Galerie v Plzni má archiv architekta Karla Lhoty, Loosova kolegy

Plzeň 7. prosince (ČTK) – Část archivu architekta Karla Lhoty, nejvýznamnějšího plzeňského spolupracovníka Adolfa Loose, získala Západočeská galerie v Plzni. Součástí je soubor fotografií, jež zachycují Loosovy plzeňské byty po dokončení, ale i práce samotného Lhoty. Cenné snímky mohou posloužit při případné revitalizaci Loosových interiérů a pro badatelskou a publikační činnost. ČTK to řekl kurátor sbírky architektury Petr Domanický, který výběr z archivu představil veřejnosti.

"O existenci archivu jsme se dozvěděli vloni, když jsme připravovali výstavu Umění českého západu. O Lhotovi toho příliš známo nebylo, krom informace, že se s Loosem podílel na vzniku projektu Müllerovy vily v Praze," uvedl Domanický. Galerie proto oslovila Lhotovu dceru Dagmar Lhotovou-Slabou a část soukromých materiálů od ní nedávno odkoupila.

V Plzni Lhota žil v letech 1925 až 1932, působil zde jako profesor na průmyslové škole a současně jako architekt. Loos, jenž zde získal roku 1927 zakázku, mu nabídl spolupráci. Podíleli se spolu na plzeňských bytech i

. "Lhota však navrhoval i interiéry samostatně, dále také scénografie pro plzeňské divadlo, kde působila jeho manželka jako herečka," řekl Domanický. Podle něj se také snažil o popularizaci moderní architektury v konzervativní Plzni.

Soubor desítek snímků, jež galerie získala, zachycuje kromě informačně nejhodnotnějších snímků Loosovy i Lhotovy práce například i areál dnes již neexistujícího sokolského stadionu z roku 1929. Postaven byl na Borech jako provizorní stavba pro mimopražský všesokolský slet. Zlomovou stavbu tehdejší architektury projektoval Václav Neckář, druhý z významných propagátorů moderní architektury v Plzni.

Galerie odkoupila i fotoalba z dob Lhotova pobytu v Plzni, jež obsahují rodinné snímky či záběry ze společenského života. Jsou mezi nimi i fotografie Loosových staveb z Vídně a Paříže.

Třetí část tvoří reprodukce týkající se činnosti Lhotova otce, taktéž architekta, Josefa Lhoty. Ten vedl od roku 1905 do roku 1912 plzeňskou průmyslovku a navrhoval soukromé i veřejné budovy. "I jeho otec publikoval a také neměl rád secesi, jež na rozdíl od jeho syna pro něj byla současnou záležitostí," dodal Domanický. Archiv Karla Lhoty výrazně pomohl při přípravě výstavy "

" ve výstavní síni "13".