, má velmi dobré tepelně izolační i akustické vlastnosti. Tvoří
ho kombinace prosklených pevných oken a úzkých neprůhledných otvíratelných
křídel, každé pracovní místo podél vnějšího pláště tak lze individuálně
přirozeně větrat. Patra tvoří otevřený, nečleněný prostor, připravený k
flexibilnímu rozdělení nájemcům. Tomu odpovídá rytmus oken sladěný
s podhledy, jejichž pevná plocha vždy pasuje na okenní rám, dělicí příčky
tak lze umístit mezi úplně každým oknem. První nájemce, který již sídlí v horních
šesti patrech většího křídla, ihned dále rozčlenil plochu na menší sekce kvůli
klidu. Přesto již první zaměstnanec, s nímž jsem při návštěvě promluvil,
si postěžoval, že pokud tu mají víc jednání, je tu hluk a nemají klid. To je
zřejmě úděl všech produktivistických budov.
Závěrem ještě pár slov
k vnější barevnosti, tu tvoří tmavošedé části, světlé bílo-šedé
horizontální pásy a do třetice výrazné, zlatavě zbarvené vertikální prvky.
Ozývá se tu tak něco z nálady architektury 60. let, jakou například
nalezneme na jemných zlatých rámech oken hotelu Intercontinental v Praze
z let 1967–1974 nebo na černozlatě rámovaném prosklení dostavby Národního
shromáždění z let 1967–1974 (soutěž 1965–1966). Celku to dodává lehkost a
eleganci, zároveň ho to vzdaluje – ať již se to vnímá jako pozitivum či snad
nikoliv – strohé tradici českého neofunkcionalismu.
Publikováno v časopise Stavba č. 2/2016, str. 22
Myslím, že tvrzení "Počet a rozmístění parkovacích stání bude řešeno s ohledem na místní podmínky a potřeby." je nesplnitelný slib.…
Dobry den,mate prosim jeste v nabidce ronde block? Dekuji Sindelarova
Studie proveditelnosti je nezávazný dokument typu "slibem nezarmoutíš" a už vůbec se v něm nemluví o termínech. Železniční most je…
Tak doufám, že tímto projektem je zachráněn ikonický železniční most pod Vyšehradem - dvakrát za sebou vyhlášená kulturní a technická…
Tak tedy doufám, že tímto projektem je zachráněna (dvakrát za sebou vyhlášená) ikonická kulturní a technická památka - železniční most…