Obec architektů byla založena po sametové revoluci generacemi, které zažily rok 1968, následnou normalizaci a s ní související omezování občanských svobod, politickou kontrolu života v organizacích dobrovolných i méně dobrovolných.
Obec architektů byla v letech 1990 až 1992 hlavním iniciátorem založení České komory architektů a její členové se 100% podíleli na sestavení zákona 360/1992 Sb. o autorizovaných architektech a inženýrech. Radostné vzepětí spolkového života přežilo do dnešní doby v podobě poněkud skomírající. Generace zakladatelů stárne a odchází, ale stále každoročně organizuje Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu, letos již po 23, Salon Obce architektů a další spolkové akce. Intenzivně spolupracuje se Sdružením sochařů Čech a Moravy, Asociací interiérových architektů a s Národní galerií v Praze.
Nová generace architektů, které přibývá každoročně ve standardním absolutoriu vysokých škol kolem 800 osob, nemluvě o přibližně již 4000 autorizovaných architektů v České komoře architektů, nechá klidně „ty staré“organizovat soutěž, chce získávat ceny a publicitu, ale nechce se angažovat ve spolkovém životě a opomíjí se zařadit do členské základny. Není to prostě v módě, každý se má co ohánět. Důvodů proč ne, je mnoho, ale jsou to důvody sobecké, a ne profesní, a ne společenské.
Kultovní časopis ARCHITEKT, nakladatelský titul vlastněný všemi právy Obce architektů, přestal letos vycházet z jednostranného rozhodnutí pověřeného vydavatele Julia Macháčka, který rovněž nedodržel základní a přitom velice benevolentní smluvní podmínky. Za svoji činnost, na základě provedené komplexní účetní inventury za léta 2011 až 2015 dluží Obci architektů cca 500.000 Kč. Obec architektů je v jednání s několika potencionálními vydavateli.
Z výše uvedené skutečnosti se Obec architektů stala i vydavatelem letošního katalogu Grand Prix Architektů. Jsem přesvědčen, že bude v kvalitě minulých ročníků.
Vztahy mezi Obcí architektů, dobrovolným zájmovým spolkem, a Českou komorou architektů, organizací vykonávající ze zákona č. 360/1992 SB. a na základě vlastních interních předpisů přenesené pravomoci státní správy na poli udělování autorizací, nejsou dlouhodobě dobré, především ze strany vedení ČKA i když by to měli být nejpřirozenější spojenci. Roční rozpočet ČKA se pohybuje v desítkách miliónů Kč, rozpočet Obce v desítkách tisíc Kč.
X let navrhovaná snaha, ze strany Obce architektů, na společném pořádání Grand Prix Architektů, ještě spolu s Národní galerií, vyšla vždy ze strany vedení České komora Architektů, naprázdno. Zapojení ČKA finanční participací z rozpočtu komory ve výši cca 0,02 %, přestože jediné autorské soutěže Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu se účastní převážně autorizovaní architekti ČKA, bylo vždy odmítnuto. Na lepší časy ve vzájemné spolupráci ČKA a Obce se zasvitlo v posledních 10 ti letech jen při předsednictví ČKA pana Jana Vrany.
Paradoxně, ale z odvěkého spojení architekta s inženýrem v názvu stavitel, je profesně již několik let nejbližším partnerem při sponzorování Grand Prix Architektů ČKAIT, tedy Česká komora stavebních inženýrů a techniků ve výstavbě, která, v postavě předsedy pana Pavla Křečka pochopila, že architektura potřebuje nejen publicitu a soutěž, ale i partnerství. Budiž jim tento postoj připsán k dobru.
Na sponzorství Grand Prix se v minulých letech podílely takové orgány a organizace jako je Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Hlavní město Praha. Letos se objevila zase jiskřička grantu od Magistrátu hlavního města Prahy. Děkujeme.
Avšak každý spolek stojí a padá s členy, kteří jsou ochotni a schopni se angažovat ve spolkové činnosti, přispět členským příspěvkem 1.500 Kč, přispět snahou o získání grantů a sponzorských darů, přispět k rozšíření publicity tak nádherné a komplexní profese jako je architekt. U hasičů to například funguje, u inženýrů spolupráce ČKAIT a ČSSI (Českého svazu stavebních inženýrů) také. U architektů zatím vůbec ne.
