Za rekonstrukci Denisových sadů a Studánky dostali autoři v roce 2004 Grand Prix Obce architektů v kategorii „Krajinářská architektura a zahradní tvorba“.
Hodnoceni poroty
První dojem z brněnského parku je úžasně vřelé přivítání. Za polojasného dne si zde světlo a stín příjemně hrají s rozdílem ve struktuře zemitého povrchu, betonových cest, světle šedého štěrku a trávníků. Projekt parku je skromný, pokorný a smělý zároveň, a přesto se vyznačuje vysokou estetickou kvalitou v každé jednotlivosti, na které oko spočine. Jeho pokora umožňuje ostatním objektům, jako jsou staré hradby, klasický altán a groteskní obelisk, být hlavními částmi scény, ve které stromy jako by tančily balet.
Jeho smělost se ukazuje nejen v použití materiálů — například betonu pro stezky či galvanizované oceli pro ploty, ale ještě více v rozvržení cesty takovým způsobem, že umožňuje jednotlivému stromu, aby stál pevně ve stezce pro pěší. Anebo ve způsobu, jakým jsou bílé lavičky buď umístěny do dlouhých řad, které stojí čelem a zády k alejím, nebo jsou roztroušeny podél hradeb. Postrádá jakoukoli módní výstřednost, což, jak se zdá, je kupodivu spíše vzácný jev v návrzích veřejných prostor posledních desetiletí. Architekti si byli dobře vědomi toho, že stačí nechat vnější horizonty tohoto výjevu vyvolávat zkoumání našich vnitřních horizontů.
Město Brno by mělo být oceněno za úsilí o obnovu veřejných prostor. Architekti parku by měli být oceněni za to, že splnili svůj záměr v mimořádně vysoké kvalitě, a také za jejich lidský přístup při přeměně abstraktního pojmu „veřejný prostor“ v radostné místo, kde se lze zdržovat a setkávat s lidmi. Další hold budiž vzdán obyčejnosti a lehkosti bytí. Tento park byl postaven s láskou.
Průvodní zpráva
Přestože v architektuře je dnes Brno vnímáno hlavně jako metropole meziválečné architektury, spadá založení parku, dříve zvaného Františkov, dnes Denisovy sady, do neméně významného období pro utváření městské architektonické kultury. Založení silných míst a lokalit města se zde odehrávalo pod vlivem rakouského (dnes středoevropského) osvícenství. Jeho výtvarná paralela se na Františkově při jeho založení nejzřetelněji spojila s vývojem zahradního umění. Byl vztyčen obelisk na paměť vítězství nad Napoleonem, na paměť vítězství osvíceného rozumu, uměřenosti a řádu nad revolučními zvraty rozkolísané Evropy.
Rekonstrukce Františkova s vtisknutím tváře soudobosti je spojena s naším architektonickým názorem vycházejícím z určitého protipostavení v situaci architektury na přelomu 20. a 21. století. Hledali jsme myšlenku spojující naše dnešní pojetí s principy při jeho založení a uvažovali, co to může znamenat pro současnou rekonstrukci: nové utváření silného místa s estetickou preferencí univerzalistického odkazu (z doby založení osvícenství, konzervatismu, neoklasicismu i romantismu), očistný zásah potvrzující význam panoramatu a propis do kulturního obrazu celého města, uplatnění pluralitní ideje synkretismu, tzn. zde jednoty z více prvků. Klasická (univerzálnější) větev se spojila s ideou současné identity (původně vlastenectví) a byla doplněna nově vznikajícím tématem (původně v anglickém stylu).
Ve svém výsledku to pro nás znamenalo, že historický průhled k obelisku (a tím i urbanistická osa ustavující Brněnskou okružní třídu) byl obnoven i za cenu kácení většího množství nevhodných novodobých dřevin. Na vybraných místech došlo k začlenění soudobě komponovaných teras, v pečlivě řešeném detailu bylo použito kvalitních a hutných materiálů. Návrh propojuje jednotlivé části parku. Výtvarně se uplatňuje nově vnesený spojující prvek — promenáda - chodník z ušlechtilého broušeného betonu, pravidelně traktovaný kamennými prvky s osvětlením. Tato výtvarná osa propojuje fakticky i alegoricky nejen významné směry, ale i významná místa, přičemž prochází původní kolonádu, vracejíc jí tak její funkci, a potvrzuje ustavení vyhlídkového místa kolem obelisku a jeho plató. Svahy a terasy Františkova jsou očišťovány od náletových křovin včetně keřů šeříků i stromů a jsou pokryty (proti erozi) půdopokryvnou vegetací, zejména vinnou révou. Znovu se tak objeví dramatická terénní konfigurace kopce včetně skalních těles a zdůrazní se jeho původní tvarování včetně užití vinné révy — symbolu kulturního prostředí a jižní Moravy.
Zdroj: Grand prix Obce architektů
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…