Hlavní město zpracovalo podrobné analýzy

Přes den na Vinohradech, večer v Ďáblicích. Nová sada analýz Prahy ukazuje, ve kterých částech města se lidé zdržují v různých denních dobách, ale i kudy se dá snadno chodit pěšky nebo kde chybí školky. Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2016 (ÚAP 2016) z dílny IPR Praha dne 16. června 2017 schválilo pražské zastupitelstvo.

„Územně analytické podklady jsou zdrojem cenných informací pro urbanisty, politickou reprezentaci či stavební úřady, ale i pro každého laického zájemce o informace o městě,“ říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská.

ÚAP jsou založeny na nejpodrobnějších údajích, které jsou pro Prahu k dispozici. Skládají se z map, grafů i doprovodných textů a rozebírají stav a vývoj v různých tématech – od životního prostředí, zástavby či pohybu po městě až po ekonomickou situaci či sociální podmínky. Dokument slouží jako zdroj informací a podklad pro další plánování rozvoje města, definuje proto i problémy doporučené k řešení anebo významné hodnoty území.

„Každé dva roky musíme ÚAP aktualizovat. Vždy se je snažíme doplnit o nové sady analýz a dat, které prohloubí naše poznání toho, jak Praha funguje,“ uvedl ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.

Novinkou, která tento rok ÚAP obohatila, je již zmiňované mapování, kde se lidé vyskytují v různých denních dobách. IPR Praha tato data získal díky spolupráci s mobilním operátorem O2. Skrze monitoring pohybu mobilních telefonů tak odborníci IPR Praha zjistili, kde se v Praze nejvíce zdržují zahraniční návštěvníci, nebo nakolik se přes den vylidňují čtvrti na okraji města dojížďkou za prací. Do oblasti Pankráce – Budějovické například každý den přijíždí pracovat 50 tisíc lidí, nejvíce zahraničních návštěvníků se kromě historického centra pohybuje na letišti. Specifický z hlediska pohybu osob po městě je kromě centra i prostor kolem Magistrály, kde se přes den pohybuje kolem 140.000 lidí.

Kromě toho letošní ÚAP obsahují i mnoho analýz, týkajících se veřejných prostranství – ať už jde o data o prostupnosti územím či o významu jednotlivých ulic a náměstí. Důležitou částí jsou i urbanisticko-ekonomické analýzy. ÚAP například ukazují, jak jsou v různých typech zástavby vysoké domy nebo jak se touto strukturou zástavby souvisí automobilová doprava: kolik kilometrů denně najezdí lidé, kteří bydlí v rodinných domcích na periferii, a kolik obyvatelé sídlišť či staré blokové zástavby.

„Kromě ÚAP, které jsou dokumentací, jejíž vyhotovení Praze ukládá Stavební zákon, vytváříme i takzvaný Atlas Praha 5000. Ten obsahuje prakticky stejná data, ale snažíme se je aktualizovat častěji, než jednou za dva roky,“ doplňuje Boháč.
Všechna zajímavá čísla, mapy a grafy naleznete na uap.iprpraha.cz.