Fritz Tugendhat

Fritz Tugendhat patřil k nejvýznamnějším podnikatelům Brna
(ČTK) – Fritz Tugendhat, který zemřel před šedesáti lety, patřil k nejvýznamnějším podnikatelům meziválečného Brna. Podle historika z Akademie věd Aleše Vyskočila je přesto s jeho rodinou v povědomí Brňanů spojená pouze slavná vila a o zbývajících aktivitách rodiny lidé nemají ani ponětí.

„Jméno rodiny i Fritze Tugendhata bylo po roce 1948 ignorováno, minulost zamlčována, podobně jako v případě prakticky všech soukromých podnikatelů, českých, německých i židovských,“ řekl Vyskočil ČTK.

Tugendhatové byli jednou z předních investorských rodin meziválečného Brna. „Rodina nepodnikala přímo pod svým jménem, protože ovládnutým podnikům ponechávala zavedené firemní názvy. Náležela ale ke kapitálově silným subjektům v rámci brněnského textilního průmyslu a vlivným představitelům oborových organizací,“ uvedl Vyskočil. Podle něj nelze jméno Fritze Tugendhata oddělit od zbytku rodiny, protože nepodnikal sám.

Fritz Tugendhat náležel ke třetí generaci významné brněnské podnikatelské rodiny židovského původu. Jeho děd přišel do Brna ze Slezska a věnoval se obchodu s látkami. Vedle obchodnické činnosti se Tugendhatové angažovali také v textilní výrobě, kterou bylo Brno proslulé. Mezi podnikatelskou elitu rodinu posunulo převzetí přední vlnařské firmy Max Kohn v roce 1919 a přádelny S. Feldhendler et Co. o čtyři roky později. Meziválečné období bylo k Tugendhatům velmi příznivé. Svůj vzestup podle Vyskočila stvrdili v roce 1928 sňatkem Fritze Tugendhata s Gretou Löw-Beerovou z rodiny, jež náležela k nejpřednějším průmyslovým magnátům. Pro manžele pak nechal Alfred Löw-Beer postavit slavnou funkcionalistickou vilu.

„Dlouho si ji však neužili. Před nástupem fašismu utekli do zahraničí, čímž si zachránili život. Někteří z rodiny Tugendhatů to štěstí neměli, včetně Fritzovy matky Marie nebo bratrance Erwina s manželkou. O život přišel i tchán Alfred Löw-Beer,“ řekl Vyskočil.

Veškerý majetek Tugendhatů byl zabaven okupační mocí a už nikdy ho rodina nedostala zpět. „Jakoukoliv další naději zhatilo poválečné znárodnění,“ uvedl historik. Po osvobození byla na Tugendhatovu firmu S. Feldhendler v Lidické ulici uvalena národní správa a následně byla zlikvidována. Uliční budovu i dvorní trakty překryla nová zástavba.

Tovární objekty ve Vlhké ulici firmy Max Kohn, kterou ovládali také Tugendhatovi, byly při osvobozovacích bojích vážně poškozeny, následně opraveny a po roce 1948 začleněny společně s dalšími firmami v okolí do velkého výrobního komplexu národního podniku Mosilana, který zde textilní výrobu udržel až do roku 1996. „Dnes objekty chátrají,“ upozornil Vyskočil.

Fritz Tugendhat byl podnikatelem i stavitelem výjimečné vily
(ČTK) – Rodina Tugendhatových byla jednou z židovsko-německých továrnických rodin, jejichž předci se od poloviny 19. století zasloužili o rozvoj Brna. O majetek je ale připravili nejdříve nacisté a posléze také komunistický režim. Jedním z potomků textilních průmyslníků Tugendhatových byl i Fritz Tugendhat, od jehož úmrtí uplyne 22. března 60 let. Spolu s manželkou Gretou je znám hlavně jako stavitel světově proslulé funkcionalistické vily.

Za zakladatele rozvětveného rodu bývá považován Hermann Tugendhat, který přišel do Brna v roce 1854 ze Slezska a se svým společníkem zde založil textilní a obchodní firmu. Během následujících generací byznys úspěšně vzkvétal a rodina začala patřit mezi místní společenskou smetánku. Tugendhatové se v Brně angažovali i v sociálních otázkách, zasloužili se například o vznik takzvané „spolkové čtvrti“, v níž pro dělníky z továren vyrostly domky.

