„Mechanické vlastnosti oceli se mění už při teplotách 300 až 400 stupňů Celsia. Pokud má plamen 600 až 800 stupňů, je to otázka šesti až sedmi minut, na materiálu ale není vidět, že se mění jeho vlastnosti. S geopolymerem jsme dobu tepelné a mechanické stabilizace ocelové konstrukce prodloužili na hodinu,“ říká vedoucí mezinárodního výzkumného týmu Petr Louda, vedoucí katedry materiálů Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci, který se zabývá vývojem a bádáním na poli geopolymerů už 20 let. Významně se tak násobí šance na únik a evakuaci osob ze staveb s ocelovou konstrukcí i z dřevostaveb v případě požáru.
Novinka už chrání ocelové nosníky plynových zásobníků v Praze-Satalicích a nově prochází testy ve Výcvikovém polygonu Raspenava, což je školní a výcvikové zařízení Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, kde je vystaven působení teplot až 1000 stupňů Celsia (z Raspenavy jsou také přiložené fotografie). Geopolymer má také lepší mechanické a fyzikální vlastnosti než beton. Je lehčí, přitom trvanlivější a pevnější. Zatímco beton odolá teplotám 600 stupňů Celsia, geopolymer zvládne 1000 stupňů Celsia.
Licenci na patentovanou novinku z TUL odkoupila firma Comdes a je tedy k dispozici na trhu.
Více najdete v tomto článku Adama Pluhaře.
Děkujeme za skvělý článek!
Zajímavé čtení, které dobře ukazuje, jak široké a různorodé dnes architektura je, od technických řešení až po vztah k prostředí…
Díky za sdílení 😊 Nové číslo časopisu STAVBA 1/2026 opět ukazuje pestrou paletu české architektury od veřejných budov až po…
Obraťme zvýšenou pozornost místům, kde s dá stavět, Bubny Zátory, přednádražní prosto u branického nádraží...
Doplňuji do textu dva odstavce z tiskové zprávy.