Předpokládám, že letošní 23. ročník GPA – NCA za předsednictví mezinárodní poroty paní Evy Jiřičné, bude hlubokým nádechem architektů v České republice k tomu, aby se nejen zapojili do příští autorské soutěže GPA, ale aby začali přímo spolupracovat s Obcí architektů, s jako profesním sdružením, ve kterém jde o profesní čest architekta a ne o peníze.
Miloš Grigorij Parma
Doplněno Stavbaweb:
Grand Prix architektů – Národní cena za architekturu je soutěžní přehlídka architektonických prací dokončených v uplynulém roce, pořádaná Obcí architektů.
Soutěžní přehlídka je otevřená, zúčastnit se jí mohou čeští i zahraniční architekti, projektanti a výtvarníci, podmínkou je, že dílo je realizováno na území České republiky.
Díla českých architektů realizovaná mimo území České republiky se mohou přehlídky zúčastnit mimo soutěž. Do přehlídky mohou být přihlášeny práce realizované v posledním roce.
Přehlídka Grand Prix architektů – Národní cena za architekturu má několik kategorií – Novostavbu, Rekonstrukci, Rodinný dům, Interiér, Krajinářskou a zahradní tvorbu, Urbanismus, Architektonický design-drobná architektura-výtvarné dílo v architektuře. Mimo kategorie je udělována cena za architekturu v oblasti bydlení. Práce posuzuje nezávislá odborná mezinárodní porota. Porota pracuje každý rok v jiném složení, ale vždy v ní zasedají čtyři zahraniční architekti, z nichž jeden je ze Slovenské republiky a český kritik, teoretik nebo historik architektury nebo výtvarný umělec.
V jednotlivých kategoriích se udělují ceny a čestná uznání, hlavní cenou je Grand Prix, kterou získává vítězná práce celé přehlídky. Stavebník, díky němuž mohlo vzniknout mimořádné architektonické dílo, může být odměněn cenou pro investora. Při slavnostním vyhlašování vítězů se předává také cena českému architektovi za významné celoživotní dílo. Laureáta navrhuje Rada Obce architektů. Ceny jsou čestné.
Všechny práce jsou vždy představeny na veřejné výstavě v Praze. Výstava poté jako putovní navštíví řadu českých a moravských měst a bývá prezentována i v zahraničí. Posláním soutěžní přehlídky Grand Prix architektů – Národní cena za architekturu je prezentace současné kvalitní architektury, vznikající v České republice, široké veřejnosti.
V porotě letošního ročníku GPA zasednou:
Eva Jiřičná (Velká Británie),Vladimír Lažanský (ČR), Lázslo Mikó (Maďarsko), Elena Szolgayová (Slovenská republika), Petr Franta (ČR)
www.grandprix-architektu.cz
Pane Parma, bude časopis Architekt ještě vycházet? Už byl vybrán vydavatel? http://www.architekt.cz/wp-content/uploads/2015/09/vyberove_rizeni_casopis_architekt.pdf
VP
Reakce na text předsedy OA pana Parmy:
Vážené kolegyně, vážení kolegové, novináři, milí čtenáři,
Musím opakovaně reagovat na text předsedy OA pana Parmy.
V textu jsou uváděny zjevné nepravdy a pomluvy, které natolik poškozují moji osobu, že zvažuji na svoji ochranu podniknout příslušné právní kroky.
Vynasnažím se jen krátce popsat zde skutečnost.
Tzv. výběrové řízení Zasedání Rady Obce architektů v červenci 2015 rozhodlo o pokračování spolupráce Vydavatelství KABINET a OA a přípravě smlouvy na kontinuální vydávání Architekta od 1. 1. 2016, tedy po vypršení platnosti dosavadní smlouvy.
O necelý měsíc později rozhoduje tatáž rada o vypsání výběrového řízení na nového vydavatele časopisu Architekt. Již samotné toto rozhodnutí bylo učiněno v rozporu se stanovami OA – této schůzky se zúčastnila menšina členů ROA, pouze 3 osoby, a rada tak nebyla usnášeníschopná. Rozhodnutí o výběrovém řízení bylo také v rozporu se smlouvou mezi vydavatelstvím KABINET a OA, kde platí ustanovení, že OA má nejprve o podmínkách prodloužení smlouvy jednat s dosavadním vydavatelem.
