Praha 16. listopadu (ČTK) – Česká komora architektů (ČKA) se rozhodla udělit Poctu ČKA 2011 in memoriam architektu Karlu Pragerovi, který je autorem budovy Federálního shromáždění v Praze či Nové scény Národního divadla (ND). Komora Pragera označila jako "nejvýraznější osobnost české architektury 2. poloviny 20. století". Slavnostní ceremonie se bude konat na jaře příštího roku. ČTK o tom informovala mluvčí ČKA Markéta Pražanová.
Poctu komora každoročně uděluje významné osobnosti v oboru, která se zapsala do moderní historie české architektury. Pětičlenná odborná porota v letošním roce posuzovala celkem 17 nominovaných osobností. Ocenění nakonec náleží autorovi, jehož tvorba dodnes rozděluje laickou veřejnost na obdivovatele a odpůrce. V odborných kruzích mu ale náleží hlavně uznání. "ČKA je přesvědčena, že oceňuje architekta, který přes nepřízeň historické doby a všechny obtíže a dočasnost zájmů všedního dne po sobě zanechal nejen kvalitní a rozsáhlé, ale i vrcholně inspirativní a myšlenkově provokativní architektonické a urbanistické dílo," cituje rozhodnutí odborné poroty Pražanová. Pragerovy realizace podle architektů patří mezi ty nejodvážnější a nejzajímavější, které v Česku v 60. a 70. letech minulého století vznikly.
Karel Prager se narodil 1923 v Kroměříži. Absolvoval fakultu architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze a právě v české metropoli stojí jeho nejznámější stavby. Jednou z nejuznávanějších je bezesporu budova Výzkumného ústavu makromolekulární chemie na Břevnově, která byla v roce 2000 prohlášena za kulturní památku. Další jeho pražské realizace ale už tak jednoznačně přijímány nejsou, ať už jde o Novou scénu ND, Komerční banku na Smíchově ve tvaru komolého jehlanu či budovu někdejšího Federálního shromáždění, kterou ministerstvo kultury rovněž prohlásilo za kulturní památku.
Prager zemřel v nedožitých 78 letech 31. května 2001. Nedlouho před svou smrtí obdržel Cenu Obce architektů za celoživotní dílo.
Doplněno Stavbaweb:
Odůvodnění poroty naleznete na stránkách ČKA zde.











nádraží a okolí znám. Z výkresů bez jakéhokoliv kontextu, chybí sever, kde je řeka, nebo nějaká navazující ulice, nic, nic,nic.…
Izos podle mě řeší i tyhle věci docela dobře. Líbí se mi, že se nezaměřují jen na klasické zasklení, ale…
Investor si hlavně hlídá cenu. Dokud to nebude povinné, tak zvolí levnější variantu.
Palec nahoru za zachování a znovupoužití těch trámů.
Jak bych mohl sehnat právě tento díl, prosím? Je elektronická verze?