Horský bufet pod Velkou Deštnou

Projekt vznikl na Fakultě architektury ČVUT v ateliéru Josefa Mádra jako bakalářská práce. Zadání pro mě bylo lákavou výzvou, ať už klimatickými podmínkami, krajinou Orlických hor či absencí inženýrských sítí, což nabádá k využití obnovitelných zdrojů energie, ekologickému hospodaření s vodou či přímo k návrhu tzv. ostrovního domu.
Důležité pro mě bylo vytvořit hlavní orientační bod se zázemím s odpovídající kapacitou a službami, který se stane součástí krajiny a bude pomocí architektonického výrazu a hmotových proporcí odrážet její charakter. Bufet se nachází deset metrů pod vrcholem Velké Deštné. V současné době je na tomto místě chata horské služby tradičního tvaru, kterou by měla v blízké budoucnosti nahradit novostavba. Tvar trojúhelníkových štítů, které jsou součástí dnešní podoby chaty, zachovávám a doplňuji je o anorganický plášť, tvořený rovněž z ploch trojúhelníků. Hmota stavby tedy působí jako kámen, jenž je součástí přírody. Vnitřní nosné stěny jsou také koncipovány jako trojúhelné plochy. S vnějším pláštěm tvoří celek a zapadají do jeho hran. Jedná se o konstrukční systém z rovinných, převážně tlačených desek, lomenic, které staticky spolupůsobí. U návrhu pro mne byla zásadní volba přírodních materiálů – masivní CLT panely umožňují zabezpečení tuhosti stavby takovéhoto tvaru, subtilnost a rychlou realizaci konstrukce, rovněž jsou finálním řešením povrchu v interiéru.

Dispoziční řešení
První podzemní podlaží slouží ke skladování potravin, druhé nadzemní podlaží k přespání horské služby, ve druhé části jako útulna k případnému přespání veřejnosti. V prvním nadzemním podlaží se nachází hlavní prostor občerstvení s hygienickým zázemím, zázemí horské služby a technická místnost. Interiér navazuje na krytý exteriér podlahou ze sibiřského modřínu, která je pouze v jiném provedení. Součástí přízemí jsou tři venkovní kryté prostory tvořící závětří. První z nich předchází hlavnímu vstupu společně se vstupem do útulny, druhý tvoří krytý vstup pro horskou službu s plochou na skladování dřeva a třetí chráněný prostor letního výdejního okna.
Venkovní sezení svým tvarem umožňuje výhled do údolí. Využívá vyvýšeného terénu, působí tedy stejným hmotovým výrazem jako objekt bufetu a svými plochami obaluje tvar terénu. Do hmoty venkovního sezení jsou integrovány stojany na jízdní kola.

Konstrukce a materiály
Masivní dřevostavba je založená na betonových základových pasech, s částečným podsklepením z monolitického železobetonového stěnového systému, založeným na desce. Postavena je z masivních smrkových CLT panelů. Nosný systém stěn tak tvoří v celé ploše dřevěný materiál, převážně pohledový. Stropní konstrukce tvoří rovněž panely, z důvodu úspory materiálu jsou žebrované duté. Tepelnou izolaci tvoří minerální vata, využity jsou rovněž konopné panely a ve skladbě podlahy EPS/XPS.
Jako střešní krytinu jsem vybrala měděný falcovaný plech, který časem získá patinu a stane se součástí okolního prostředí. Celá skořápka vnějšího pláště je spíše do sebe – zabraňuje tak úniku tepla prosklenými plochami a soustředí pozornost zejména na lomené stěny. Efekt lomených stěn v interiéru podporuje směr denního světla, které přivádějí čtyřúhelníková střešní okna. Okenice brání přímému letnímu slunci, v zimě zamezují zapadání oken sněhem.
Podlaha je vyvýšena o 0,55 m z důvodu klimatických podmínek. Tento výškový rozdíl je u vstupů překonán pomocí ramp z pororoštu. Interiérové prvky jsou ze smrkových biodesek. Odřezky obou materiálů by se mohly využít pro nábytek či jiné doplňky. V hlavním prostoru pro návštěvníky se nachází sezení zhruba pro dvacet lidí, které je koncipováno formou víceúrovňových lavic. Jedná se o tři výškové stupně o výšce 40 mm, které přiléhají k obvodovým stěnám pláště, reagují na jejich tvar a využívají jejich náklonu, v jehož směru se stupňují. Uprostřed místnosti je hlavní otopné těleso – centrální krb. Lavice, jež jediná nepřiléhá k okolním stěnám, se využívá jako úložný prostor pro dřevo a zároveň odděluje uličku u výdejního okna od klidného posezení. Může sloužit také jako barový pult. V lavicových stupních jsou zároveň integrovány stolečky, které přináší prostoru variabilitu.

Energetická koncepce
Energie je získávána pomocí tenkovrstvých fotovoltaických panelů a akumulována v bateriovém systému. Pro umístění fotovoltaických panelů byly na střešním plášti vybrány plochy s jižní až jihovýchodní či jihozápadní orientací. Při použití fotovoltaických článků FIRST SOLAR lze požádat výrobce o zpětný odběr na konci jejich životnosti, jelikož recyklovat lze až 95 % obsaženého polovodiče, který se pak použije při výrobě nových fotovoltaických článků. Sklo může být znovu použito až z 90 % pro výrobu jiných výrobků. To byly důvody, proč jsem v projektu uvažovala tohoto výrobce. Elektrická energie se spotřebovává na vaření, ohřev teplé vody, LED svítidla či drobnou elektroniku, případné motorické otevírání oken.
Elektrorozvody jsou vedeny v předpřipravených drážkách CLT panelů či v dřevěné podlaze mezi hranoly a tepelnou izolací.
Hlavním zdrojem tepla je centrální krb na biomasu.

Hospodaření s vodou
Dešťová voda je jímána ze střechy o ploše 120 m² do akumulačních nádrží umístěných v zemi. Na nádrže jsou napojeny tři toalety a výlevka v úklidové místnosti. Dešťová voda se tedy využívá ke splachování toalet a k úklidovým činnostem. Pitná voda je na pozemek dovážena z Rychnova nad Kněžnou.
Odpadní splaškové vody se odvádějí do tříkomorového zemního septiku, na který jsou napojeny dva biologické zemní filtry. Dvakrát přečištěná odpadní voda je pak vedena do vsakovací nádrže, odkud se vsakuje do zeminy.

Autorská zpráva
Pokud uznáte za vhodné, dejte projektu hlas v anketě Dřevěná stavba roku 2020 zde.