Přes den na
Vinohradech, večer v Ďáblicích. Nová sada analýz Prahy ukazuje, ve kterých
částech města se lidé zdržují v různých denních dobách, ale i kudy se dá
snadno chodit pěšky nebo kde chybí školky. Územně analytické podklady hl. m.
Prahy 2016 (ÚAP 2016) z dílny IPR Praha dne 16. června 2017 schválilo pražské
zastupitelstvo.
„Územně analytické podklady jsou
zdrojem cenných informací pro urbanisty, politickou reprezentaci či stavební
úřady, ale i pro každého laického zájemce o informace o městě,“ říká náměstkyně
primátorky Petra Kolínská.
ÚAP
jsou založeny na nejpodrobnějších údajích, které jsou pro Prahu
k dispozici. Skládají se z map, grafů i doprovodných textů
a rozebírají stav a vývoj v různých tématech – od životního
prostředí, zástavby či pohybu po městě až po ekonomickou situaci či sociální
podmínky. Dokument slouží jako zdroj informací a podklad pro další plánování
rozvoje města, definuje proto i problémy doporučené k řešení anebo významné
hodnoty území.
„Každé
dva roky musíme ÚAP aktualizovat. Vždy se je snažíme doplnit o nové sady analýz
a dat, které prohloubí naše poznání toho, jak Praha funguje,“ uvedl ředitel IPR
Praha Ondřej Boháč.
Novinkou,
která tento rok ÚAP obohatila, je již zmiňované mapování, kde se lidé vyskytují
v různých denních dobách. IPR Praha tato data získal díky spolupráci
s mobilním operátorem O2. Skrze monitoring pohybu mobilních telefonů tak odborníci
IPR Praha zjistili, kde se v Praze nejvíce zdržují zahraniční návštěvníci,
nebo nakolik se přes den vylidňují čtvrti na okraji města dojížďkou za prací. Do oblasti
Pankráce – Budějovické například každý den přijíždí pracovat 50 tisíc lidí,
nejvíce zahraničních návštěvníků se kromě historického centra pohybuje na
letišti. Specifický z hlediska pohybu osob po městě je kromě centra i
prostor kolem Magistrály, kde se přes den pohybuje kolem 140.000 lidí.
Kromě
toho letošní ÚAP obsahují i mnoho analýz, týkajících se veřejných prostranství
– ať už jde o data o prostupnosti územím či o významu jednotlivých ulic a
náměstí. Důležitou částí jsou i urbanisticko-ekonomické analýzy. ÚAP například
ukazují, jak jsou v různých typech zástavby vysoké domy nebo jak se touto
strukturou zástavby souvisí automobilová doprava: kolik kilometrů denně najezdí
lidé, kteří bydlí v rodinných domcích na periferii, a kolik obyvatelé
sídlišť či staré blokové zástavby.
„Kromě
ÚAP, které jsou dokumentací, jejíž vyhotovení Praze ukládá Stavební zákon,
vytváříme i takzvaný Atlas Praha 5000. Ten obsahuje prakticky stejná data, ale
snažíme se je aktualizovat častěji, než jednou za dva roky,“ doplňuje Boháč.
Všechna
zajímavá čísla, mapy a grafy naleznete na uap.iprpraha.cz.
Za zbourání a přesunutí kulturní památky a zničení panoramatu s Vyšehradem chráněným Unescem, by SŽ měla být potrestána.
I když tomu říkají mobiliář, tak bych přála nám všem, aby měl výsledek stejné kvality, jako svého času dostavby od…
Připadá mi to, jako ba tahle dispozice nepočítala s dětmi. Všechny ložnice (tedy i dětské pokoje) jsou hned u vchodu,…
Proč by Správu železnic měla zajímat rekreace Pražanů?
Přemístění mostní konstrukce přece nejde srovnávat s destrukcí budov. Ta konstrukce zůstane zachovaná a dokonce bude i dál sloužit svému…