„Mechanické vlastnosti oceli se mění už při teplotách 300 až 400 stupňů Celsia. Pokud má plamen 600 až 800 stupňů, je to otázka šesti až sedmi minut, na materiálu ale není vidět, že se mění jeho vlastnosti. S geopolymerem jsme dobu tepelné a mechanické stabilizace ocelové konstrukce prodloužili na hodinu,“ říká vedoucí mezinárodního výzkumného týmu Petr Louda, vedoucí katedry materiálů Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci, který se zabývá vývojem a bádáním na poli geopolymerů už 20 let. Významně se tak násobí šance na únik a evakuaci osob ze staveb s ocelovou konstrukcí i z dřevostaveb v případě požáru.
Novinka už chrání ocelové nosníky plynových zásobníků v Praze-Satalicích a nově prochází testy ve Výcvikovém polygonu Raspenava, což je školní a výcvikové zařízení Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, kde je vystaven působení teplot až 1000 stupňů Celsia (z Raspenavy jsou také přiložené fotografie). Geopolymer má také lepší mechanické a fyzikální vlastnosti než beton. Je lehčí, přitom trvanlivější a pevnější. Zatímco beton odolá teplotám 600 stupňů Celsia, geopolymer zvládne 1000 stupňů Celsia.
Licenci na patentovanou novinku z TUL odkoupila firma Comdes a je tedy k dispozici na trhu.
Více najdete v tomto článku Adama Pluhaře.
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…
Zajímavý posun ve stavebnictví, je vidět, že se dnes klade velký důraz hlavně na rychlost výstavby a přesnost provedení. Systémové…
Jako problém vidím hlavně "lavičky" v prostoru sdíleném s cyklisty. Neměly by mít třeba tyče s praporky, jako dětské nákupní…