64. budova bývalého výrobního areálu firmy Baťa ve Zlíně.
Okolní budovy stále doprovází syčení páry a čilý pohyb paletových vozíků, to vše
v dochozí vzdálenosti pěti minut od centra města. Dnes však jde pouze o zlomek
aktivit kdysi nejproduktivnější továrny obuvi na světě. Rozsáhlý areál s úžasnou
historií kterou místo sálá dodnes, dnes hledá svou novou roli, mění se a
integruje do centra města. Vznikají zde
kancelářské prostory, obchodní jednotky a také byty za účasti developerů
i města.
Zadáním investora bylo vytvořit současné
kulturní místo pro setkávání nejen u výborné kávy. K tomu je určen prostor o
rozměru 12 x 18 m, výškou stropu přes čtyři metry a devíty okny velikosti 2,5 x 4,2 m. S ambicí pořádat výstavy, koncerty
a různá společenská setkání, je navržena rozvolněná “plovoucí” dispozice, takže
lze vytvářet různorodé prostory dle aktuálních potřeb. Tento dynamický model
vychází z okolního prostředí výroby, kde se vše neustále vyvíjí a zůstává v
pohybu. Tato myšlenka se prolíná celým projektem až po návrh nábytku a jde ruku
v ruce s modularitou výrobních budov a v konečném důsledku i myšlenkou
celkového urbanismu města. Do volného prostoru umisťujeme pouze menší objemy
nutného zázemí, udržujeme tak čitelný odstup, necháváme vyniknout velkorysost
stávající architektury. Dominantní pozice mobilního baru ve středu dispozice v
běžném denním provozu přirozeně člení prostor a soustřeďuje ohnisko divadelní
scény. V případě potřeby je možno bar přemístit na stranu a ponechat uprostřed
volnou plochu – stage.
Zážitek z prostoru, gastronomie a
atmosféry je od začátku komponován jako důmyslné divadlo. Baristé v hlavní roli
utváří ohnisko dramatické scény. Sedací nábytek je navržen tak, aby bylo možné
utvářet libovolné sestavy. Jako hlavní stavební prvek architektury sedacího
nábytku a květináčů byla zvolena plastová přepravka. Ta se vyrábí ve velmi širokém
spektru rozměrových variant. Tento modulární stavebnicový systém ve stylu
“lega” nám umožnil vytvářet široké, úzké, vysoké, nízké a nekonečně dlouhé
lavice a stoly, vysoké květináče, nízké truhlíky a misky na kaktusy. Tyto
sestavy pak doplňujeme židlemi, které jsou taktéž navrženy na míru pro tento
projekt. Postupně jsme přepravky zapojili v celém projektu včetně organizace
vybavení baru a kuchyně. Dominantním prvkem interiéru jsou vzrostlé rostliny,
banánovníky, fíkusy a palmy. Svěží listová zeleň dodává průmyslově naladěnému
okolí jiskru a možná i naději. Návštěvníkům pak tato organizovaná džungle
dodává potřebný pocit bezpečí a soukromí. Návštěvník pozorovatel si tak zde
najde svou observatoř, stejně tak jako půvabně vyhlížející dáma kterou rostlina
potěší a poskytne důstojný background.
Dalším
důležitým úkolem bylo vytvoření scény umělého osvětlení. To se nakonec
realizovalo netradičně převážně pomocí vertikálních světelných sloupů.Těmito světelnými
sloupy doplňujeme vertikalitu rostlin a cíleně tak zahušťujeme dispozici
volného prostoru. Konstrukce takového osvětlení byla značně náročná a vyžadovala
vytvoření řady prototypů, včetně systému upevnění do podlahové konstrukce. Světelné
sloupy byly pak realizovány v několika výškových variantách na vrchní části
opatřeny bodovým osvětlením.
Materialita interiéru je komponována
ze tří základních prvků. Na pozadí šedých odstínů betonu, stěn a plastových přepravek
září voskově sametové dřevo v podobě březového masivu a březové překližky
kontrastující s rozmanitými odstíny listové zeleně.
Projekt
byl od začátku velkou výzvou a zůstává dále, je živý, vyvíjí se a hledá nové
cesty. Přijďte posedět a vychutnejte espresso pod vějířem barev listu
banánovníku a posuďte sami.
AUTORSKÁ ZPRÁVA
Místo: Zlín, 64. budova
Autoři projektu: Michal Tichý / atelier 3P
Dodavatel interiéru: truhlářství Vyoral
Investor: Antonín a Libor Tichý
Projekt: 2019
Realizace: 2019-2020
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,
Nějak tomu nerozumím. V článku se píše o fasádním stínícím prvku, ale fotky a část textu je o vnitřní stěně.…