Fritz se narodil 10. října 1895 do rodiny továrníka Emila a Marie Tugendhatových. Od roku 1919 byl společníkem ve firmě Max Kohn, která se zabývala výrobou soukenného a vlněného zboží, a ve firmě S. Feldhendler et Comp. (přádelna vlny). Původně chtěl studovat medicínu. Na textilní výrobě ho jako nepříliš nadaného obchodníka zajímala spíše technická stránka a navrhování látek. Ve volném čase byl Tugendhat vášnivým fotografem a filmovým fanouškem.

V roce 1928 se v Berlíně oženil s Gretou, rozenou Löw-Beerovou, která pocházela z ještě movitější rodiny. Její členové se realizovali ve vlnařství, cukrovarnictví a lihovarnictví. Greta, která byla vzdělanou ženou a milovnicí umění, za sebou tehdy již jeden sňatek měla. Manželství s německým průmyslníkem Hansem Weissem se ale po šesti letech rozpadlo. S Fritzem se znali prakticky již od dětství.

Do historie Brna, ale i moderní architektury obecně, se manželé Tugendhatovi zapsali jako stavitelé výjimečné vily. Nápad postavit si reprezentativní dům v brněnské čtvrti Černá Pole vznikl poté, co Greta dostala darem od rodičů pozemek, který přiléhal k jejich vile. Tugendhatovi se ve věci projektu rozhodli oslovit renomovaného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, s jehož prací se Tugendhatová seznámila během života v Berlíně.

„Velice jsem si přála mít moderní prostorný dům s jasnými a jednoduchými tvary. Můj muž se přímo děsil pokojů, plných figurek a deček, jak je znal z dětství,“ řekla. Puntičkářský architekt po prohlídce parcely s krásným výhledem na Brno zakázku přijal. Na svažitém pozemku tak vznikla unikátní stavba, co se týká konstrukce, prostorového uspořádání, vybavení i technického zázemí, která je dnes označována za Miesovo nejvýznamnější předválečné dílo.

Tugendhatovi se do vily nastěhovali v roce 1930 spolu s dětmi Ernestem (později filozofem a profesorem), Herbertem a Hannou, Gretinou dcerou z prvního manželství. Nový domov si však dlouho nestihli užít, po osmi letech museli zemi opustit před sílící nacistickou hrozbou. Rodina se přes Švýcarsko dostala v roce 1941 až do Venezuely, kde se narodily ještě dcery Ruth (později Guggenheimová-Tugendhatová) a Daniela (Hammerová-Tugendhatová).

Vilu nejprve zabavilo gestapo, po válce byla znárodněna a sloužila jako taneční škola, provozoval se zde i rehabilitační tělocvik pro děti. Teprve v roce 1981 se stavba dočkala prvních oprav a byla tak připravená na dějinný okamžik – v roce 1992 zde byla podepsána smlouva o rozdělení Československa. Od roku 2001 je zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. V období 2010 až 2012 prošla vila citlivou rekonstrukcí, ročně ji navštíví na 30.000 lidí.

Fritz Tugendhat zemřel ve švýcarském Sankt Gallenu v roce 1958, bylo mu 62 let. Jeho manželka Greta se do Brna vrátila v roce 1967 a poté znovu o dva roky později, kdy v Domě umění pohovořila o okolnostech a průběhu stavby vily. Zemřela v roce 1970, kdy ji ve Švýcarsku srazilo auto. Dcera Daniela, profesorka dějin umění, spolu s manželem restaurátorem Ivo Hammerem, se v pozdějších letech věnovali dozoru nad rekonstrukčními pracemi ve vile.

www.tugendhat.eu

Související články:
Dvě nové knihy o vile Tugendhat  1.3.2018
Vila Tugendhat 1928-2013  11.10.2017
Mies v Brně, Vila Tugendhat  14.2.2017
Architekt brněnské vily Tugendhat Rohe se narodil před 130 lety  29.3.2016
Nový dokumentární film o vile Tugendhat  30.5.2013
Pražské rozhovory pokračují: do Prahy přijede vyprávět o osudech slavné vily a jejích obyvatel Daniela Hammer-Tugendhat  14.9.2012
a další…