Čeští studenti získali jednu z pěti hlavních cen

Výzvou letošního ročníku bylo přeměnit reálnou industriální zónu v Saint-Denis ve Francii a navrhnout revitalizaci této oblasti. Nově navržená lokalita měla mít obytnou, vzdělávací i rekreační funkci a současně respektovat historii daného místa. To se podle ostatních soutěžících studentů povedlo právě vítěznému českému týmu z ČVUT, Jiřímu Petržílkovi a Kristýně Klůsové, kteří za svůj projekt získali v mezinárodním kole i cenu studentů. 

Letošní, již 16. ročník soutěže nabídl studentům poprvé možnost odborné porotě své návrhy osobně představit, v předchozích ročnících byly posuzovány architektonické návrhy bez účasti soutěžících. V národním kole získaly nejlepší ocenění týmy studentů z Fakulty stavební, katedry architektury ČVUT v Praze, jmenovitě Jiří Petrželka a Kristýna Klůsová. Na druhém místě se umístila Natálie Pěgřímková,  na třetím místě skončil tým Nikola Puchelová a Jan Krsek. Všechny tři týmy jsou nejen ze stejné fakulty, ale dokonce i ze stejného ateliéru, kde pracují pod vedením architektů Josefa Smoly, Ladislava Kalivody, Aleše Brotánka, Martina Starka, Jiřího Tencara a Jiřího Nováka.  

Každý z odevzdaných soutěžních projektů byl odměněn poukázkou v hodnotě 2 000 Kč na spotřební zboží a věcnou odměnou.

Ve velké konkurenci soutěžících z dalších 58 týmů z celého světa získal v mezinárodním finále celkové prvenství  tým studentů z Francie, na druhém místě se umístil španělský tým a na třetím místě skončili studenti z Mexika. Speciální cenu poroty pak obdržel tým z Jižní Afriky. Vítězné týmy si rozdělily 4 250 EUR. Studentskou cenu, tedy ocenění soutěžního návrhu od ostatních soutěžících, získal český tým ve složení Jiří Petržílka a Kristýna Klůsová.

Ing. Arch. Josef Smola dodává: „Ocenění je důvodem k velké, vskutku velké radosti a výsledkem dlouholeté pedagogické snahy a vývoje, našeho ateliéru, aby se studenti katedry architektury FSv ČVUT v Praze, sebevědomě prosadili nejen v domácí konkurenci, ale  i v globálním kontextu a současně posílili renomé fakulty. Soutěže se každoročně účastní stovka renomovaných univerzit z celého světa, s tisícovkou přihlášených prací do národních kol. Jirka s Týnou vyhráli české kolo a navíc získali i mimořádně cennou „studentskou cenu“ v kole mezinárodním. Cenu udělenou na základě demokratického hlasování šedesáti globálně nejlepších studentských týmů, které se většinově  shodly na kvalitě jejich práce.“

Vítězný návrh Jiřího Petrželky a Kristýny Klůsové si vzal za základ komplexní přístup k celé problematice – od analytické části až po finální architektonické či konstrukční řešení budov a šel cestou celkové udržitelnosti. Studenti se rozhodli zasadit momentálně odříznuté a mrtvé území do sítě městských parků v Paříži a zpřístupnit oblast přeměnou brownfieldů v městskou zástavbu. Do návrhu zahrnuli i nové dopravní a pěší spojení a také zelené mosty přes řeku a železnici. Kompozici tvoří promísení funkční náplně prostor, komunitní a komerční prostory v přízemí, variabilně užitná veřejná prostranství a kulturní stavby s celodenním využitím. Vznikl tak bohatý a bezpečný městský prostor, plný živých průhledů a zacílený na společenskou interakci obyvatel.  

Návrh bral v potaz i ekologii, konkrétně stavby s minimální uhlíkovou stopou. Jiří Petrželka s Kristýnou Klůsovou se rozhodli využít materiály na bázi dřeva jako hlavní konstrukční materiál a cíleně použít přírodní a recyklované materiály od místních firem a dodavatelů. Betonové konstrukce byly navrženy pouze v prvním nadzemním podlaží a komunikačních jádrech jako odkaz na historickou tradici místa a zajištění požární bezpečnosti staveb. Díky mírnější požární normě ve Francii jsou podlažní objekty navrženy z přiznaných CLT panelů. Tepelného komfortu a kvalitního vnitřního prostředí se dosáhlo kvalitními tepelně izolačními vlastnostmi obálky budov a řešením všech klíčových detailů. Vytápění a ohřev vody zajišťují obnovitelné zdroje energie a díky recyklaci šedé vody je docíleno 40% úspory pitné vody z vodovodního řádu. Dešťová voda je akumulována ve veřejných vodních prvcích nebo na zelených střechách a slouží k ochlazení a zlepšení mikroklimatu v celé oblasti. Vyprodukovaná elektrická energie je využita přímo v budovách, nebo akumulována v bateriovém úložišti. Energie je sdílena pomocí smart grid sítě mezi objekty s rozdílnou denní špičkou. Výsledkem celého návrhu jsou budovy v pasivním standardu a možnou soběstačností. 

Přípravy nového ročníku studentské  soutěže pro mladé architekty jsou již v plném proudu, tentokrát se zaměří na rozvoj části polské Varšavy. A jak hodnotí soutěž jeden z výherců předchozích ročníků? „Soutěž mi dala výjimečnou příležitost porovnat mé schopnosti architekta v mezinárodním měřítku. Hodnocení úrovně architektury není jednoduché, ale velmi inspirativní bylo porovnání grafického prezentování projektů napříč soutěžícími. Mnoho nově vzniklých přátelství držíme s kolegy dodnes a dokonce se občas i navštívíme.  Díky soutěži jsem navázal spolupráci s Isoverem a nakonec i dostal nabídku pracovní pozice,“ říká Ing. arch. Josef Hoffmann, spoluautor českých vítězných projektů z let 2015 a 2016 a nyní produktový manažer divize ISOVER pro zelené aplikace, tedy zejména vegetační střechy.