O tomto výběrovém řízení, které bylo vypsáno a realizováno za mými zády, jsem se dozvěděl až na podzim 2015 od některých Obcí oslovených vydavatelů, kteří mne volali s dotazem, co se děje a zda jsem také součástí tohoto řízení. Já jsem ovšem Obcí osloven nebyl s pozdějším odkazem na to, že jsem se mohl o výběrovém řízení informovat na internetu. Do tohoto řízení jsem se nepřihlásil vzhledem k tomuto postupu OA a také proto, že v podmínkách pro nového vydavatele opět figurovala povinnost hradit Obci architektů za každé vydané číslo zcela nerealistický poplatek ve výši 150.000,- Kč, a to 6x ročně. Takový poplatek jsem totiž do té doby Obci architektů odevzdával já. Ve světovém měřítku to byl zcela unikátní postup – běžné je, že svůj odborný titul podporuje instituce, která jej vlastní, a ne naopak.
Pravděpodobně a naprosto logicky se žádný jiný sebevrah za těchto podmínek do této vody nevrhl. Mnoho o tom ale nevím, nikdo se mnou o věci nekomunikoval. Avšak dodnes, po mnoha odkladech, nebyl Obcí architektů výsledek výběrového řízení oficiálně ani neoficiálně vyhlášen a komentován.
Koncem ledna 2016 jsem byl po řadě signálů, že OA nadále o naši práci nemá zájem (např. oficiální mail pana předsedy Parmy, kde mne doslova posílá do p…..), jsem byl překvapivě pozván na mimořádné zasedání Rady OA – tentokrát se ho účastnil pouze pan předseda + 1. Zde mi bylo sděleno, že se ROA nakonec usnesla pověřit vydáváním časopisu opět Vydavatelství KABINET, a ačkoliv jsme nebyli oficiálními účastníky výběrového řízení, že přistupuje na mnou předtím navržené razantní snížení poplatku za pronájem titulu.
Odmítnutí V textu, který novináři obdrželi od OA, se konstatuje, že problémy a případný zánik časopisu Architekt jsem způsobil já, zloduch pan Macháček. Jistě ale víte, co znamená více než půlroční prodleva ve vydávání periodika.
Ta byla způsobena naprostou nejistotou hraničící s jistotou, že to nebudeme my, kdo bude časopis nadále vydávat. Nemohli jsme proto uzavřít roční smlouvy o inzerci s agenturami a velkými klienty, nemohli jsme na podzim požádat o granty a ve veřejnosti probíraná nejistota další existence časopisu ovlivnila i další naše partnery včetně rapidního úbytku předplatitelů.
Začít znovu vydávat časopis po delším přerušení znamená mít na rozjezd k dispozici nemalé investice. Za těchto okolností jsme museli velmi opožděnou nabídku OA odmítnout.
Celá tato situace nebyla evidentně způsobena námi, ale podivnou hrou, kterou v celé věci hrála OA, která tak pravděpodobně zcela a definitivně časopis Architekt potopila. Držel se nad vodou celých 62 let.
Údajný dluh vůči OA Utkvělá představa pana předsedy OA o jakémsi našem dluhu vůči tomuto spolku byla plně rozptýlena a doložena vnitřním auditem, který vyvrcholil společným jednáním obou účetních – za OA i za Vydavatelství KABINET. Z něho vzešlo společné resumé a písemné prohlášení, že OA nic nedlužíme.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
Celý tento příběh časopisu Architekt je ale o mnoho složitější, určitou jeho část naleznete na http://www.archiweb.cz v rubrice zprávy ze 14. 2. 2016. Pokud byste měli zájem o nahlédnutí do různých dokladů, případně o další informace, jsem Vám samozřejmě k dispozici.
Děkuji Vám za pozornost.
Mgr. Julius M a c h á č e k
exšéfredaktor a exvydavatel časopisu ARCHITEKT